ČNB se vydala po socialistické cestě (NÁZOR). Na článek reagoval viceguvernér ČNB Hampl

Devizové intervence povedou nejen k vyšší inflaci a neplnění inflačního cíle v roce 2015, můžou také zničit pověst koruny. AKTUALIZOVÁNO: Na článek reagoval také viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl publikoval 10 poznámek k domácí debatě o intervencích, ve kterých se snaží rozbořit argumenty odpůrců devizových intervencí. Je upřímně velmi chvályhodné, že představitelé České národní banky se nezachumlali do své ulity a snaží se aktivně na protiagrumenty reagovat. Nyní však k samotným bodům.

Hrozí nám populismus?

Zajímavý je především bod 3, ve kterém viceguvernér varuje před měnovým populismem. Podle něj totiž můžou intervenci zneužít populisté, kteří přivedou ekonomiku do značných potíží.

Argumentovat způsobem, Kdyby to bylo na lidech, tak by se sežrali, je velmi nebezpečné. Bankéři se tím v podstatě staví do pozice, kdy jsou oni těmi vyvolenými a běžný občan se nemá o tyto záležitosti zajímat. Stavět se do této privilegované pozice však může zničit veškerou vybudovanou důvěru, kterou ČNB měla. Takový postoj si v demokratické společnosti nemůže dovolit žádná politická strana. Kritika však nezněla jen od „obyčejných“ lidí, ale také od ekonomů. Tento krok nemá podporu odborné veřejnosti a nebyl v podstatě s nikým konzultován. Jinak tento měnový populista, o kterém pan viceguvernér píše, by byl umlácen odbornou veřejností, která by se vyjadřovala do médií. A tak krok, že by prošly úrokové sazby ve výši 5 či 10 % v současné hospodářské krizi, je velmi nepravděpodobný.

Další část k ovlivňování kurzu ČNB

Mojmír Hampl se také pozastavuje nad tím, že někdo nepovažuje devizové intervence za tržní řešení. Podle něj ani existence ČNB není tržní a stanovování úrokových sazeb také neprobíhá na tržní bázi. To je ale pravda jen částečně.

Stále však žijeme v (polo)tržní ekonomice, kde Česká národní banka nestanovuje kurz, ale pouze úrokové sazby. Koneckonců predikce kurzu národním bankám v mnoha případech nevycházejí, což byl i příklad ČNB. Který český centrální bankéř by věřil v roce 2000, že koruna vůči dolaru tak prudce posílí? Co je však smutné, že zatímco v předchozím případě se trh přizpůsoboval na úrokové sazby, nyní ČNB převzala úlohu instituce, která tvoří trh. A to lze pokládat za velmi nebezpečné.

Samozřejmě, jsou země, které mají svou měnu navázanou například na euro či americký dolar, ale to případ České republiky není. ČNB sice může zasahovat, měla by tak činit jen v akutních či výjimečných případech, což je také definice dirty floatingu, ve kterém se česká měna nachází. Nyní však žádný akutní případ nenastal – česká koruna také nebyla pod útokem spekulantů, jako v případě Švýcarska, kurz tedy ve výši 25,8 Kč za euro byl střetnutím nabídky a poptávky. Proč tedy přistoupila ČNB k intervencím? 

Inflační cíl nebyl splněn

Dále je dobré uvést, že Evropská centrální banka stanovuje cenovou stabilitu jako inflační cíl ve výši 0 až 2 %. Jelikož je Česká republika nízkoinflační ekonomikou, používat tento cíl je pro ČR mnohem příhodnější, než cíl ve výši 2 %. V roce 2015 však inflace kvůli devizovým intervencím vzroste na 3 % (bez nich by byla na 2 %). Znamená to, že přikročení k devizovým intervencím je porušením cenové stability v budoucnu. Do české ekonomiky tento faktor také vnáší značnou inflační nejistotu.

Devizové intervence byly možné. Jen by se nenatisklo 200 miliard

Byly devizové intervence možné? Objektivně důvodům, proč byly provedeny, nerozumím, bankéři je však mohli provést tak, aby skutečně exportérům pomohly a nepoškodily tak většinu obyvatel.

Česká národní banka mohla například varovat, že přikročí k devizovým intervencím v případě, že koruna posilní pod 25,50 Kč za euro. ČNB by oznámila, že současný kurz 25,8 Kč za euro škodí ekonomice, avšak posilnění pod úroveň 25,5 Kč za euro by mělo katastrofické důsledky. V podstatě by tak ČNB k devizovým intervencím ani přikročit nemusela, protože by to byl dostatečný signál pro velké hráče, že pokud se koruna dostane pod tuto hranici, hned by museli prodávat, jinak si ČNB peníze natiskne a oni o peníze přijdou.

Ač to není tržní řešení, veřejnost by tento krok nejspíše akceptovala mnohem lépe a exportéři by tento krok schvalovali, protože by věděli, že mohou počítač minimálně s kurzem 25,5 Kč za euro a na svých obchodech by tak neprodělávali kvůli kurzovým výkyvům. Tento krok je také výrazně tržnější, než uměle stanovit určitou hranici 27 Kč a vytvořit z ničeho 200 miliard Kč na oslabení koruny. A nízké inflace bychom se bát nemuseli. Inflace v příštím roce by byla nejspíše nula, v roce 2015 by se ale podle predikce dostala na svůj 2% inflační cíl. 

Proč 27 Kč za euro?

