Spočítejte si...

Zavřít

Co se skutečně stalo v Metropolitním spořitelním družstvu?

Alternativní pohled na vývoj v kauze Metropolitního spořitelního družstva. Družstvo nebylo zlikvidováno náhodou nebo vlastní chybou, tunel totiž vypadá jinak.

Tento text je názorovým vyjádřením autora. Redakce serveru Měšec.cz není jeho autorem a nemusí se ztotožňovat s obsahem názoru.

Aby mohlo být Metropolitní spořitelní družstvo (MSD) zlikvidováno, muselo být podrobeno 9měsíčnímu hrubému nátlaku, kdy mu byla znemožněna podnikatelská činnost a byly mu zablokovány prostředky ve výši 15 % jeho bilanční sumy. Pro srovnání si uveďme, že pro velké komerční banky typu České spořitelny, Komerční banky nebo ČSOB by to znamenalo zablokování hotovosti v objemu řádově 150 miliard Kč. Takto drastický zásah by uvedené banky zlikvidoval během několika dnů a ani by nemusel být doprovázen zákazem činnosti.

Abychom tedy mohli posoudit situaci MSD, musíme vycházet z údajů k 30. 4. 2013, kdy byl uzavřen poslední „svobodný“ měsíc v MSD. (Pro připomenutí: blokace likvidních prostředků MSD byly zahájeny 3. 5. 2013 a zákaz podnikatelské činnosti byl zahájen dnem 7. 5. 2013).

K tomuto datu disponovalo MSD likvidní rezervou ve výši 3,9 mld. Kč, což představuje 28 % vložených klientských vkladů. Disponovalo kapitálovou přiměřeností 10,66 % (povinná minimální kapitálová přiměřenost činí 8 %).

Členská schůze MSD dne 22. 4. 2013 schválila v souladu s podmínkami BASEL III ponechání celého zisku za rok 2012 ve výši 165 mil. Kč v družstvu pro zvýšení kapitálové přiměřenosti a zároveň schválila navýšení kapitálu dalšími členskými vklady o 200 mil. Kč. Tím by došlo k výraznému zvýšení kapitálové přiměřenosti a ke zvýšení krytí rizik vlastním kapitálem spořitelního družstva. Zisk k 30. 4. 2013 dosahoval 95 mil. Kč. Klasifikované úvěry celkem dosahovaly výše 11,6 % a z toho pochybné a ztrátové úvěry dosahovaly 1,4 % všech úvěrů. V letech 2011 až 2013 byly splaceny úvěry za více než 4 mld. Kč.

Představenstvo na každém svém měsíčním zasedání dostávalo reporty o likviditě, kapitálové přiměřenosti a hospodaření MSD. Na každém měsíčním představenstvu byly detailně probírány všechny úvěry po splatnosti a ke každému úvěru byla určena zodpovědná osoba, jejímž úkolem bylo komunikovat s dlužníkem a dohodnout s ním provedení nápravy a zaplacení dlužných částek. Tímto důsledným jednáním s dlužníky se dařilo udržet nadstandardně nízký objem nesplácených úvěrů. Navíc představenstvo začátkem roku 2013 rozhodlo o útlumu úvěrové činnosti a zahájilo nákup dluhopisů kotovaných na burzách Evropské unie. K 6. 5. 2013 činil objem nakoupených dluhopisů 1,5 mld. Kč. MSD v letech 2011 a 2012 odvedlo do státního rozpočtu na různých daních a odvodech celkem 123 mil. Kč.

Jsou toto parametry vytunelované kampeličky? Nebo snad v tomto státě je ten, kdo platí daně, automaticky podezřelý (to se přece nenosí platit daně)?

Pobočka MSD v Praze, Sokolovská 394/17.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Pobočka MSD v Praze, Sokolovská 394/17

Družstevní záložny se ČNB nelíbí

Družstevní záložny byly trnem v oku České národní bance (ČNB) již dlouhou dobu a tuto svou averzi dávala ČNB veřejně najevo. Například první klient při otevírání pobočky MSD v Olomouci v červenci 2011 nám sdělil, že si ověřoval bonitu MSD i telefonicky na ČNB a tam mu „paní z ČNB“ do telefonu řekla, že pan Singer nemá kampeličky rád. Jiný vysoce postavený úředník ČNB zase na setkání Money klubu začátkem roku 2011 prohlásil, že  ČNB by byla nejradši, kdyby všechny kampeličky fúzovaly do jediného subjektu a takto vzniklý subjekt se transformoval na banku.

