"Chudí" Evropané

Příjmové nůžky se ve světě neustále rozevírají. Počet dolarových milionářů rok od roku roste, rovněž však přibývá lidí pracujících za podprůměrnou mzdu... a roste počet "chudých" Evropanů. Nejvíce chudých je u našich sousedů - na Slovensku a nejméně již tradičně u nás, v Česku.

Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje ten, jehož měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu v daném státě. Ze všech členských zemí Evropské unie je právě v Česku nejméně „chudých“ občanů. Jedné se především o dlouhodobě nezaměstnané odkázané pouze na sociální dávky či osamělé důchodce…

Chudoba v Evropě a ve světě

Evropská unie má vysoké sociální cítění a každému je zaručen minimální životní standard. Chudoba v členských zemích Evropské unie je proto rozdílná od chudoby v rozvojových zemích světa, kde lidé umírají hlady či přežívají za složitých životních podmínek. „Chudí“ Evropané přesto jsou ve složité situaci a cítí se vyřazeni ze společnosti. Mnoho lidí se však v této situaci nachází vlastní vinou a někteří si životní styl na pokraji společnosti sami vybrali.

Protože se za chudého považuje každý, jehož čistý měsíční příjem je nižší než 60 % mediánu mzdy, je jasné, že Litevec mající příjem ve výši 50 % mediánu je na tom v absolutním porovnání nesrovnatelně hůře než Lucemburčan mající příjem ve výši 50 % mediánu.

Téměř 80 % veškerého světového bohatství vlastní pětina lidí, což je způsobeno značným ekonomickým rozdílem mezi bohatými a chudými zeměmi. Míra bohatství je relativní. 500 euro má jinou hodnotu ve Velké Británii a jinou hodnotu v Lotyšsku.

Nejvíce „chudých“ je na Slovensku

Počet nezaměstnaných lidí či důchodců odkázaných na sociální dávky je vyšší než celkový počet „chudých“ občanů. Kvůli poměrně štědrým sociálním dávkám v jednotlivých členských zemích Evropské unie je počet „chudých“ značně redukován.

Největší síť sociálních dávek je v Evropské unii poskytována ve Švédsku. Díky nim klesá chudoba ve Švédsku z 27 % na 11 %. Souvisí to s budováním švédského státu blahobytu. Snaha o zabezpečení plné zaměstnanosti přivedla Švédsko k nejpropraco­vanější aktivní politice na trhu práce na celém světě.

Počet „chudých“ se v Evropské unie pohybuje od 8 % do 21 %. Nejméně je „chudých“ v Česku (8 %), Finsku (11 %), Švédsku (11 %), Lucembursku (11 %) a Slovinsku (11 %). Naopak nejvíce „chudých“ je na Slovensku, v Portugalsku a v Irsku (21 %).

Chudoba v Německu

Míra chudoby v Německu v posledních letech mírně stoupla. V současné době činí téměř 14 % (což je více než 11 miliónů obyvatel), v roce 1998 činila 12 %. V Německu se za chudého považuje ten, jehož měsíční příjem je nižší než 938 euro.

Měsíční příjem pro určení chudoby se liší dle typu domácnosti. Důvodem je, že když bydlí více lidí v jedné domácnosti, dochází k úsporám za bydlení. To znamená, že každá dospělá osoba má hranici chudoby v Německu v současné době ve výši 938 euro, každá další dospělá osoba (starší 14 let) bydlící v jedné domácnosti má již pouze 50 % této částky a děti do 14 let mají již pouze 30 % této částky. Finanční hranice chudoby samoživitele s dvěma dětmi je tak pouze 1,6 násobkem hranice chudoby pro jednotlivce.

Míra chudoby je podstatně vyšší v nových devíti východních spolkových zemích Německa, kde činí 19,3 %, zatímco v západním Německu, kde jsou mnohem vyšší průměrné výdělky, dosahuje jen 12,2 %. V západních spolkových zemích činí medián 1624 euro (hranice chudoby činí 974 euro) a ve východním Německu 1335 euro měsíčně (hranice chudoby činí 801 euro). Hlavním důvodem těchto rozdílů je vyšší nezaměstnanost v nových spolkových zemích a „chudí Němci“ jsou převážně občané dlouhodobě nezaměstnaní.

