Hlavní navigace

Chudí a bohatí

10. 10. 2003
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

O tom, zda člověk bude chudý či bohatý, rozhoduje nejen jeho vzdělání, ale též kraj, ve kterém je zaměstnán. Kde si lze vydělat nejvíce a proč? Kde lidé naopak pobírají nejnižší mzdu a nejvíce sociálních dávek? Porovnejme nechudší s nejbohatšími.

Kdo by nesnil o finančně zajištěném bezstarostném životě? Jistě se lidé, pro které je tento sen skutečností, také najdou, zřejmě budou ale tvořit nepočetnou menšinu. Zatím se však většina lidí protlouká životem s podprůměrnou mzdou (celých 63,3 % podle statistik MPSV) nebo je zcela nezaměstnaných (10,1 % práceschopného obyvatelstva).

Smutnou skutečností je, že okresy s nejnižšími mzdami mají často též vysokou nezaměstnanost. Tím se lidé dostávají do pasti, z níž není snadného úniku. Rozhodují se, zda bez dodatečných nákladů (na dopravu, čas apod.) půjdou pracovat za mzdu, která je sotva uživí, nebo využijí systém sociálních dávek, s nímž na tom budou stejně špatně.

Deset okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanos­tik 30. září 2003, průměrná mzda 1. čtvrtletí 2003
Okres Míra nezaměstnanosti (v %) Průměrná mzda (v Kč)
Most 22,9 15 120
Karviná 20,4 12 675
Teplice 19,3 14 153
Ostrava-město 18,5 15 726
Chomutov 18,4 13 679
Louny 17,5 12 380
Bruntál 17,1 12 165
Jeseník 15,6 11 540
Děčín 15,5 13 279
Ústí nad Labem 15,5 14 549

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Deset okresů s nejnižší průměrnou mzdouk 30. září 2003, průměrná mzda 1. čtvrtletí 2003
Okres Míra nezaměstnanosti (v %) Průměrná mzda (v Kč)
Jeseník 15,6 11 540
Jindřichův Hradec 6 11 950
Písek 7,4 12 034
Chrudim 9,7 12 123
Bruntál 17,1 12 165
Prostějov 9,6 12 240
Znojmo 12,6 12 296
Hodonín 15,1 12 341
Třebíč 13 12 370
Louny 17,5 12 380

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Přestože vysoká míra nezaměstnanosti dává prostor pro nižší mzdy, není tomu tak vždy. Mezi deseti okresy s nejvyšší nezaměstnaností se nacházejí pouze tři, které patří zároveň mezi okresy s nejnižší mzdou. Jsou jimi Jeseník, Bruntál a Louny.

Poměrně vysoká průměrná mzda i v okresech s nejvyšší nezaměstnaností (například v Mostě 15 120 Kč, což je téměř na úrovni celostátního průměru 15 407 Kč) je poměrně kuriózní. Způsobena nemusí být pouze vyšším sklonem k pobírání sociálních dávek, ale také poptávkou po jiných profesích, než jaké nabízejí nezaměstnaní. Nehledě na skutečnost, že mezi nezaměstnanými i v těchto okresech převažují lidé s nižším vzděláním, pro něž na trhu práce zůstává čím dál tím méně místa.

Opusťme nyní na chvilku nejchudší oblasti země a podívejme se, kam by měly směřovat kroky lidí toužících po ekonomickém blahobytu. Odhlédněme od obtíží s trhem bytů, regulací nájemného a obecné nevole Evropanů ke stěhování za prací. Vynechejme též cestu první – do školy, nejlépe vysoké, která – ač není zárukou úspěchu ani podmínkou k úspěchu nezbytnou – zvyšuje šance nemalým způsobem.

Ano, cesta musí směřovat do matky měst, do Prahy. Vždyť průměrná mzda všech krajů leží pod republikovým průměrem, jediná Praha zvedá mzdy v Česku vzhůru. Od Středočeského kraje s průměrnou mzdou po hlavním městě nejvyšší (15 295 Kč) ji dělí více než 4 tisíce korun!

Průměrná mzda v krajích1. čtvrtletí 2003
Kraj Průměrná mzda (v Kč)
ČR 15 407
Praha 19 340
Středočeský kraj 15 295
Plzeňský kraj 14 249
Moravskoslezský kraj 14 237
Liberecký kraj 14 019
Ústecký kraj 13 940
Jihomoravský kraj 13 705
Královéhradecký kraj 13 537
Jihočeský kraj 13 377
Zlínský kraj 13 326
Karlovarský kraj 13 256
Pardubický kraj 13 176
Vysočina 13 044
Olomoucký kraj 12 929

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Proč je Praha tak úspěšná? Není to dáno pouze významným turistickým ruchem. V Praze má sídlo většina českých bank, mobilní operátoři, počítačové firmy a řada významných zahraničních společností. Se sídlem firem se neodlučně pojí představenstva, dozorčí rady, ředitelství. V hlavním městě sídlí prezident, vláda, poslanci a senátoři… Lidé na uvedených postech dostávají nadprůměrné mzdy a tím průměr zvyšují.

I v Praze je třeba si vybírat. Z tabulky je patrné, že nejvyšší průměrnou mzdu dostávají lidé zaměstnaní na Praze 4. Aby ne, zde sídlí řada bank (např. Česká spořitelna, Raiffeisenbank, GE Capital Bank), Eurotel a řada dalších významných firem (například naše redakce). Není na škodu zmínit, že na Praze 2 sídlí druhý operátor mobilních sítí, T-Mobile.

dan_z_prijmu

Průměrná mzda v Praze1. čtvrtletí 2003
Část Prahy Průměrná mzda (v Kč)
Praha celkem 19 340
Praha 4 21 477
Praha 2 21 046
Praha 10 20 402
Praha 6 20 065
Praha 13 19 869
Praha 7 19 701
Praha 5 19 632
Praha 1 19 568
Praha 14 19 336
Praha 8 19 245
Praha 15 18 520
Praha 9 17 159
Praha 12 17 127
Praha – východ 16 862
Praha – západ 16 593
Praha 3 16 194
Praha 11 13 810

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Bez povšimnutí nemůže zůstat medián mzdy. Zatímco průměr se počítá tak, že se sečtou všechny mzdy a vydělí se počtem lidí, kteří byli zaměstnaní, medián se počítá tak, že se seřadí všechny mzdy podle výše a vybere se ta, která stojí uprostřed. Medián je tedy mzda „průměrného člověka“ a v prvním čtvrtletí byl o 2 070 Kč nižší než průměrná mzda. 13 337 Kč či více brala polovina zaměstnaných, druhá polovina lidí brala méně.

Jaká je vaše hrubá mzda?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).