Ale ono to tak je. DVakrát jsem měnila zaměstnání kvůli šikaně ze strany šéfů. Možná namítnete, že si za to určitě můžu sama, asi ano, ale jedině svou vstřícností a ochotou pracovat i po večerech. Nejsem ani puťka ani agresor. Na všech pracovištích mívám se všemi skvělé vztahy až na toho „jednoho“. První šéf měl mindráky z mého vzdělání, druhý dostával kapky z vrchu, a protože se sám bál o místo, vylíval si zlost na mě. Oba mi dávali nesplnitelné úkoly a oba nechtěli, abych odešla. V obou případech se tedy jednalo o charakterovou vadu. Takových případů, kdy si zamindrákovaní lidé, hrají na šéfa, je nespočet.
Názor k článku
Co přinese zrušení podpory v nezaměstnanosti?