Hranice chudoby pro jednotlivé typy domácnosti (v euro)
Typ domácnosti Měsíční příjem (v euro)
Jednotlivec 938
Manželé bez dětí 1408
Manželé s jedním dítětem 1689
Manželé s dvěma dětmi 1970
Manželé s třemi dětmi 2251
Samoživitel s jedním dítětem 1219
Samoživitel s dvěma dětmi 1501

Pramen: „Zweiter Armuts – und Reichtumsbericht“ der Bundesregierung, Statistisches Bundesamt, Stand: 1. 1. 2007

Chudoba nejvíce postihuje dlouhodobě nezaměstnané

Dlouhodobě nezaměstnaní občané (tj. ti, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok) tvoří v celé Evropské unii téměř 50 % nezaměstnaných. Například v Japonsku je dlouhodobě nezaměstnaných asi pouze 15 % a v USA asi 7 %. Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost je v Lotyšsku, Litvě a Itálii (přes 60 %).

Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději práci zase nalézt. Dlouhodobá nezaměstnanost nejčastěji postihuje mladistvé, občany s nízkou kvalifikací, imigranty či obyvatele venkova.

Ve Švédsku, Finsku a Dánsku je díky celé soustavě státních dávek a poměrně nízkým mzdovým rozdílům ve společnosti nejméně nezaměstnaných s příjmem pod 60 % mediánu v zemi (okolo 20 %). V Česku nabízíme nezaměstnaným sedmé nejlepší životní podmínky, pouze 30 % nezaměstnaných má příjem pod hranicí „chudoby“.

V Estonsku, Slovensku, Lucembursku, Velké Británii, Maltě, Itálii, Irsku jsou na tom nezaměstnaní nejhůř. Téměř každý druhý zde nedosahuje příjem ve výši 60 % mediánu.

<calculator id=„21“></cal­culator>

Nejnižší mzdové rozdíly jsou ve Skandinávii

Nejvyšší rozdíly (hodnoceno dle Giniho indexu) ve výši mezd v členských zemích Evropské unie jsou v pobaltských zemích, Itálii, Polsku, Řecku a Španělsku. Čím vyšší je Gini index, tím je i rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší. Naopak největší rovnostáři jsou občané Skandinávských zemí (Dánska, Švédska a Finska). Česku patří z členských zemí Evropské unie pátá příčka (před námi je ještě Nizozemí).

Za posledních deset let Gini index ve všech členských zemích mírně vzrostl. Výjimku tvoří Německo, Nizozemí a Španělsko, kde došlo k jeho snížení, avšak pouze o pár desetinek.

V současné době je rodinný příjem 10 % nejlépe situovaných Čechů pětkrát vyšší než příjem 10 % nejhůře situovaných lidí. Seřadíme-li všechny mzdy zaměstnanců podle velikosti, tak zaměstnanec nacházející se svou mzdou přesně uprostřed (medián) má mzdu v Evropě téměř o 20 % nižší, než jaká je průměrná mzda zaměstnance.

Chudoba v Evropě (v %)
Země Celkový počet chudých
Česko 8
Dánsko 11
Finsko 11
Lucembursko 11
Slovinsko 11
Švédsko 11
Maďarsko 12
Nizozemí 12
Rakousko 13
Francie 14
Německo 14
Belgie 15
Kypr 15
Litva 15
Malta 15
Lotyšsko 16
Polsko 17
Estonsko 18
Velká Británie 18
Itálie 19
Řecko 20
Španělsko 20
Irsko 21
Portugalsko 21
Slovensko 21

Pramen: „Sozial Kompass Europa 2006“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland

Anketa

Jste spokojeni se svým příjmem?

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 3. 2011 17:25