Co dělat, když exekutor šlápne vedle?

Počet exekucí roste

Jednou z věcí, kvůli nimž je Česko ze strany Evropské unie oprávněně kritizováno, je špatná vymahatelnost práva. Náš právní řád by rozhodně mohl být přehlednější, zákony jednoznačnější, soudy by mohly fungovat daleko rychleji a jejich rozhodnutí by mohla být předvídatelnější. Navíc platební morálka tu tradičně není zrovna nejlepší. To vše způsobuje, že počet dlužníků roste a jejich postavení je v Česku většinou silnější než postavení věřitelů. Šance na to, že se rychle a úspěšně domohou svých práv, je bohužel malá.

Tuto situaci mělo zlepšit zavedení institutu soudních exekutorů, k němuž došlo v září 2001. Soudní exekutoři měli představovat alternativu k pomalým a málo účinným soudním výkonům rozhodnutí. Na rozdíl od přetížených soudů je totiž každý soudní exekutor přímo finančně závislý na výsledcích své činnosti, a je tedy v jeho zájmu, aby vymáhání peněžitých pohledávek a jiných plnění probíhalo co nejrychleji a nejúspěšněji. Při exekuční činnosti exekutor postupuje samostatně, k čemuž je vybaven poměrně velkou pravomocí.

Zájem o exekuce je rok od roku větší. V minulém roce bylo nařízeno přes 270 tisíc nových exekucí, což představuje meziroční nárůst o 74 %. Exekučně vymáháno je přitom stále víc menších pohledávek, které mají lidé u městské policie, dopravních podniků, distributorů energií nebo telekomunikačních operátorů. Zároveň však roste počet stížností a kárných žalob podaných na exekutory. V loňském roce řešila Exekutorská komora 658 stížností a podnětů a podáno bylo 28 kárných žalob.

Dlužníci většinou nic nevlastní

Většina stížností se týká toho, že byl exekutorem zabaven majetek nikoliv dlužníka, ale někoho jiného. Jednotlivým případům je věnována značná publicita, přičemž postup exekutora je skoro vždy podroben zdrcující kritice. Zpochybňováno je především právo exekutora sepsat a zabavit majetek, u něhož má byť jen důvodné podezření, že patří povinnému. Stejně tak je kritizováno právo exekutora vstupovat při zabavování majetku do bytů a jiných prostor i v nepřítomnosti jejich majitelů.

Je však třeba si uvědomit, že exekutor při své činnosti musí proti dlužníkům postupovat dostatečně razantně tak, aby zajistil vymožení pohledávky či jiného plnění. Když vymáhání pohledávky dojde do fáze exekuce, je totiž jen málokterý dlužník ochoten zaplatit dobrovolně to, co mu bylo rozhodnutím soudu uloženo, nebo nečinně přihlížet, jak je mu zabavován majetek. Je-li přítomen, skoro vždy vyrukuje s argumenty, že mu zabavovaný majetek nepatří. Pokud by na to exekutor přistoupil, úspěšně dokončeno by bylo jen minimum exekucí probíhajících zabavením a prodejem movitých věcí.

V této souvislosti je třeba si především uvědomit, že každý dlužník měl spoustu času, aby své závazky vůči věřiteli vyrovnal – když už ne dobrovolně, tak na základě pravomocného rozhodnutí, které exekucím vždy předchází. Pokud se dlužník účinně nebránil při projednávání žaloby či návrhu na vydání platebního rozkazu soudem nebo se neodvolal ve správním řízení, nemůže se divit, že ho časem navštíví exekutor.

Co dělat, když u vás zazvoní exekutor?

Někdy však skutečně dojde k situaci, kdy je exekutorem sepsán a zabaven majetek nepatřící dlužníkovi (povinnému). Potom je na vlastníkovi tohoto majetku, aby svá práva hájil. Měl by přitom postupovat přinejmenším stejně razantně jako exekutor při zabavování majetku. Jakýmkoliv otálením, nebo naopak neuváženým jednáním si však může způsobit spoustu nepříjemností. Co tedy v takovéto nezáviděníhodné situaci dělat?

Především je třeba si uvědomit, že soudní exekutor je při výkonu soudního rozhodnutí vybaven značnými pravomocemi a má statut veřejného činitele. Bráněním ve výkonu jeho činnosti si tedy můžete způsobit značné problémy. Například vstup do vašeho bytu si může v krajním případě vynutit i násilím, tedy s asistencí zámečníka, popř. i policie. To ale rozhodně neznamená, že byste hned měli vpustit do svého bytu každého, kdo bude tvrdit, že je exekutor, a nechat ho z bytu odnést, co se mu zlíbí!

Co dělat, když naleznete vystěhovaný byt?

Exekutor si může zjednat přístup do vašeho bytu i bez vaší přítomnosti. Rozhodne-li exekutor o provedení exekuce prodejem věcí movitých, lze očekávat, že zvolí právě tuto variantu. Náklady na zpřístupnění bytu stejně naúčtuje povinnému a bez přítomnosti majitele bytu se alespoň vyhne konfliktům při zabavování věcí. Po návratu domů na vás tedy může čekat nepříjemné překvapení v podobě vyměněného zámku a oznámení o provedení exekuce na dveřích. Nepodaří-li se vám exekutora kontaktovat a získat klíč, nezbude vám nakonec nic jiného, než se do vlastního bytu dostat opět s pomocí zámečníka.

