Čistá mzda 2012: měsíčně si polepšíte o stokoruny

V příštím roce již nebudeme platit povodňovou daň a rodinám ušetří na daních děti. Kdo má více jak čtyřnásobek průměrné mzdy, bude mít ještě více.

Příští rok nemá být pro peněženky zrovna příznivý. Hlavním důvodem je růst spodní sazby DPH ze současných 10 na 14 procent. O kolik přesně se zvýší ceny potravin, dětských plenek nebo třeba knih, časopisů a novin zatím nikdo přesně neví, ekonomové ale odhadují růst inflace až ke třem procentům. Obchodníci přitom na nic nečekají a na růst spodní sazby DPH se začali již pozvolným růstem cen připravovat. Kromě toho má v příštím roce zdražit například také elektřina.

Dost ale špatných výhledů. Zaměstnanci před sebou mají také vidinu vyšší čisté mzdy, minimálně o stokorunu měsíčně si polepší takřka všichni (s výjimkou těch s nejnižšími příjmy, kteří díky slevě na poplatníka platí nulovou daň z příjmů). Dalšího přilepšení se dočkají ti, kteří mají děti a „odečítají“ je od daní. Snížení maximálního stropu u zdravotního pojištění pak pomůže těm, jejichž hrubá měsíční mzda alespoň čtyřnásobně překračuje průměr. Vše si v dalším textu vyčíslíme.

Stovka každému, sto padesát navíc za dítě

Začněme tím, že i když se o daňové reformě mluví celý rok, příští rok ještě zdaleka účinná nebude. Poslední zprávy hovoří o tom, že v souvislosti se zdaněním hazardu projednávaným v Senátu se účinnost daňové reformy posunula už na rok 2015. Původně přitom měla být účinná od roku 2013.

Co to znamená? I příští rok budeme mít 15% sazbu daně z příjmů, která se bude vypočítávat ze superhrubé mzdy. A třeba také to, že se zatím nemění pravidla u daňového zvýhodnění stravenek a ani se nezavádí nová daňová sleva ve výši 3000 korun ročně, tedy onen plánovaný zaměstnanecký paušál.

Přesto se ale budou měnit parametry rozhodující o výši čisté mzdy každého z nás. První změnou je konec takzvané povodňové stokoruny. Ta byla jako reakce na povodně z roku 2010 zavedena pouze na rok 2011. Fungovala tak, že se daňová sleva na poplatníka (kterou uplatňuje automaticky každá fyzická osoba platící daň z příjmů) snížila z 24 840 korun ročně na 23 640 korun, tedy o 1200 korun ročně, tedy o 100 korun měsíčně. Pro rok 2012 se úroveň daňové slevy na poplatníka vrací z 1970 na 2070 korun měsíčně a většina z nás si tak o tuto stokorunu měsíčně polepší.

Druhá změna byla schválena v rámci změn pravidel u DPH a má rodinám kompenzovat zvýšené náklady spojené s růstem spodní sazby DPH z 10 na 14 procent. Každý, kdo si od daní odečítá slevu na dítě (vždy jen jeden z rodičů), si v příštím roce polepší o 150 korun měsíčně za jedno dítě. Daňová sleva na dítě totiž vzroste z 967 korun měsíčně (11 604 ročně) na 1117 korun měsíčně (13 404 ročně).

U daňové slevy na dítě je přitom velmi příjemná její funkce i jako tzv. daňového bonusu (funguje tak jako jediná z daňových slev). Daňový bonus znamená, že když daň slevami vynulujete a dostanete se se slevou na děti do záporných hodnot daně, pak vám stát tento rozdíl vyplatí. V praxi se tak většinou lidé s nízkými příjmy dostávají do paradoxní (ale příjemné) situace, kdy jim stát slevou na dítě zvyšuje čistou mzdu nad úroveň jejich hrubé mzdy.

Dobrou zprávou pro lidi s nízkými příjmy, kteří od daní své děti odečítají, je také to, že se pro příští rok maximální výše vypláceného ročního bonusu zvyšuje ze současných 52 200 na 60 300 korun (měsíčně se tedy výše bonusu zvedá z 4350 na 5025 korun).

V následujících dvou tabulkách si ukážeme, jak se tato teorie přelije do praxe.

Vývoj při hrubé mzdě 10 000 Kč
Počet dětí, na které uplatňujete daňovou slevu Čistá mzda 2011 Čistá mzda 2012 O kolik si v roce 2012 polepšíte
0 8860 Kč 8900 Kč 40 Kč
1 9827 Kč 10 017 Kč 190 Kč
2 10 794 Kč 11 134 Kč 340 Kč
3 11 761 Kč 12 251 Kč 490 Kč
Vývoj při hrubé mzdě 24 089 Kč (průměrná mzda v ČR za 3. čtvrtletí 2011, podle ČSÚ)
Počet dětí, na které uplatňujete daňovou slevu Čistá mzda 2011 Čistá mzda 2012 O kolik si v roce 2012 polepšíte
0 18 563 Kč 18 663 Kč 100 Kč
1 19 530 Kč 19 780 Kč 250 Kč
2 20 497 Kč 20 897 Kč 400 Kč
3 21 464 Kč 22 014 Kč 550 Kč

Bohatí si polepší ještě víc

Ještě daleko nad rámec výše vypočítaného přilepšení si polepší zaměstnanci s vysoce nadprůměrnými příjmy. Těm totiž nahraje snížení maximálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění ze 72násobku na 48násobek průměrné mzdy vyhlašované vládou (ta pro rok 2011 činí 24 740 Kč a pro rok 2012 25 137 Kč).

Maximální vyměřovací základ je hranice hrubých příjmů, ze kterých se odvádí povinné pojištění. Zatímco pro rok 2011 činila u sociálního pojištění tato hranice 1 781 280 korun, pro rok 2012 se snižuje na 1 206 576 korun. V roce 2011 tak zaměstnanci na sociálním pojištění mohli za celý rok odvést maximálně 115 784 korun, v roce 2012 to bude 78 428 korun. Přepočteno na měsíční čistou mzdu lidé, kteří již nyní platili maximální výši pojistného, si přilepší zhruba o 3100 korun.

Dalších necelých 1800 měsíčně ušetří na dani z příjmů. Ta se totiž vypočítává ze superhrubé mzdy, kterou spoluutváří také sociální pojištění odvedené zaměstnavatelem. To se ale vypočítává také jen do výše maximálního vyměřovacího základu, který u sociálního pojištění klesá o 574 704 korun. Z těchto peněz zaměstnavatel v roce 2011 odvedl 143 676 korun (25 %) na sociální pojištění a tato suma byla započítána do daňového základu. Sazba daně z příjmů je 15%, takže daň z této části odvodu činí zhruba 22 600 korun ročně, což dělá zhruba 1795 korun měsíčně, které nadprůměrně vydělávající zaměstnanci (vydělávající alespoň 6násobek průměrné mzdy pro rok 2011) v roce 2012 již platit nebudou.

Maximální vyměřovací základ u zdravotního pojištění zůstává na 72násobku průměrné mzdy. Ta vzrostla a tak se vyměřovací základ pro rok 2012 zvedne ze současných 1 781 280 korun na 1 809 864 korun. Kdo tedy bude nad maximálním vyměřovacím základem v obou letech, ten si kvůli jeho růstu připlatí zhruba 140 korun měsíčně (sečten růst zdravotního pojištění i daně z příjmů).