MSD by koncem roku 2013 s největší pravděpodobností dosáhlo bilanční sumy 25 mld. Kč a zisku 300 mil. Kč. Předpoklad vlastního kapitálu se pohyboval v rozmezí 2,2 mld. Kč až 2,5 mld. Kč. Takovémuto subjektu by ČNB těžko mohla odmítnout udělení bankovní licence.

Rychlá likvidace pod záminkou tunelu

Proto musela přistoupit k radikální a rychlé akci, jejíž záminkou se stalo poslání peněz pocházejících z úvěru MSD do Hongkongu (peníze neodeslalo MSD, ale jeho klient). Tuto skutečnost nahlásila LBBW Bank a Finančně-analytický útvar Ministerstva financí ČR orgánům činným v trestním řízení. Zde je třeba připomenout, že do hongkongských bank denně odchází nesčíslně plateb a že samotné odeslání peněz do nadnárodní banky mající pobočku v Hongkongu ještě automaticky neznamená, že peníze měly být ukradeny.

MSD v tomto případě poskytlo jak ČNB, tak Policii ČR veškerou součinnost a poskytlo veškeré požadované údaje a má evidentní zájem na odhalení případného úvěrového podvodu.

Na základě tohoto faktu ČNB zahájila rychlou a nepřipravenou kontrolu MSD, jejímž cílem nemělo být zjištění „materiální pravdy“ dle § 3 správního řádu, ale za 4 dny najít co možná největší počet negativních „skutečností“, na jejichž základě bude možno zakázat podnikatelskou činnost MSD a později mu odebrat licenci. O tomto faktu svědčí zejména skutečnost, že ČNB odmítla jakékoliv další důkazy svědčící ve prospěch MSD, které MSD navrhovalo.

K systému posuzování úvěrové činnosti pracovníky ČNB je třeba nejprve konstatovat, že na základě § 9 odstavce (3) Vyhlášky 123/2007 Sb., (dále jen vyhláška 123) je ČNB povinna uveřejňovat vybrané standardy a srovnávací standardy. Toto však v podstatě nikdy neučinila a omezila se pouze na vágní úřední sdělení. Takže „obezřetnost“ při poskytování úvěrů si může každý úředník ČNB vykládat jinak.

Nikde není stanoveno, jak podrobně má být definován předmět úvěru. Nikde není stanoveno, zda a jak má být veden seznam znalců. Nikde nejsou uvedeny podmínky, kdy má být zhotoven revizní posudek. Nikde není uvedeno, v jaké struktuře a v jakém rozsahu má být předkládán podnikatelský záměr. Nikde nejsou uvedena doporučená kritéria ekonomické efektivnosti minulého vývoje ekonomického subjektu. Nikde není uveden doporučený způsob hodnocení budoucího ekonomického vývoje subjektu. Nikde není uvedeno, co se myslí projektovým financováním. Neexistence takovýchto standardů a čistě byrokratický přístup umožňuje ČNB vytknout podle libovůle a dané potřeby komukoliv cokoliv.

Ve svém hodnocení posuzování rizik ČNB vůbec nepřipouští základní ekonomické pravidlo, že projekty s vyšším rizikem mají i vyšší výnos a tudíž mohou být zatíženy vyššími úroky. ČNB důsledně trvá na tom, že jediná míra rizika je nulová, což dokládá svým výrokem: MSD nemělo jistotu, že úvěr bude splacen. Která banka má jistotu, že úvěr bude splacen? Proč tedy v bankách jsou celá rozsáhlá oddělení na likvidaci havarovaných úvěrů? Ze zkušenosti víme, že velkým bankám s rozsáhlými týmy riskmanažerů krachují úvěry poskytnuté „bonitním“ společnostem v řádu miliard korun.

Chybná a podivná tvrzení ČNB

MSD schvalovalo úvěry za 5 minut.

Zde bych si dovolil poukázat na jednu čínskou báji, která vypráví o císaři, který si u svého dvorního malíře objednal obraz kohouta. Malíř mu sdělil, že na takový obraz není ještě řádně připraven a namalování obrazu několik let odkládal. Po letech sdělil císaři, že je již připraven, rozprostřel před ním papír a během 5 minut namaloval krásného kohouta. Císař se rozčílil, proč musel na obraz čekat několik let, když jeho namalování trvá 5 minut. Byl však natolik moudrý, že si nechal malířem vysvětlit, že celou tu dobu se kohouta učil malovat.