Nejste-li si naprosto vědomi důvodu, proč u vás exekuce proběhla, nebo máte-li jakékoliv podezření, že poškozené dveře s vyměněným zámkem nejsou dílem exekutora, volejte hned na linku 158 a ohlaste vloupání. Přinejmenším tak získáte úřední protokol o tom, že u vás došlo k mimořádné události, při níž zmizela část vašeho majetku a případně vám vznikla i další škoda např. na vybavení bytu. Stav bytu a jakákoliv jeho poškození se v každém případě vyplatí fotograficky zdokumentovat, popřípadě si přizvat svědka, který bude ochoten vám v případě potřeby pomoci svým svědectvím.

Domáhejte se svých práv soudně!

Není-li s exekutorem rozumná řeč, nebo prostě vaší argumentaci neuvěří, nezbude vám nic jiného, než se svých práv domáhat u soudu, který exekuci nařídil. Chcete-li být úspěšní, musíte to udělat neprodleně a formálně i věcně správně, což se vám bez asistence advokáta nemusí podařit. Stačí totiž, aby například tzv. vylučovací (excindační) žaloba byla podána proti exekutorovi místo proti oprávněnému a soud ji po vznesení námitky nedostatku pasivní legitimace zamítne!

Důležité je také vědět, že vylučovací žalobu podle § 267 občanského soudního řádu je oprávněn podat jen vlastník či spoluvlastník zabavených věcí. Nemůže ji tedy podat například ten, kdo měl věc vypůjčenou nebo ji třeba užíval na základě nájemní smlouvy.

Podání vylučovací žaloby byste rozhodně neměli příliš odkládat, protože stihne-li exekutor zabavené věci prodat, nelze se již jejich vrácení vylučovací žalobou domáhat. Požadovat v tomto případě můžete jen výnos z prodeje, který však nejspíš bude představovat pouhý zlomek hodnoty zabavených věcí. Potom by vám nezbylo nic jiného, než se domáhat náhrady škody. O podání vylučovací žaloby byste měli prokazatelně vyrozumět exekutora. Platí totiž, že do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí být v žalobě uvedený majetek prodán.

Pro úplnost je třeba dodat, že podáním vylučovací žaloby bude zahájeno samostatné soudní řízení, byť s exekučním řízením přímo související. Pro jistotu je tedy vhodné zároveň s podáním vylučovací žaloby požádat soud, který exekuci nařídil, o její odložení v části týkající se majetku uvedeného ve vylučovací žalobě. Soud pak zpravidla provádění exekuce v tomto rozsahu do skončení řízení o vylučovací žalobě odloží. Pokud nakonec soud vylučovací žalobě vyhoví, exekuční řízení ohledně předmětného majetku zastaví.

Smutnou skutečností však je, že soudní řízení v Česku trvají neuvěřitelně dlouho. I projednávání vylučovací žaloby se s odvoláními může klidně protáhnout na několik let, během nichž budou zabavené věci uloženy někde ve skladu. Otázkou je, zda i v případě, že se protiprávně zabavené věci svému majiteli nakonec vrátí, budou po takovéto době ještě vůbec k použití. Stačí si třeba jen uvědomit, jak rychle zastarává spotřební elektronika, která bývá exekutory zabavována především.

Stěžujte si a požadujte náhradu škody

Exekutor zodpovídá za škodu, kterou při výkonu exekuční činnosti způsobil on sám nebo jeho zaměstnanci. Ze zákona je pro tento případ povinně pojištěn a za škodu jím způsobenou ručí i stát. Pokud vám v souvislosti s prováděním exekuce vznikne škoda a budete schopni její vznik a výši doložit, máte velkou šanci na získání přiměřeného odškodnění.

Náhrady škody se můžete domáhat jak na soudním exekutorovi, tak na státu. Přitom lze předpokládat, že se to opět neobejde bez soudního sporu a pomoci advokáta. Bohužel to tedy znamená další náklady a další zdlouhavé soudní řízení. Schůdnější by přitom mohlo být spíše domáhat se náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. S uplatněním nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je však třeba také příliš neotálet, protože se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, v případě nemajetkové újmy však již za 6 měsíců.

Na exekutora, který se podle vašeho názoru dopustil protiprávního jednání, můžete podat stížnost Exekutorské komoře. Na základě projednání stížností její kárnou komisí může být exekutor, který postupoval protiprávně nebo např. překročil své pravomoci, postižen napomenutím, pokutou nebo odvoláním. Zároveň můžete podat osobně na kterékoliv služebně Policie ČR nebo písemně na adresu státního zastupitelství trestní oznámení pro porušování domovní svobody a poškozování cizích práv. Počítejte však s tím, že veškerá svá tvrzení budete muset v obou případech dokázat.