Oslabit kurz na úroveň 27 Kč je výrazným centrálním zásahem, a je krokem podobným, jako tvrdit, že ceny nějakého zboží, třeba chleba, jsou nízké. Vždyť pekaři krachují a obchodní centra je tlačí k tomu, aby prodávali za stále nižší ceny. Ceny vstupů – mzdové náklady ale rostou.  Co takhle zvýšit ceny veškerého chleba a stanovit minimální ceny chleba? Pekaři by dostali práci. Jedna úzká skupina – pekaři však vydělají, zatímco většina občanů této země prodělá, nejvíce bude ztráta bolet především nízkopříjmové skupiny. Podobně jako v současnosti, inflace, kterou ČNB vyvolává, zasáhne především nízkopříjmové skupiny a občany, kteří si spořili.

Pověst koruny se ohrozí

Co považuji ale také za varovné, že spekulanti, kteří spekulovali nad posilnění koruny, na tomto kroku značně prodělali. Může to zničit pověst o naší národní bance, která svědomitě pečuje o českou korunu, protože zasahuje do trhu a určuje si kurz, jaký sama považuje za spravedlivý. Spekulanty sice můžeme považovat za zlo světa, můžou se ale k naší měně v budoucnu stavět značně skepticky. Tato nedůvěra může být přenesena i na zahraniční investory, kteří si svou investici dvakrát rozmyslí či budou držet zahraniční měny do poslední chvíle. A pokud vydělají koruny, ihned je vymění na trhu za eura či dolary.

A koneckonců, nedůvěra vůči měně se může rozšířit do celé společnosti a mezi veškeré větší obchody, například prodeje nemovitostí, se budou uskutečňovat v dolarech či eurech. To je například praxe na Ukrajině, Srbsku či Maďarsku. Důvěra v českou korunu tak bude zničena. A to by byla velká škoda.

Zajímavý názor nám poslal náš čtenář Karel Zvára, který je podnikatelem a vystudovaným ekonomem: 

Nejde jen o systematické zdaňování držitelů peněz tzv. inflační daní – pro udržení kurzu na 27 Kč/euro budou muset intervence pokračovat. Může jít i o dláždění cesty k přijetí eura. Česká národní banka má víc než jeden nástroj pro udržování cenové stability, přesto se hlasitě rozhodla cílovat na měnový kurz 27 Kč/euro. Přibližování vstupu ČR do eurozóny je politicky citlivým tématem. Pokud by tedy vedení ČNB chtělo přiblížit ČR eurozóně nenápadně, hlasitě deklarované fixování kurzu Kč vůči euru by bylo nasnadě.

Na článek reagoval viceguvernér ČNB Mojmír Hampl:

  • U měnového populismu zásadně nesouhlasím – to žijete v jiné zemi, pokud nevidíte, že postupem času je stále snazší u nás prodávat populismus, nikoli stále komplikovanější – co třeba vybereme dodatečných 200 miliard díky omezení daňových úniků? apod. politika je postavena v zásadě na populismu = snaze slíbit něco, co dobře zní, ale splnit to nejde bezbolestně, protože to má vedlejší efekty. To umožňuje v ekonomice jen veřejný sektor, v soukromém všichni vědí, že to takhle nejde. MP je od tohoto oddělena, protože ty vedlejší efekty jsou pak hodně bolestné a hodně dlouhodobé. Proč se v tomto neshodneme?
  • Spekulativní útok – to není tržní kurz, když ho ovlivní tzv. spekulanti? Velká poptávka po franku v časech krize nebyl otázkou nabídky a poptávky? Přece byla. Čili dělení „tržní“ a „spekulativní“ moc nerozumím…
  • V tržní ekonomice centrální banka neurčuje kurz – takže takové Dánsko a Pobaltí s pevným kurzem nejsou tržní ekonomiky? Kurzový režim je otázka měnové volby, která má pak své důsledky. Nic víc.
  • Centrální zásah – a říct, že koruna bude okolo 25,5 Kč, což je jakýsi váš „žádoucí kurz“, to není centrální zásah? Udržování kurzu na této úrovni slovními intervencemi není netržní zásah? Zajímavé, že „centrálním“ nastavení kurzu nazvete jen, když se vám nelíbí daná úroveň. Proč je 25,5 lepší? My říkáme, že z hlediska cenové stability je to kurz horší. A hlavně: přece také měnové podmínky určují, jak silný či slabý kurz bude. 
  • Varování trhů - to přece ČNB dělala rok. Jinak si zjevně zcela a zásadně mylně interpretujete Švýcarsko – tam také prostě došlo v jednom okamžiku ke stanovení hranice 1,2 – detailně jsme to přímo v Curychu studovali – vaše úvaha o tom, že před stanovením kurzu proběhne snad nějaké celonárodní referendum, je přece úsměvná, to nikdo nemůže myslet vážně…V okamžiku, kdy řeknete tu úroveň, tak to k té úrovni tlačíte – tečka. Podobně jako u Švýcarů.
  • Cíl ECB – je pod, ale blízko 2 %, tak zní definice – deflace je pro ECB stejný problém jako pro nás – my máme toleranční interval plus minus 1 p.b. okolo 2% a kdyby se bez dalšího uvolnění pohybovala inflace pohodově v cíli, nikdo by neměl problém, ale nám hrozila a stále hrozí deflace – uvidíte, jaké akce bude dělat ECB, až bude čelit stejnému riziku. 

Anketa

Jaký je váš názor na devizové intervence ČNB?

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 7. 2014 7:17
Zasílat nově přidané názory e-mailem