Skutečnost je taková, že v průměru trvalo schválení úvěru v MSD 3 až 4 týdny (extrémně až několik měsíců), což vyplývá z dokumentace, o kterou ČNB neměla zájem a o níž odmítla diskutovat. Dále je doložitelným faktem, že z posuzovaných úvěrů MSD poskytovalo v průměru pouze 30 % až 40 % a ostatní zamítalo. Nehledě na skutečnost, že celou řadu úvěrů MSD ani neposuzovalo. Zde je nutno zmínit poněkud podivnou výtku ČNB, že je nutno uchovávat podrobnou dokumentaci ke všem zamítnutým úvěrům – ani k tomuto neexistuje žádný standard.

MSD poskytovalo neúčelové úvěry.

U každého úvěru byl stanoven konkrétní účel. I spekulativní nákup nemovitosti v době nízkých cen nemovitostí je účel úvěru. Pokud by klient za peníze poskytnuté z úvěru nekoupil nemovitost, dopouští se tím úvěrového podvodu a tudíž trestného činu. ČNB však spoléhání se na právní řád ČR považuje za do nebe volající naivitu – zřejmě ví, o čem mluví. Navíc úvěry na nákup nemovitostí byly poskytnuty v rámci předem stanoveného limitu v omezeném objemu.

MSD nevyžadovalo pro realizaci podnikatelského záměru vlastní prostředky.

ČNB nechtěla nic slyšet o tom, že úvěry byly zajištěny v hodnotě v průměru 125 % tržního odhadu nemovitostmi – jinými, než měly být pořízeny z úvěru. V souvislosti s tím ČNB zcela zpochybnila institut soudních znalců „s kulatým razítkem“ a konstatovala, že spoléhání se na tržní odhad zhotovený soudním znalcem je naivita. Co z tohoto mají pro sebe vyvodit ostatní banky? Co na to Komora soudních znalců ČR? Jestliže soudní znalci nejsou autoritou, tak potom kdo? – Úředníci ČNB bez prověření, kterým prošli soudní znalci?

MSD poskytovalo úvěry jen proti zástavám, nikoliv na základě podnikatelského záměru.

Z vyhlášky 123 jasně vyplývá, že čím je projekt rizikovější, tím musí být vyšší míra zajištění. MSD nikdy netvrdilo, že spekulativní nákup nemovitosti není rizikovější projekt než nákup konkrétní nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pod konkrétním číslem. Proto byly tyto projekty zajištěny nemovitým majetkem v průměrné výši 125 % poskytnutého úvěru. Nicméně spekulativní nákup nemovitostí je zcela legitimní podnikatelský záměr, na kterém zbohatla celá řada podnikatelů.

Toto je pouze stručný výčet výtek, pro které nemá ČNB oporu v paragrafech vyhlášky 123. Úředníci ČNB vychází z předpokladu, že pokud řídíte rizika, tak se tato rizika blíží nule. Nicméně toto z vyhlášky 123 nevyplývá. Ta jasně mluví o tom, že subjekt musí rizika identifikovat a musí je umět řídit. Vyhláška 123 nezakazuje poskytovat spekulativní úvěry na nákup nemovitostí, pouze říká, že tato rizika musí být řízena a výše a druh zástavy musí odpovídat postupovanému riziku. Výsledky MSD do 30. 4. 2013 jasně dokazují, že rizika byla řízena, a to i v tom případě, kdyby se prokázalo, že ve dvou úvěrových případech se jednalo o úvěrový podvod, který je ostatně tak starý, jako samotné bankovnictví.

Pobočka MSD v Brně
Autor: Metropolitní spořitelní družstvo

Pobočka MSD v Brně

Další kontroverzní tvrzení vrcholných manažerů ČNB

ČNB neměla přehled o vlastnické struktuře družstevních záložen, protože tyto využívají možnosti, kdy není nutno hlásit vlastníky do 10 % základního kapitálu.

Příslušný člen bankovní rady, který toto tvrzení na stránkách ČNB zveřejnil, zřejmě nikdy neviděl výkazy, které jsou finančními institucemi předkládány ČNB a neví, že jednou za čtvrtletí se předkládá výkaz, ve kterém jsou hlášeni všichni vlastníci nad 5 % základního kapitálu. Rovněž neví, že si například u MSD ČNB vyžádala detailní informace o vlastnické struktuře a ani neví, že MSD posílalo ČNB všechny zápisy z členských schůzí, tedy i z těch, na kterých se schvalovalo navýšení kapitálu dalšími členskými vklady a ve kterých byly uvedeny všechny subjekty navyšující kapitál a částky, o který ho navýší.

