Spočítejte si...

Zavřít

Co přináší nový občanský zákoník

Návrh nového občanského zákoníku, který se svým týmem zpracoval profesor Karel Eliáš, vedoucí Katedry občanského práva z právnické fakulty v Plzni, přináší nejen revoluční změny v systematice zákoníku, nové instituty a terminologii, ale především počítá se začleněním rodinného a částečně také obchodního a pracovního práva.

Protože občanský zákoník lze považovat za nejvýznamnější soubor pravidel lidského chování v oblasti soukromého práva, je tato rekodifikace bezesporu výrazným zásahem do právního řádu. Zpětným pohledem vzato, základem našeho civilního práva byl všeobecný občanský zákoník rakouský z roku 1811, který platil do padesátých, respektive šedesátých let, kdy jej vystřídaly postupně dva nové, prosovětsky orientované a značně zjednodušené kodexy. Ani změna politického klimatu nepřinesla zásadní obrat, ale pouze provizorní novelizace.

Revoluční počin?

Nový kodex principiálně vychází z teze, že smyslem občanského zákoníku není pouze úprava majetkových vztahů, ale nastavení takových podmínek, které umožní utváření soukromého života tak, aby svobodné iniciativě jednotlivce byl ponechán co nejširší prostor. Jak se můžeme dočíst v úvodních ustanoveních, soukromé právo chrání osobnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých….

Z těchto důvodů tvůrci projektu přišli s návrhem upravit celou soukromoprávní oblast (tj. např. právo obchodní, pracovní, rodinné) v jediném zákoníku. Tuto myšlenku se podařilo prosadit jen zčásti. Přitom trend sjednocování soukromého práva neprobíhá jen na národních úrovních, ale harmonizační procesy se odehrávají také v rámci Evropské unie. Výsledkem by měl být Evropský občanský zákoník a Zákoník o smlouvách, jimiž se autoři také inspirovali.

Při pročítání návrhu, který je dostupný a otevřený připomínkám na stránkách Ministerstva spravedlnosti, zřejmě zarazí jeho rozsah. Na pěti stech stranách najdeme bezmála tři tisíce ustanovení. Právě přílišná zevrubnost je jednou z věcí, kterou kritici projektu vytýkají. S tím se nedá než souhlasit, nicméně musíme vzít v úvahu, že neustálý společenský vývoj přináší stále složitější vztahy (a to nejen na národní úrovni), které vyžadují rozmanitější a komplexnější úpravu, která bude schopna na vznikající problémy reagovat. Přesnější vymezení mantinelů je potřebné také kvůli pokračující evropské integraci, která umazává hranice a umožňuje občanům usadit se třeba v České republice, kde musejí respektovat právo místa, tedy právo naše.

Čtyři v jednom

Vzrušenou diskuzi vyvolal návrh svým úsilím o rozšíření hranic občanského práva, které by mělo napříště zahrnovat i ostatní obory soukromoprávní oblasti tak, jak je to v modernějších úpravách – švýcarské, italské nebo nizozemské.

Potřeba takového kroku vyplývá z roztříštěnosti současné úpravy, která dnes řeší problémy nepřehlednou změtí zákonů. Rodinné právo tvoří v novém občanském zákoníku jednu z jeho částí. Podobně to mělo být se začleněním obchodního a pracovního práva, což se však autorům nezdařilo v plném rozsahu prosadit. Co se týče obchodního práva, návrh počítá s komplexní úpravou smluvního práva (včetně smluv, které zatím obsahuje obchodní zákoník). Tím odpadne dvojí úprava některých institutů, jako např. kupní, příkazní smlouvy nebo smlouvy o dílo, promlčení a náhrady škody. Oblast pracovního práva nedoznala velkých změn. Zákoník práce zůstane zachován, nicméně jeho vazba na občanské právo vyplývající mimo jiné z principu subsidiarity, byla utvrzena začleněním některých obecných institutů (statusové právo, pracovněprávní způsobilost) do nového zákoníku.

Co se tedy změnilo?

Zákoník je nově rozdělen do pěti částí. V části první – obecné jsou tradičně formulovány základní zásady, statusové právo fyzických i právnických osob. Novinkou je definice podnikatele a úprava nadací, která nově umožňuje založení nadace i pro dobročinné účely, nikoliv pouze k obecně prospěšným cílům, jak je tomu doposud. Dále jsou v první části nově definovány věci a právní úkony.

Část druhou tvoří rodinné právo. Tady autoři navrhují mimo jiné dvě varianty uzavření manželství – buď si výhradní právo oddávat ponechá stát, nebo budou možné sňatky civilní i církevní. V tom případě budou moci oddávat duchovní všech církví, které u nás působí (dnes má toto právo jen necelá dvacítka z nich). Novinkou je i možnost manželů upravit si vzájemné majetkové vztahy přednostně smlouvou.

Část třetí – tzv. absolutní majetková práva přinášejí návrat k zásadě, že součástí pozemku je vše, co je s ním pevně spojeno, tedy i budovy. V oblasti vlastnického práva je na roveň postaveno vlastnictví hmotných i nehmotným statků. Zákoník věnuje několik ustanovení i zvířatům, která nově nedefinuje jako věci. Dále se autoři soustředili na podrobnou úpravu věcných práv, služebností a zejména dědického práva, které by mělo zůstaviteli zajistit širší možnosti uplatnění jeho vůle například prostřednictvím dědické smlouvy.

Část čtvrtá obsahuje relativní majetková práva, závazky. Je zde upraven například nájem bytu, který dává pronajímateli šanci vypovědět nájem uzavřený na dobu neurčitou, a to bez uvedení důvodu, ovšem s dvouletou výpovědní dobou. Dále zde najdeme náhradu škody či nekalou soutěž. Největší část zaujímá katalog smluv, včetně těch původně upravených v obchodním zákoníku.

Část pátou tradičně tvoří ustanovení společná, přechodná a závěrečná.

Autoři zvolili poměrně krátká a srozumitelná ustanovení projasněná českým, nikoliv pouze suchopárným právnickým jazykem. S tím ovšem souvisí značné množství nové terminologie, která může být zprvu zřejmě spíše komplikací. Nicméně přechod z tradičního k novému nebývá vždy jednoduchý. Nový občanský zákoník inspirovaný i poznatky kontinentální právní kultury zdá se být dobrým začátkem. Je to ostatně zejména oblast práva, kde se musí s modernizací společnosti začít.

Anketa

Využili jste možnosti vyjádřit se k návrhu nového občanského zákoníku?

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 8. 2008 16:10