Spočítejte si...

Zavřít

Čipovým kartám se nevyhneme

Již i Česká spořitelna, největší vydavatel platebních karet u nás, oznámila postupnou výměnu platebních karet s magnetickým páskem za karty hybridní, tedy karty, které obsahují i čip. Ten držiteli zajistí větší bezpečnost, zrychlí platby u pokladny a zvětší paměť karty. Proč se karty vlastně mění?

O tom, že v budoucnu bude každá platební karta vybavena čipem, není pochyby. Důvodem je především ta skutečnost, že v rámci Eurozóny dochází k postupné harmonizaci finančních trhů. Cíle této harmonizace upravuje dokument Single European Payment Area.

V budoucnu by tak každý držitel platební či kreditní karty měl mít možnost zaplatit s ní kdekoli v rámci Eurozóny, ať už se jedná o platby u terminálu, nebo o výběry z bankomatu. Použití karty by mělo být přiměřeně zpoplatněno a nemělo by být příliš rozdílné od zpoplatnění v rámci „mateřské země karty“.

SEPA si stanovila i časový plán, v němž chce naplnění jednotlivých cílů uskutečnit. 1. ledna 2008 se očekává:

  • všechna technická a smluvní ujednání, obchodní praktiky a standardy, které dříve vedly k národní segmentaci, by měly být odstraněny,
  • měla by být stanovena vhodná technická a smluvní ujednání, obchodní praktiky a standardy (obzvláště technické standardy pro karty, karetní terminály – magnetické čtečky na prodejních místech a bankomaty, platformy pro zpracování transakcí apod.), které zajistí flexibilitu a nezávislost volby mezi poskytovateli služeb,
  • pro případ, že budou vyžadovány zúčtovací poplatky, byla ke schválení Evropské komisi předložena metoda stanovení poplatků založená na nákladech,
  • vyvinutí shrnující strategie, aby se zabránilo podvodům s kartami, zvláště v přeshraničním platebním styku.

Na konci roku 2010 by pak měl být dosažen konečný cíl SEPA, a všechny karetní systémy by tak měly odpovídat EMV-standardu (Europay MasterCard Visa Standard), včetně použití PINu. Ty by měly majitelům karet a obchodníkům nabízet mezinárodní službu, která je využitelná v rámci celého prostoru Eurozóny.

A jak daleko jsou s přípravami české banky?

Jednou ze základních podmínek pro naplnění cíle SEPA je splnění EMV-standardu, a tedy i využívání čipové technologie u platebních karet. Často si klienti kladou otázku, k čemu vlastně takový čip slouží. Slouží zejména k tomu, že posiluje bezpečnost platební karty, urychluje platby na terminále tím, že zkracuje proces autorizace o vynechání autorizace podpisem (stačí zadat PIN), a rozšiřuje její možnosti užití tím, že karta disponuje násobně větší pamětí.

Je karta skutečně tak bezpečná, když na její druhé straně zůstává vedle čipu magnetický pás? Do plného přechodu na čipovou technologii o tom lze skutečně pochybovat. Nicméně podle současných dohod je každý obchodník vybavený terminálem schopným fungovat na bázi čipové technologie povinen upřednostnit bezpečnější variantu, a tedy i čip namísto magnetického proužku. Je-li tedy terminál u obchodníka schopen vypořádat se s čipovou kartou, měla by být transakce založená na užití magnetického proužku zamítnuta.

Odpovědnost za zneužití platební karty se navíc od ledna 2005 nově přenáší na tu stranu, která není vybavena čipem, a odpovědnost tak nese buď banka, která vydala nečipovou kartu, anebo banka, která vybavila obchodníka nečipovým terminálem (u nás obchodníky vybavuje terminálem pětice bank).

Většina bank v ČR disponuje bankomaty, které jsou s čipovými kartami schopné pracovat. S terminály je to o něco horší. Ty jsou v ČR spravovány pěti bankovními domy – ČS, ČSOB, KB, HVB a eBankou. Ne všechny pak s čipem dokáží pracovat a dokonce není ani centrální statistika o tom, jak jsou banky s přípravou na přechod daleko.

Jednou z posledních bank, která oznámila plný přechod na čipové karty, je Česká spořitelna. Ta je zároveň bankou s největším počtem vydaných platebních karet. Jejich počet dosáhl 3,02 milionu (40% podíl na trhu), z toho více než 400 tis. kreditních karet (52% podíl na trhu).

O tom, že je ČS jednou z posledních bank, která bude teprve od tohoto září a října klientům čipové karty vydávat, svědčí fakt, že Poštovní spořitelna čipové karty vydává už od ledna 1998. Embosované karty ČS budou s čipem vydávány až od prvního čtvrtletí 2007.

Bankomatová síť ČS je podle jejích vyjádření schopná s čipem pracovat již od loňského července. Pokud jde o terminály, tak ty byly konvertovány na novou technologii v počtu 4 400.

Zmíněná Poštovní spořitelna začala s vydáváním své Maxkarty založené na čipové technologii již v lednu 1998. V současnosti jich vydala již 996 000 a ČSOB zhruba 400 000. Její bankomatová síť je na čipovou technologii připravena a terminálová síť (ČSOB) je připravena přibližně z jedné čtvrtiny.

Komerční banka začala s převodem karet v roce 2003 a v současné době jsou její bankomaty i terminály schopné s technologií pracovat.

eBanka na čipovou technologii u karet přechází již od dubna. Prozatím ne všechny bankomaty jsou na technologii připraveny. To samé platí pro její terminály.

Raiffeisenbank plánuje přechod na čipové karty koncem prvního pololetí příštího roku, přičemž všechny její bankomaty jsou na novou technologii připraveny.

GE Money Bank na čipových kartách začne rovněž pracovat, zřejmě příští rok. Její bankomatová síť je kompletně připravená již od loňského července.

HVB své karty převádí na čipovou technologii od listopadu loňského roku a dokončení přeměny se očekává koncem roku 2007. Terminály jsou novou technologií vybaveny z téměř 60 % a bankomaty z téměř 80 %.

Anketa

Máte také již čipovou kartu?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 12. 2006 11:37