Družstevní záložny měly nižší tvorbu opravných položek k havarovaným úvěrům než banky.

Takto jednoduše nelze finanční instituce srovnávat, protože vyhláška 123 jasně říká, že na část úvěrů zajištěných nemovitostí není nutno tvořit opravné položky. Družstevní záložny ale pracují velmi důsledně se zajištěním úvěrů nemovitostmi. Bylo snad tímto sdělením zamýšleno pod čarou naznačit, že všechny zástavy u družstevních záložen mají nulovou hodnotu?

Družstevní záložny dávají klientům vyšší úroky za vklady než banky a jsou tím tlačeny do rizikových úvěrů.

Při tomto srovnávání si musíme uvědomit, že roční výnosy banky (úroky z úvěrů a jiných finančních aktiv + poplatky za služby) musí pokrýt roční náklady na úroky z vkladů a jiných finančních pasiv a správní náklady. A právě ve správních nákladech je zakopaný pes.

Představme si dvě finanční instituce, kde obě mají výnosy 100. Jedna má však správní náklady 70 a druhá 40. Obě chtějí mít zisk 10. Ta, co má správní náklady 70, může vyplatit klientům na úrocích pouze 20, zatímco ta, která má správní náklady 40, může svým klientům vyplatit na úrocích 50, aniž by podstupovala nějaké zvýšené riziko.

Mají-li velké banky správní náklady 400 % úrokových nákladů, nemohou svým klientů poskytnout vysoké zúročení vkladů, zatímco například MSD mělo správní náklady ve výši 40 % úrokových nákladů, a tudíž zbylo více na klienty a jejich vklady.

Provedeme-li na základě údajů uveřejněných ve výročních zprávách jednotlivých finančních institucí srovnání součtu úrokových a správních nákladů dělených vklady klientů, dojdeme k závěru, že mezi desítkou finančních institucí s nejvyššími poměrnými náklady na vklad jsou 4 banky a 6 družstevních záložen. Přičemž MSD je v uvedeném žebříčku až na 15. místě za ČSOB a KB.

Srovnáme-li obdobně, na základě údajů z výročních zpráv, průměrnou sazbu za poskytované úvěry, zjistíme, že v první desítce s nejvyššími sazbami je 5 bank a 5 družstevních záložen. MSD je v tomto ukazateli na 5. místě za GE Money bank a Air Bank. V první desítce nejvyšších úroků z úvěrů je i Česká spořitelna.

ČNB nedisponuje systémem, který by dovolil odhalit špatné hospodaření družstevních záložen.

Je zajímavé, že manažeři ČNB neváhají zcela účelově dehonestovat svůj vlastní systém dohledu nad finančními institucemi. Zde je třeba podotknout, že systém reportingu ČNB je jak z věcného, tak i z časového hlediska stejný pro banky i družstevní záložny. Od všech finančních institucí ČNB dostává informace s nejvýše měsíčním zpožděním a umí na ně reagovat v rozsahu několika dnů. Umí si vyžádat informace o dluhopisech a vyžádat si nápravu, umí si vyžádat informace o vlastnické struktuře, umí zareagovat na překročení limitu peněžní úložky u jedné banky atd.

Kdyby ČNB chtěla, určitě si umí vyžádat i informace o vybraných úvěrech, které jsou jí pravidelně měsíčně reportovány (úvěry vyšší než 10 % vlastního kapitálu). Jestliže ČNB tvrdí, že její systém není vhodný pro dohled nad institucemi s bilanční sumou v řádu desítek miliard Kč, jak jí pak máme věřit, že stejný systém je vhodný pro dohled nad finančními institucemi v řádu tisíců miliard Kč?

Zprava: Petr Jánský, předseda představenstva, Daniel Tureček, člen představenstva Metropolitního spořitelního družstva
Autor: Michaela Smrčková

Zprava: Petr Jánský, předseda představenstva, Daniel Tureček, člen představenstva Metropolitního spořitelního družstva

Pozn. red. Fotografie je z rozhovoru s vedením MSD

Podivná logika Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ)

Na úvod si dovolím připomenout, že družstevní záložna shromažďuje peníze od klientů a následně je povinna podle smluvních podmínek na žádost klienta tyto peníze klientovi vrátit na jím zadaný účet. Tedy fakt, že klient si chce z družstevní záložny poslat peníze na svůj účet u jiné banky, které si před časem za účelem jejich zhodnocení do družstevní záložny poslal, nemůže být v žádném případě vykládán jako tunelování družstevní záložny, ani jako trestná činnost. (Obzvláště v případě, kdy družstevní záložna MSD nepracuje s hotovostí.)

