Chudoba po „evropsku“

Od vzniku Evropské unii roste bohatství jednotlivých členských zemí. Roste také životní úroveň občanů Evropské unie. Přesto jsou v Evropské unii chudí. Jak si chudí lidé v Evropské unii žijí? Pomáhá štědrá sociální síť skutečně potřebným a zvyšuje blahobyt celé společnosti?

Růst blahobytu občanů Evropské unie dokumentují nejenom hospodářské ukazatele jako HDP na jednoho obyvatele, nýbrž také dobrá vybavenost domácností osobními automobily, internetem, mobilními telefony a jinými spotřebními předměty a počty lidí jezdících na drahé zahraniční dovolené. Přání po novém přepychovém autě nebo cestě do exotických zemí jsou plněna v Evropské unii čím dál většímu počtu obyvatel.

Zvyšování vzdělanosti

Současně se ale také stala chudoba problémem velkého počtu lidí. Chudí v Evropské unii v dnešní době nežijí „ve sluji“ a netrpí hladem. V mnoha případech mají doma barevnou televizi, pračku a ledničku. Co jim chybí? Finanční možnosti bohatších spoluobčanů.

Na základní potřeby dnešního světa (bydlení, škola, doprava, jídlo) vydají evropští chudí veškerou mzdu, a nemají tedy na zahraniční dovolenou. Chudí v Evropské unii se cítí především sociálně vyloučeni z bohatšího okolí.

Co je příčinou? Existuje závislost mezi vzděláním, rodinným zázemím a chutí se prosadit. Dobře placená zaměstnání totiž v dnešní době vyžadují spoustu znalostí a dovedností. Více než 80 % chudých nemá žádné odborné vzdělání. Zvyšováním vzdělanosti vede cesta k odstraňování „chudých“ v Evropské unii.

Systém sociální ochrany

Systémy sociální ochrany hrají v Evropě důležitou roli, neboť zajišťují jednotlivým občanům jistotu a přispívají k politické a sociální stabilitě a k ekonomickému růstu. Bez sociální ochrany formou daňových úlev a dávek plynoucích z pojištění by čtyři z deseti domácností žily v relativní chudobě – tj. měly by k dispozici příjem nižší než 50 % průměrného příjmu v daném státě. Díky současné legislativě je takto postiženo asi 20 % domácností v Evropské unii.

„Evropská patnáctka“ versus nové členské státy

Životní úroveň nových deseti členských států Evropské unie je pod průměrem Evropské unie. Kdybychom si upravili definici chudoby tak, že chudý je ten, jehož příjem je nižší než 50 % průměrného příjmu původních patnácti států, zjistili bychom, že téměř všichni občané nových členských států Evropské unie žijí v chudobě (je to velice zjednodušené, neboť jsme nezohlednili výši cen zboží a služeb v jednotlivých státech).

O životní úrovni v jednotlivých státech vypovídá i struktura peněžních výdajů domácností. V EU-15 se pohybují výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje od 9 % (Velká Británie) po 15 % (Francie). V nových deseti členských státech se naopak pohybují od 20 % (Slovinsko) až po 36 % (Litva). Za kulturu a rekreaci utratí z rodinného rozpočtu v EU-15 nejméně Portugalci (6,5 %), nejvíce Velká Británie (13,5 %). V nových členských státech je to podstatně méně. Nejlépe jsme na tom v ČR (10,2 %), naopak je tomu v Litvě (2,5 %).

Město versus venkov

Mnohem více jsou relativní chudobou postiženi obyvatelé žijící na venkově. Není zde tolik pracovních možností, kvalita základních škol je většinou nižší, a tím i šance dostat se na vysokou školu. I v počtu městského obyvatelstva je na tom původní evropská patnáctka výrazně lépe.

Nejvíce lidí žije ve městě v Lucembursku (92 %), Nizozemí (90 %), Velké Británii (90 %) a v Dánsku (88 %), nejméně potom v Itálii (67 %) a v Řecku (61 %). V nových členských zemích žije nejvíce lidí ve městě na Maltě (91 %) a v České republice (75 %), na druhé straně spektra stojí Slovensko (57 %), Litva (55 %) a Slovinsko (50 %).

Vybavenost předměty komunikační technologie

Podívejme se, jak jsou jednotlivé země Evropské unie vybaveny předměty komunikační technologie, která dnes hýbe světem. V tabulce je uveden počet telefonů (pevná telefonní linka), mobilů, počítačů a připojení na internet na 100 obyvatel v jednotlivých členských státech Evropské unie v roce 2002 (státy jsou seřazeny dle počtu PC).

Na samé špici vybavenosti domácností PC a internetem stojí Švédsko s dostatečným náskokem před dalšími skandinávskými zeměmi a Lucemburskem. Mimo vybavení mobilními telefony, kde patříme mezi evropské jedničky, je na tom z nových členských zemí Evropské unii nejlépe Estonsko. Rozdíl ve vybavenosti počítači a internetem je mezi původními členskými státy a novými deseti propastný.

Počet komunikačních prostředků na 100 obyvatel
Stát Telefon Mobil PC Internet
Švédsko 74 79 57 52
Lucembursko 79 97 52 23
Dánsko 73 74 44 45
Finsko 55 79 43 44
Nizozemí 62 74 43 33
Irsko 49 73 40 24
Velká Británie 59 79 37 40
Belgie 50 75 35 28
Německo 64 69 34 37
Francie 58 61 34 27
Rakousko 47 81 29 32
Slovinsko 41 76 28 30
Kypr 65 47 25 23
Malta 53 36 23 26
Itálie 48 84 20 28
Estonsko 35 46 17 30
Španělsko 44 66 17 18
Slovensko 29 40 15 12
Lotyšsko 31 28 15 7
Portugalsko 43 78 12 35
ČR 38 78 12 13
Maďarsko 38 50 10 15
Řecko 53 75 8 13
Polsko 30 26 8 10
Litva 32 26 7 7

Pramen: Eurostat, statistická ročenka EU 2002

Anketa

Cítíte se být chudým/chudou?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 8. 2004 1:29