Co je špatné na daňové reformě?

Reforma veřejných financí v podání koaliční vlády je kritizována zleva i zprava. Podle ČSSD je útokem na sociální jistoty, podle Vlastimila Tlustého se zpronevěřuje programu ODS. Obě strany včera prezentovaly své "kontranávrhy". Jakou vizi reformy mají? A co je na reformě špatně?

Reforma veřejných financí je nezbytná. Schodky rozpočtu nezadržitelně rostou, a pokud by nedošlo k žádné úpravě (zvýšení daní nebo snížení výdajů), brzy by mohlo dojít k předlužení českého státu. O neplnění kritérií pro přijetí eura ani nehovořím.

Na neutěšeném stavu veřejných financí se shodnou snad všichni, kromě expremiéra Jiřího Paroubka, který na včerejším fóru HN pronesl: Problém s veřejnými rozpočty fakticky neexistuje.

Miroslav Zámečník, nezávislý konzultant, který byl např. poradcem a následně kritikem Václava Klause a jeho reforem a pracoval ve Světové bance, kde hodnotil stovky reforem různých vlád, k aktuální potřebnosti reforem uvedl: Kdyby vlády ČSSD opakovaně neporušily vlastní výdajový rámec, dokončily fiskální reformu ve výdajové oblasti, nepřijaly nedodělaný zákon o státní sociální péči, nezavedly automatické indexace do zákona o státní sociální podpoře, nezvyšovaly podpory a minimální mzdu v absolutní výši, po jednom pokusu neukončily výdajové a personální audity v centrálních orgánech, nemuseli jsme dnes přemýšlet o fiskální stabilizaci.

Kritika ze strany ČSSD

Srovnávám-li deklarované cíle ČSSD, ODS či kterékoli jiné demokratické strany, vždy žasnu nad jejich shodou: Všechny chtějí zlepšit životní podmínky všem občanům. Při realizaci tohoto cíle se ale rozcházejí v metodách, jakými ho chtějí dosáhnout… A že si různé metody odporují?

Jiří Paroubek ve své kritice plánu koalice nešetřil slovem „útok“ v různých modifikacích („útok na veřejné a podnikové stravování“, „útok na solidaritu ve společnosti“, „útok na životní náklady širokých vrstev“…). Ve svém vystoupení nešetřil působivými grafy, zcela nepochybně založenými na sofistikovaných propočtech.

ČSSD - výhodnost reformy

S čím ČSSD podle slov svého předsedy nemůže souhlasit, je celá řada. Rovná daň „útočí“ na solidaritu ve společnosti, zvýšení snížené sazby DPH „útočí“ na životní náklady, prodloužení povinné doby pojištění pro přiznání důchodu na 35 let může vést ke snížení počtu dětí a k znevýhodnění vysokoškoláků, zrušení nemocenské v první tři dny zhorší zdravotní stav obyvatel… Nesouhlasí se zrušením společného zdanění manželů, privatizací nemocnic…

ČSSD má ale i protinávrh. V prvé řadě chce ponechat sníženou sazbu DPH na úrovni 5 % a efektivní zdanění firem na současných 17 %. V předvolebních letech (shodou okolností?) 2009 až 2010 chce připravit snížení daní rodin s dětmi a středněpříjmových skupin obyvatel – valorizace daňových pásem nebo valorizace slev na dani, 19% sazbu snížit na 17 až 18 %.

Sociální demokracii se ale nelíbí ani sociální škrty. Pouze by odstranila automatickou valorizaci rodičovského příspěvku – ale zato by ho umožnila poměrně vysoký pobírat až do věku sedmi let dítěte… Důchody a životní minimum by se měly valorizovat pouze přiměřeně.

ČSSD si zřejmě již připravuje půdu pro spolupráci se Stranou zelených, neboť v plánu nechybí ani realizace ekologické daňové reformy.

Zestátněním zní prohlášení, že pokud koalice privatizuje zdravotnictví, tak to vrátí zpátky…

<calculator id=„21“></cal­culator>

„Tlustý“ návrh

Bývalý ministr financí vlády bez důvěry je jedním z otazníků, zda budou reformní kroky vlády protlačeny sněmovnou či nikoli. Na včerejším sjezdu ODS prezentoval základní námitky a návrh, který lépe odpovídá programu ODS a zároveň by dle jeho názoru mohl být průchodný i koalicí.

Vlastimil Tlustý vyčítá nedodržení některých programových bodů strany, které neodporují možné koaliční dohodě. Několika z nich jsou zjednodušení zákona o daních z příjmů, pozitivní daňový efekt pro všechny a zrychlení růstu snížením daňové zátěže, a nechápe různé sazby daní.

Ve svém návrhu zákona o daních z příjmů redukuje současný zákon z 66 tisíc slov na 17 tisíc, 447 druhů příjmů na 67 a 363 výjimek na pouhých 35. Zejména výjimky jsou vždy kamenem úrazu politických jednání, neboť každá z nich má několik politických zastánců a odstranění kterékoli z nich se dotkne řady lidí – a zájmových skupin.

V návrhu daně z příjmů počítá s jednotnou sazbou daně ve výši 12 % jak pro právnické, tak pro fyzické osoby (počítané z hrubé mzdy) a nezdanitelnou částí ve výši 24násobku životního minima (aktuálně 75 024 Kč). Horní sazbu DPH navrhuje snížit na 17 %.

Hlavním zdrojem financování by mělo být zvýšení příjmů v důsledku snížení daní. V ekonomické teorii tento jev popisuje tzv. Lafferova křivka. Další peníze stát získá z rozšíření základu daně – přeci jen téměř 330 zrušených výjimek již něco do kasy přisype. Podle výpočtů slovenských expertů, které Vlastimil Tlustý povolal, na jeho reformě stát netratí. Bohužel dosud nedal podklady pro seriózní propočet k dispozici, a tak není možné jeho tvrzení potvrdit, ani vyvrátit.

Reforma není bez chyby

Reforma veřejných financí prováděná vládní koalicí je kompromisem – a již se ukazuje, že ne zcela bez vady. Například zrušení společného zdanění manželů, které je udávané jako bezpředmětné v případě jednotné sazby daně z příjmů, se ukáže jako zásadní v případě, kdy jeden z manželů platí hypotéku, ale příjmy má druhý z páru. Pak nelze bez společného zdanění uplatnit odpočet úroků od základu daně.

Nelogickým krokem, který jde proti snaze o podporu soukromých investic – a tím přenesení zodpovědnosti za životní standard ve stáří, je zrušení osvobození od zdanění z kapitálových výnosů po uplynutí časového testu 6 měsíců. A obdobných „zádrhelů“ reforma obsahuje více…

Anketa

Vládní reforma veřejných financí je...

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 4. 2008 14:15