Spočítejte si...

Zavřít

Co bude se stavebním spořením?

Ministerstvo prý jen těžko shání prostředky na výplatu státní podpory stavebnímu spoření. Bude to argument pro to, aby se změnily podmínky spoření? Jak v takovém případě bude stavební spoření vypadat?

Zájem o stavební spoření neustále roste. Rok co rok je počet uzavřených smluv vyšší a ani ten letošní by neměl být výjimkou – měl by zdolat loňskou hodnotu 1 115 926 uzavřených smluv. Vláda však na tento vývoj paradoxně nereaguje s příliš nadšeným výrazem ve tváři, vyplácení státní podpory totiž představuje mimořádnou zátěž pro státní rozpočet – za letošní rok by se měla vyplácet úhrnná suma podpory ve výši 9,3 mld. Kč a v dalších letech by se měla dál zvyšovat. Navíc si mnozí stěžují, že stavební spoření zdaleka neplní svůj účel tak, jak by mohlo – lidé je chápou především jako mimořádně výhodnou formu spoření, kterou však nutně nepoužívají pro řešení svých problémů s bydlením.

Navíc Lidové noviny přinesly 7. prosince informace o tom, že ministerstvo financí bude muset najít dodatečných 400 mil. Kč na výplatu státní podpory, protože předpokládaná částka na letošní rok se vyčerpala už v září. Dá se očekávat, že toto razantní narušení rozpočtové politiky zřejmě dříve nebo později způsobí změnu stávajícího systému stavebního spoření v neprospěch spořících klientů (ostatně podobné úvahy se čas od času objevují každý rok).

Jak by nový režim mohl vypadat?
Představit si ho není nijak obtížné. Stačí se podívat třeba na Slovensko – slovenské stavební spoření se od toho českého liší především ve dvou věcech – v délce a v účelovém podmínění státní podpory.

Zájemce o stavební spoření má nárok na své úspory (včetně státní podpory) až po šesti letech, tedy o rok později než v České republice. Ti, kteří si tedy u nás stěžují, že už dnes jim přijde spoření dlouhé, mohou se utěšit, že jinde jsou na tom ještě hůř. Na druhou stranu, právě prodloužení doby spoření je jedním z možných kroků, které by mohly omezit zájem střadatelů o stavební spoření a tedy i snížit zátěž státnímu rozpočtu.

Reálnější je ovšem druhá možnost realizovaná na Slovensku – státní podpora by nebyla poskytována po pěti (případně šesti) letech automaticky jako dosud, ale byla by připisována jen a pouze v tom případě, že by všechny naspořené prostředky byly poskytnuty na stavební účely. Tento Damoklův meč visí nad stavebně spořícími občany už velmi dlouho a s přibývajícími problémy se zajištěním financování státní podpory se hrozba jeho dopadu opět o něco zvýšila.

Odborníci nepředpokládají, že by tento velmi nepopulární krok udělala ještě současná vláda před blížícími se volbami. Ale po sestavení nové vlády začíná být tato možnost pravděpobnější, zvláště proto, že budoucí vláda, ať chce nebo ne, bude muset řešit otázku zvyšování veřejných výdajů a úprava podmínek stavebního spoření nepatří mezi příliš komplikovaná opatření.

V každém případě se o své současné smlouvy nebojte – případné změny ve stavební spoření nebudou mít zpětnou platnost (i když možné je všechno), takže pokud už své stavební spoření máte, užijete si svých úspor i se státní podporou do sytosti. A pokud jste smlouvu ještě neuzavřeli, máte teď nejlepší možnost – už kvůli stále ubývajícím výhodám ze strany stavebních spořitelen je dobré smlouvu uzavřít co nejdříve – ještě než všechny výhody zmizí docela.

Anketa

Na jaký účel využijete naspořené prostředky ze stavebního spoření?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 12. 2001 14:36