Kdo by nesnil o finančně zajištěném bezstarostném životě? Jistě se lidé, pro které je tento sen skutečností, také najdou, zřejmě budou ale tvořit nepočetnou menšinu. Zatím se však většina lidí protlouká životem s podprůměrnou mzdou (celých 63,3 % podle statistik MPSV) nebo je zcela nezaměstnaných (10,1 % práceschopného obyvatelstva).
Smutnou skutečností je, že okresy s nejnižšími mzdami mají často též vysokou nezaměstnanost. Tím se lidé dostávají do pasti, z níž není snadného úniku. Rozhodují se, zda bez dodatečných nákladů (na dopravu, čas apod.) půjdou pracovat za mzdu, která je sotva uživí, nebo využijí systém sociálních dávek, s nímž na tom budou stejně špatně.
Okres | Míra nezaměstnanosti (v %) | Průměrná mzda (v Kč) |
---|---|---|
Most | 22,9 | 15 120 |
Karviná | 20,4 | 12 675 |
Teplice | 19,3 | 14 153 |
Ostrava-město | 18,5 | 15 726 |
Chomutov | 18,4 | 13 679 |
Louny | 17,5 | 12 380 |
Bruntál | 17,1 | 12 165 |
Jeseník | 15,6 | 11 540 |
Děčín | 15,5 | 13 279 |
Ústí nad Labem | 15,5 | 14 549 |
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Okres | Míra nezaměstnanosti (v %) | Průměrná mzda (v Kč) |
---|---|---|
Jeseník | 15,6 | 11 540 |
Jindřichův Hradec | 6 | 11 950 |
Písek | 7,4 | 12 034 |
Chrudim | 9,7 | 12 123 |
Bruntál | 17,1 | 12 165 |
Prostějov | 9,6 | 12 240 |
Znojmo | 12,6 | 12 296 |
Hodonín | 15,1 | 12 341 |
Třebíč | 13 | 12 370 |
Louny | 17,5 | 12 380 |
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Přestože vysoká míra nezaměstnanosti dává prostor pro nižší mzdy, není tomu tak vždy. Mezi deseti okresy s nejvyšší nezaměstnaností se nacházejí pouze tři, které patří zároveň mezi okresy s nejnižší mzdou. Jsou jimi Jeseník, Bruntál a Louny.
Poměrně vysoká průměrná mzda i v okresech s nejvyšší nezaměstnaností (například v Mostě 15 120 Kč, což je téměř na úrovni celostátního průměru 15 407 Kč) je poměrně kuriózní. Způsobena nemusí být pouze vyšším sklonem k pobírání sociálních dávek, ale také poptávkou po jiných profesích, než jaké nabízejí nezaměstnaní. Nehledě na skutečnost, že mezi nezaměstnanými i v těchto okresech převažují lidé s nižším vzděláním, pro něž na trhu práce zůstává čím dál tím méně místa.
Opusťme nyní na chvilku nejchudší oblasti země a podívejme se, kam by měly směřovat kroky lidí toužících po ekonomickém blahobytu. Odhlédněme od obtíží s trhem bytů, regulací nájemného a obecné nevole Evropanů ke stěhování za prací. Vynechejme též cestu první – do školy, nejlépe vysoké, která – ač není zárukou úspěchu ani podmínkou k úspěchu nezbytnou – zvyšuje šance nemalým způsobem.
Ano, cesta musí směřovat do matky měst, do Prahy. Vždyť průměrná mzda všech krajů leží pod republikovým průměrem, jediná Praha zvedá mzdy v Česku vzhůru. Od Středočeského kraje s průměrnou mzdou po hlavním městě nejvyšší (15 295 Kč) ji dělí více než 4 tisíce korun!
Kraj | Průměrná mzda (v Kč) |
---|---|
ČR | 15 407 |
Praha | 19 340 |
Středočeský kraj | 15 295 |
Plzeňský kraj | 14 249 |
Moravskoslezský kraj | 14 237 |
Liberecký kraj | 14 019 |
Ústecký kraj | 13 940 |
Jihomoravský kraj | 13 705 |
Královéhradecký kraj | 13 537 |
Jihočeský kraj | 13 377 |
Zlínský kraj | 13 326 |
Karlovarský kraj | 13 256 |
Pardubický kraj | 13 176 |
Vysočina | 13 044 |
Olomoucký kraj | 12 929 |
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Proč je Praha tak úspěšná? Není to dáno pouze významným turistickým ruchem. V Praze má sídlo většina českých bank, mobilní operátoři, počítačové firmy a řada významných zahraničních společností. Se sídlem firem se neodlučně pojí představenstva, dozorčí rady, ředitelství. V hlavním městě sídlí prezident, vláda, poslanci a senátoři… Lidé na uvedených postech dostávají nadprůměrné mzdy a tím průměr zvyšují.
I v Praze je třeba si vybírat. Z tabulky je patrné, že nejvyšší průměrnou mzdu dostávají lidé zaměstnaní na Praze 4. Aby ne, zde sídlí řada bank (např. Česká spořitelna, Raiffeisenbank, GE Capital Bank), Eurotel a řada dalších významných firem (například naše redakce). Není na škodu zmínit, že na Praze 2 sídlí druhý operátor mobilních sítí, T-Mobile.
Část Prahy | Průměrná mzda (v Kč) |
---|---|
Praha celkem | 19 340 |
Praha 4 | 21 477 |
Praha 2 | 21 046 |
Praha 10 | 20 402 |
Praha 6 | 20 065 |
Praha 13 | 19 869 |
Praha 7 | 19 701 |
Praha 5 | 19 632 |
Praha 1 | 19 568 |
Praha 14 | 19 336 |
Praha 8 | 19 245 |
Praha 15 | 18 520 |
Praha 9 | 17 159 |
Praha 12 | 17 127 |
Praha – východ | 16 862 |
Praha – západ | 16 593 |
Praha 3 | 16 194 |
Praha 11 | 13 810 |
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Bez povšimnutí nemůže zůstat medián mzdy. Zatímco průměr se počítá tak, že se sečtou všechny mzdy a vydělí se počtem lidí, kteří byli zaměstnaní, medián se počítá tak, že se seřadí všechny mzdy podle výše a vybere se ta, která stojí uprostřed. Medián je tedy mzda „průměrného člověka“ a v prvním čtvrtletí byl o 2 070 Kč nižší než průměrná mzda. 13 337 Kč či více brala polovina zaměstnaných, druhá polovina lidí brala méně.