Hlavní navigace

Chybíte v práci? Můžete přijít o dovolenou

11. 8. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Dovolená patří k nejdůležitějším právům zaměstnance. Slouží k regeneraci jeho pracovní síly a je přirozenou formou odpočinku. Ovšem i dovolenou může zaměstnavatel krátit, má-li k tomu důvody. Krácení dovolené má svoje hranice.

Každému zaměstnanci přísluší za dobu čerpání řádné dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci v pracovním poměru mají právo na nejméně čtyři týdny dovolené za kalendářní rok. Ale je-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo jinou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tyto výhody mohou mít i též zaměstnanci s dohodou o pracovní činnosti.

Ale i zákonné přes právo na dovolenou vám zaměstnavatel může tento rozsah zkrátit. Mezi nejčastější důvody krácení dovolené patří nepřítomnosti v práci. Nejde však jen o neomluvenou absenci, nýbrž se bere v úvahu i absence omluvená. Mezi speciální typy omluvené absence pak patří nepřítomnost zaměstnance, na kterého byla uvalena vazba nebo jenž vykonává trest odnětí svobody. Čtěte více: Za jakých podmínek lze převádět a proplácet nevyčerpanou dovolenou?

Druhy dovolené a možnosti jejich krácení

Zatímco za omluvenou i neomluvenou nepřítomnost v práci se krátí pouze dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část, dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená může být krácena pouze z důvodu neomluvené absence.

Zaměstnavatel někdy dovolenou krátit musí povinně

Dovolenou z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, včetně absence pro vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody, je zaměstnavatel povinen krátit. Od tohoto pravidla se nemohou účastníci pracovněprávních vztahů smluvně nebo jinak odchýlit. Ale povinnost krátit dovolenou z důvodu neomluvené nepřítomnosti v práci zaměstnavateli uložena není; realizace tohoto práva záleží na úvaze zaměstnavatele.

Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena. Období již případně vyčerpané dovolené, na kterou v důsledku krácení dovolené ztratil zaměstnanec právo, se považuje za období pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu. Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Podobné téma: Zaměstnavatel mi nepovolil dovolenou. Má na to nárok?

Za mateřskou dovolenou se dovolená nekrátí

Klidné mohou být maminky, dovolená se jim nekrátí. Za výkon práce se totiž považují tyto situace:

  • Doba čerpání mateřské dovolené.
  • Doba, po kterou čerpáte rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je je možné čerpat mateřskou dovolenou
  • Doba dočasné pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním

Příklad zápočtu doby, kdy zaměstnanec nepracuje, do odpracované doby:

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v 8hodinových směnách. V daném dni odpracoval 3 hodiny a poté:

  1. Odešel na vyšetření k lékaři, přičemž doba vyšetření trvala 1 hodinu. Lékař ho uznal práce neschopným. Do odpracované doby se zahrne doba 3 + 1 = 4 hodiny, což není převážná část směny, takže tento den se za odpracovaný pro účely dovolené nepovažuje.
  2. Odešel na vyšetření k lékaři, přičemž doba vyšetření trvala 1,5 hodiny. Lékař ho uznal práce neschopným. Do odpracované doby se zahrne 3 + 1,5 hodiny, což je převážná část směny, takže tento den se za odpracovaný pro účely dovolené považuje.
  3. Utrpěl pracovní úraz a byl uznán lékařem práce neschopným. Vzhledem k tomu, že doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu se považuje za odpracovanou dobu, tento den se posoudí pro účely dovolené jako odpracovaný.

Absenci lze snadno postihnout

Krátí-li zaměstnavatel dovolenou za neomluveně zameškanou směnu, může dovolenou krátit o 1 až 3 dny, neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou přitom sčítat. Části zameškaných směn lze takto sčítat toliko v průběhu každého jednotlivého kalendářního roku – t.j. za každý jednotlivý kalendářní rok. Je proto nepřípustné krátit nárok na dovolenou za rok 2008, pokud zaměstnavatelů zameškal polovinu směny např. v listopadu 2008 a další polovinu v únoru 2009.

Zaměstnavatel má právo krátit dovolenou pouze v případě, že došlo k zameškání celé směny, nebo dvakrát její poloviny či třikrát její třetiny, nebo jde o jinou kombinaci, součet absencí dosahující nejméně jedné směny. Není možné krátit dovolenou v situaci, kdy dosud zaměstnanec nezameškal ani jednu celou svou směnu. Podobné téma: Přestávky v práci: Kdy jsou placené a kdy neplacené?

Míra krácení

O vlastním rozsahu krácení, pokud k němu přistoupí, rozhoduje zaměstnavatel sám. Nepotřebuje k případnému prominutí neomluvené absence souhlas odborů. Předpokladem prominutí už není ze strany zaměstnance ani dosahování mimořádných pracovních výsledků. Je tedy zcela v kompetenci zaměstnavatele rozhodnout, jestli pracovníka za neomluvené zameškání směny postihne či nikoliv, jakož i v jakém rozsahu

Tři důvody, kdy vám může být zkrácena dovolená

  1. V kalendářním roce bylo odpracováno méně než 100 dnů. To se netýká překážek, v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce.
  2. Byla neomluveně zameškána směna a zaměstnavatel tuto nepřítomnost neprominul.
  3. Byla zameškána práci pro výkon trestu odnětí svobody (resp. vazbu) v rozsahu alespoň 21 dnů.

Aspoň 2 týdny dovolené

Krácení dovolené má ovšem své hranice: Při krácení dovolené pro omluvené překážky v práci (s výjimkou vazby a výkonu trestu odnětí svobody) a pro neomluvené absence, musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů. Zaměstnavatel však musí ponechat zaměstnanci aspoň 2 týdny dovolené pouze, pokud u něho byl v pracovním poměru alespoň celý jeden kalendářní rok, t.j. od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku.

Pokud by šlo o zaměstnance, jehož pracovní poměr sice trval jeden rok (12 kalendářních měsíců), ale nikoliv celý jeden kalendářní rok, nýbrž např. od 1. dubna do 31. března roku následujícího, pak je možno krátit dovolenou celou; ostatně právo na dovolenou za kalendářní rok takovému zaměstnanci nevzniklo, nýbrž právo (nárok) na poměrnou část roční dovolené.

Vazba a trest odnětí svobody

Progresivnější oproti obecnému režimu krácení dovolené z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci je režim krácení dovolené pro vazbu a výkon trestu odnětí svobody.

skoleni_15_4

Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Skončí-li trestní stíhání s jiným výsledkem – např. soud zprostí obžalovaného a vazebně stíhaného zaměstnance obžaloby, protože: se neprokáže, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán; v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem; neprokáže se, že tento skutek spáchal obžalovaný atp., dovolená se nekrátí. Čtěte více: Co s vaším zaměstnáním během vězení nebo výkonu trestu?

Přeplatky za dovolenou se srážejí ze mzdy

Při krácení dovolené ztrácí zaměstnanec nárok na tu část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena, a zaměstnanec je povinen již případně vyplacenou náhradu mzdy (platu) za vyčerpanou dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, zaměstnavateli vrátit. Zaměstnavatel je oprávněn vyplacenou náhradu srazit ze mzdy; nepotřebuje k tomu uzavírat se zaměstnancem dohodu o srážkách.

Jaký „trest“ vám udělil zaměstnavatel za vaši absenci?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).