Právně je to asi OK, ale normální člověk na takové právní finty a kličky asi těžko může přijít a vyvarovat se pochybení - takže právo bylo ve skutečnosti použito pro šikanu.
Navíc zdravý rozum zůstal daleko od celého případu - chápu, že pokud někdo dělá nákupčího pro 2 firmy, tak může nějakou preferovat a jinou poškodit, to ale u strojvedoucího nepřipadá v úvahu, jeho činnost je naprosto přesně definovaná a tak nikomu nemohla vzniknout naprosto žádná škoda ani teoreticky.
Takže úmyslně zamotaný a zneužitelný zákon navíc aplikovaný za účelem šikany zaměstnance. A soud tomu nasadil korunu, když to posvětil, že blbost a šikana je v pořádku.
jak může fýra někoho poškodit, když jezdí pro dvě firmy? že by třeba tak, že zaměstnavatel mu koncipuje směny s ohledem na jeho odpočinek mezi směnami? podle textu se zaměstnavatel dozvěděl o kolidujícím zaměstnání tak, že řidič u druhého zaměstnavatele zavinil nehodu. ani to vám nepřipadá jako dostatečný důvod k ohrožení zájmů zaměstnavatele? jasně, mohl třeba na živnostňák skládat uhlí, a být ještě unavenější, a přitom zcela beztrestný. ale málokterý rozsudek mi připadá spravedlivější. hájit se tím, že nekoupil lokomotivu, ale jen jí také řídil, je přece naprosto mimo realitu.
Tohle mě taky hned napadlo... Strojvedoucí je jedno z povolání s určitými zákonnými režimy služeb, pokud ho dělal u dvou firem, které o sobě nevěděly, tak je naprosto reálné riziko porušení režimu. Okamžitý vyhazov mi v tomto případě přijde zcela adekvátní. Je spíš otázkou, proč jako důvod výpovědi zaměstnavatel zvolil právě "konkurenční poměr", logičtější by bylo spíše hrubé porušení kázně. Ale může to mít i reálné důvody, možná by se nedodržení časových režimů obtížně dokládalo atd., zatímco použitý paragraf byl plně doložitelný.
Znamená to tedy, že jestliže má zaměstnavatel živnostenské oprávnění ve smyslu všech volných živností (Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona), nemůže jeho zaměstnanec pracovat pro jakéhokoliv zaměstnavatele, který má registrovánu aspoň jednu volnou živnost a to a jakýmkoliv způsobem. Takových zaměstnavatelů mnoho není.
Takže například výkon práce tazatele pro společnost Incoma je hrubým porušením pracovní kázně při výkonu práce strojvedoucího pro ČD Cargo, neboť koliduje s živnostenským opravněním "automatické zpracování dat".
Myslím. že i skládání uhlí na živnostenský list zmiňované Jezevcem by kolidovalo, vzhledem k živnostenskému oprávnění "poskytování služeb osobního charakteru" zaregistrované pro ČD Cargo.
Takže bez souhlasu zaměstnavatele zůstává legalní samostatná činnost v živnostech nevolných, to vzhledem ke kvalifikaci zaměstnance koliduje s živnostenskými opravněními současného zaměstnavatele případně na to nemá zaměstnanec kvalifikaci.
Jaké mu tedy bez souhlasu zaměstnavatele zůstávají možnosti?
Prakticky žádné.
Můžeme v budoucnosti očekávat další optimalizaci pracovního práva ve smyslu souhlasu zaměstnavatele s uzavřením sňatku nebo stěhováním mimo obec výkonu práce, neboť tento akt může ohrozit oprávněné zájmy zaměstnavatele? Kam až se ta hranice pojmu "oprávněné" v českém pracovním právu posune?