Spočítejte si...

Zavřít

ČNB vzala Čechům iluze. Zapomeňte na silnou a stabilní korunu i na spoření

Česká národní banka podnikla několik nelogických kroků. Můžeme tak zapomenout na silnou korunu či stabilní sektor záložen. A vyplatí se vůbec šetřit na důchod?

GLOSA

Česká národní banka (ČNB) byla pevnou kotvou našeho hospodářství. Byli jsme naštvaní z politické reprezentace, z neustálých změn a reforem. Jediné, čím jsme se mohli utěšovat, byla rozumná politika naší centrální banky. Mohli jsme se spolehnout na nízkou inflaci, mírně posilující měnu. Trápili nás sice nízké úrokové sazby především na spořicích účtech, na druhé straně jsme si ale mohli vzít celkem výhodnou hypotéku a splnit si svůj sen o bydlení. Není divu, že Česká národní banka se těšila rekordní důvěře. V dubnu 2011 věřilo ČNB podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) 66 % lidí. To se ale změnilo a v prosinci 2013 klesla důvěra na rekordně nízkých 38 %. Jaké jsou důvody tak vysokého poklesu důvěry? Především dva zcela nelogické kroky ČNB.

Lekce pro družstevní záložny

Nucená správa Metropolitního spořitelního družstva a WPB Capital byla velmi špatnou zprávu pro všechny konzervativní střadatele. Zatímco ale u MSD byla většina účtu blokována a lidé se tak ke svým penězům nedostali, u WPB Capital byla naštěstí situace lepší, záložna funguje nadále – nové vklady sice záložna přijímat nemůže, neměla ale zablokované účty a vklady může vyplácet.

V případě Metropolitního spořitelního družstva (MSD) dostali lekci přímo vkladatelé. Nejprve začátkem května MSD dostalo od České národní banky předběžné opatření, že nesmí přijímat další vklady. O 14 dnů později Vrchní státní zastupitelství v Praze MSD zablokovalo 2,5 miliardy korun pro podezření z praní špinavých peněz. To byl pro družstvo rozsudek smrti. Pikantní je, že v koncem ledna 2014 Vrchní státní zastupitelství družstvu vrátilo 2,1 miliardy korun, či přesněji je zaslalo insolvenčnímu správci, zbývajících 400 milionů ještě zadržuje.

Postup, který zvolila ČNB, výrazně poškodil reputaci sektoru záložen na českém trhu. Pokud skutečně ČNB měla obavu, že pokud by nezakročila, pak by MSD narostla do obrovských rozměrů a začala ohrožovat bankovní systém, proč tedy nezvolila obdobný systém jako u WPB Capital, kdy by záložně bylo zakázáno přijímat nové vklady, ale klientům by vklady mohla normálně vyplácet? Čtěte také: Co se skutečně stalo v Metropolitním spořitelním družstvu?. Byla by tím zachována důvěra, že záložna je schopna nadále plnit své závazky a lidé by nemuseli čekat na Fond pojištění vkladů.

Co však ČNB způsobila zablokováním účtů u MSD? Doslova paniku. Střadatelé se několik měsíců nemohli dostat ke svým penězům. K tomu došlo k drastickému zhoršení veškerých finančních ukazatelů záložny. Dlužníci MSD přestali splácet své úvěry, objem neklasifikovaných úvěrů narostl z hodnoty 10 % až na více než 90 %. Dlužníci se totiž chopili šance, že by své dluhy mohli odkoupit za zlomek tržní hodnoty a výrazně na situaci záložny vydělat. Jediný, kdo na nucené správě výrazně prodělal, byl tak Fond pojištění vkladů, který klientům záložny vyplatil už přes 11,5 miliard Kč.

Na Měšci jsme pro Fond pojištění vkladů odvedli medvědí službu, protože drtivá většina vkladů nepřekročila pojištěných 2,5 milionu korun. Do MSD tak přišli povětšinou finančně gramotní klienti, a to je pro Česko velmi dobrá zpráva. Tou horší je, že vkladatelé dostali další jasnou zprávu: když budete peníze vkládat do kampeliček, tak je sice dostanete zpět, ale třeba za tři čtvrtě roku. A podle zákona. A z čeho mezitím budou vkladatelé žít, nikoho zajímat nebude. I takto vypadá český finanční trh.

Koneckonců, jaká z velkých bank by přežila několikaměsíční nucenou správu bez možnosti, aby se klienti dostali ke svým penězům? A proč byl uplatněn rozdílný přístup v případě Metropolitního spořitelního družstva a WPB?