VSZ v Praze zablokovalo z důvodu podezření na trestnou činnost MSD všechny jeho likvidní rezervy, tedy více jak 15 % celkových vkladů (více likvidních rezerv nemá žádná banka). Odůvodňovalo to například i snahou MSD dostát svým závazkům vůči svým klientům i za cenu rušení termínovaných vkladů, které za normálních okolností zhodnocovaly peníze sloužící jako likvidní rezerva.

Rovněž tak je podivné označovat poslání peněz do ČNB za účelem placení daní, které se mimo jiné platí na jiný účet ČNB, jako „ukrývání peněz v ČNB“. Nicméně v konečném důsledku VSZ zablokovalo MSD 2,3 mld. Kč, čímž ho úplně paralyzovalo.

MSD však v daný okamžik mělo ještě další likvidní rezervy s delším časem aktivace uložené právě ve výše zmíněných dluhopisech. Poté, co prodejem dluhopisů tyto zdroje uvolnilo, začalo MSD vyplácet platební příkazy svých klientů bez jakékoliv kontroly a omezení ze strany VSZ v celkovém objemu 1,4 mld. Kč. Z tohoto faktu je možné usoudit, že výplata peněz klientům není ani trestný čin, ani tunelování MSD – jak jinak by toto vyplácení příkazů klientům v takovém objemu mohlo VSZ dovolit?

Nelze se nevyhnout úvaze, že neochota vyplatit zablokované peníze v objemu 2,3 mld. Kč klientům MSD na základě jejich příkazů s ověřenými podpisy klientů neměla nic do činění s ochranou peněz v zájmu těchto klientů, ale jednalo se spíše o jejich cílenou šikanu, jejímž výsledkem měl být run na MSD. Navíc tato blokace je ve svém důsledku příčinou toho, že Fond pojištění vkladů musí vyplatit o 2,3 mld. Kč více – ono v tisku vypadá lépe dvouciferné číslo 12 mld. Kč než „pouhých“ 9,7 mld. Kč.

Jako důvod zajištění prostředků na účtech MSD ve výši 2,3 mld. Kč uvádělo VSZ i zcela vágní důvod, že bylo připraveno vyvedení všech prostředků z MSD. Toto tvrzení je nepravdivé a nedoložitelné už jen z toho důvodu, že např. 6. 5. 2013 MSD nakupovalo dluhopisy emitované s povolením ČNB a kotované na burze.

VSZ, a podle zpráv z tisku ve spolupráci s ČNB, podalo odvolání proti prohlášení konkurzu na MSD a žádá likvidaci MSD. Likvidace jakéhokoliv subjektu znamená, že všechny závazky budou beze zbytku vypořádány. Logicky tedy VSZ společně s ČNB přiznalo, že v MSD je dost aktiv na to, aby všechny závazky byly bezezbytku vypořádány. Tato důvěra VSZ a ČNB v bonitu MSD je potěšitelná. Dne 24. 01. 2014 Vrchní soud v Praze toto odvolání zamítl.

Klienti bezdomovci

Na závěr si dovolím upozornit na ,zcela evidentně, připravenou negativní mediální kampaň v Hospodářských novinách, která je i na hraně, ne-li za hranou, porušování bankovního tajemství a nedovoleného zveřejňování osobních údajů, a je vedena v bulvárním stylu. Je zajímavé, že před spuštěním této kampaně bylo MSD podrobeno již výše zmíněnému 9měsíčnímu bezprecedenčnímu likvidačnímu tlaku.

V této kampani je uváděno i tvrzení, že MSD poskytovalo úvěry „bezdomovcům“. Jednak na obecních úřadech jsou výjimečně hlášeni i úspěšní podnikatelé a jednak všechny úvěry jsou v průměru zajištěny majetkem do výše 125% poskytnutého úvěru. Který „bezdomovec“ disponuje majetkem v řádu desítek milionů korun?

Který z vrcholových manažerů v bankovnictví si dovolí tvrdit, že jím řízená instituce by přežila zákaz poskytování úvěrů, zákaz přijímání vkladů a blokaci likvidních prostředků na úrovni 15 % bilanční sumy 9 měsíců ,aniž by tato anabáze skončila insolvencí?

S ohledem na výše uvedené skutečnosti podalo MSD dvě trestní oznámení na neznámého pachatele.

44 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 12. 2014 8:17