Celý článek je jen jedna velká TEORIE, ale předem upozorňuji že praxe je úplně jiná. Podobné je to jako u rozporu s kupní smlouvou, kdy můžete do půl roku odstoupit a dokazuje prodejce (tolik teorie) ale v praxi vás nesolidní prodejce pošle do řiti a "dejte si mě klidně k soudu".
Konkrétní příklad - koupil jsem v Polsku přes net vstupenky na koncert. Firma mi je neoprávněně zrušila a odmítla vrátit peníze. Postupoval jsem přesně přes to "centrum" viz článek. A výsledek? Firma trvala na svém, vrátili mi prdlačku. A dávejte k soudu dokonce polskou firmu. Kde vlastně? tady? V Polsku? Na kolik mě žaloba a všechny překlady přijdou?
Celé to co píše článek není pravda. Ona "online žaloba" není žaloba ale pouhá poradenská služba onoho centra. Radu mi dali, ale nic nevyřešili. Tedy buď to ani nemá fungovat nebo se tam na tom prostě jen vy*rali. Výsledek je ale stejný - nic ne nevyřešilo.
ZÁVĚR - u solidního prodejce nic takového nepotřebujete. U nesolidního vám žádná ČOI ani "evropské centrum" nepomůže.
No já na tom prodělal 2 tisíce a to prostě není částka kvůli které bych se (navíc Polsku) soudil.. Jen jsem chtěl upozornit že celé toto je naprosto k ničemu.
Ještě přidám - v rámci ČR jsem zkoušel ještě mimosoudní vyrovnání (arbitráž) s nepoctivým procejcem. Toto je opět naprosto k ničemu. U poctivého prodejce to není potřeba a u nepoctivého je to k ho*nu. Účast a podvolení se výsledku arbitráže je totiž naprosto dobrovolná. A z toho už předem vyplývá jak to dopadne..