Vnitřními boji zmítané družstvo WPB Capital doplatilo na neshody majitelů a má téměř 9 měsíců svázané ruce. Od 15. května 2013 si zaměstnanci WBP Capital mohou chodit do práce popovídat, vařit čaj nebo sledovat videa na internetu, protože mnoho dalších věcí kvůli opatření ČNB dělat nemohou. Prostřednictvím regulátora si bývalí kolegové a přátelé z WPB holdingu vyřizují osobní účty (bohužel ale ne jako produkt). A ČNB družstvo stále šetří a zkoumá… Nedělejte si iluze, že v ostatních finančních společnostech by se nějaký kostlivec ve skříni nenašel. Stačí jen znát správné informace, vhodně je nahlásit a mít kamarády u orgánů činných v trestním řízení.

Devizové intervence zničily iluzi stabilní a silné koruny

Dalším nemilým překvapením pro všechny vkladatele byly také devizové intervence. Měna dne 7.11.2013 oslabila o více než 5 %. Česká národní banka k tomuto účelu vytvořila nových 200 miliard. Pokud to přepočteme na každého občana v zemi, vychází to přibližně na 20 000 Kč, o které každého z nás centrální banka připravila. Devizové intervence byly obrovským překvapením, samotný guvernér Miroslav Singer tvrdil v pořadu Hydepark ČT24, že s nimi trh už nepočítal. Koruna se totiž držela již několik měsíců ve stabilním rozmezí 25–26 Kč za euro a hrozby prudkého posilování koruny pod tuto hranici neexistovaly. Během jednoho dne však koruna oslabila až ke hranici 27,50 Kč za euro.

Není divu, že se objevily nejrůznější spekulace a konspirační teorie, které bude ČNB jen obtížně vyvracet. Jedna z nich je například, že devizové intervence byly schválně uskutečněné v době, kdy měl Petr Kellner za Telefónicu zaplatit v korunách a jelikož směňoval eura, tak kvůli intervencím výrazně ušetřil. PPF a ČNB však tyto tvrzení kategoricky odmítají.

Co je však varovné je, že Česká národní banka zcela přehlídla, že nižší inflace byla způsobena poklesem cen energií, především elektřiny a plynu. V případě elektřiny se jednalo o centrální zásah, kdy energetický úřad snížil distribuční poplatky. Pro vývoj cen silové elektřiny je však zásadní vývoj silové elektřiny v Německu, nikoliv Česku. Zastropoval také poplatky za obnovitelné zdroje. Jednalo se tedy o politické, nikoliv tržní zásahy. V případě snížení například cen volání došlo k tomu, že se ceny začaly alespoň vzdáleně srovnávat se západní Evropou, nejednalo se o nic děsivého. Čtěte také: mVolání s mBank a Vodafone. Neurazí, ale není pro každého

Oproti tomu ale objem nových úvěrů rostl, hypoteční trh také zaznamenal v roce 2013 rostoucí čísla. Byl tedy pro intervence skutečný důvod? Čtěte více: ČNB se vydala po socialistické cestě. Na článek reagoval viceguvernér ČNB Hampl

Singer spořílky nemá rád

Guvernér ČNB Singer koneckonců už v minulosti kritizoval šetření Čechů a hledal možnosti, jak ho omezit: Lidé se nemusí chovat tak konzervativně. A proto jim snižujeme sazby, abychom jim znepříjemnili držení peněz v bankách. A proto jim svým způsobem hrozíme, že kdyby ceny měly klesat, tak to nebude tak rychlé, aby se jim vyplatilo dávat peníze do banky za nulový úrok, dodal Singer.

Nejsou ale vysoké úspory v situaci, kdy nezaměstnanost dosahuje rekordních 8,6 % a reálné mzdy klesají, spíše prospěšné? Lidé zkrátka šetří peníze, protože se bojí, že přijdou o svou práci. Je také pan Singer skutečně tou pravou osobou, která by měla popohánět u lidí spotřebu? Připomeňme, že roční hrubý plat Singera v roce 2012 dosáhl 4,5 milionů Kč. S tímto platem je spotřeba koneckonců mnohem jednodušší. Členové bankovní rady se také nemusejí bát o své pracovní místo jako lidé v soukromém sektoru – jsou totiž jmenováni na nadstandardní období 6 let s tím, že možnosti odvolání členů bankovní rady jsou velmi omezené. Čtěte více: Právník: „ČNB nedodržuje ústavu“. Může ČNB dostat sankci?

cestovko

Úspory jsou také budoucí (odložená) spotřeba nebo investice. Lidé spoří peníze kvůli tomu, že si v budoucnu chtějí dopřát lepší životní úroveň. V současné situaci, kdy se důchodový účet nachází v hlubokém deficitu a značná část mladých lidí nevěří, že stát bude schopen za desítky let vůči nim plnit povinnost a vyplácet jim důchody, je spoření a investování skutečně nutností.

Opravdu by měla ČNB házet spoření klacky pod nohy? Jaký je váš názor? Napište nám do diskuze. 

95 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 3. 2014 9:18