Strojvedoucí si přivydělával na jiné lokomotivě a tvrdě narazil na zákon

Pokud hledáte brigádu či melouch, zjistěte si, co váš zaměstnavatel má v popisu činnosti. Když si „odskočíte“ přivydělat do jiné firmy, můžete mít problém, pokud nemáte písemný souhlas.

Shoda výdělečné činnosti se vztahuje k předmětu činnosti zaměstnavatele a nikoli k druhu práce, který má zaměstnanec uveden v pracovní smlouvě. Předmět činnosti zaměstnavatele je tak shodný pro všechny zaměstnance, bez ohledu na to, jaký druh práce pro zaměstnavatele vykonáváte.

Coby zaměstnanec jste dle ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce po dobu trvání pracovního poměru omezeni ve výkonu výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti vašeho zaměstnavatele. V případě, který uzavřel Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 1132/2014, ze dne 22. dubna 2015, soudy posuzovaly, zda výkon činnosti strojvedoucího u dvou společností se shodným předmětem činnosti lze považovat za konkurenční činnost vůči zaměstnavateli. A zda je tedy důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Dopisem ze dne 19. 5. 2011 zaměstnavatel ČD Cargo a.s. sdělil svému zaměstnanci, panu L.S., že s ním okamžitě ruší pracovní poměr podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Důvod k tomuto opatření spatřoval v tom, že ze strany zaměstnance došlo k porušení ust. § 304 zákoníku práce tím, že vykonával vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán, bez jeho předchozího písemného souhlasu.

Bránil se, že nekoupil lokomotivu, jen dělal strojvůdce

Zaměstnanec se jako žalobce domáhal, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Uvedl, že ust. § 304 zákoníku práce neporušil. Tvrdil, že jeho případná činnost strojvedoucího u jiného právního subjektu není totožná s předmětem činnosti žalovaného zaměstnavatele, tak jak je uveden v obchodním rejstříku. A že si „nekoupil lokomotivu ani vagóny a nepřepravoval zboží“, že není účasten ani v žádné obchodní společnosti, jež by měla totožný předmět činnosti jako žalovaný zaměstnavatel, a že je „jen a pouze strojvedoucí a touto činností nikomu nekonkuruje“.

Žalovaný zaměstnavatel uvedl, že v souvislosti s šetřením nehodové události ze dne 9. 5. 2011, kterou způsobil vlastní zaměstnanec – strojvedoucí u jiného provozovatele drážní dopravy, bylo zjištěno, že zaměstnanec je angažován u jiného subjektu a že v období březen-květen 2011 opakovaně vykonával strojvedoucího pro firmu Ostravská dopravní společnost, a. s. Před samotným právním úkonem směřujícím k rozvázání pracovního poměru byly důvody s žalobcem projednány.

Soudy všech stupňů rozhodovaly shodně a jasně

Soud prvního stupně žalobu zamítl. Zjistil, že zaměstnanec-žalobce pracoval u žalované společnosti jako strojvedoucí, že v době trvání pracovního poměru uzavřel s jinou společností dohodu o provedení práce. Tu uzavřel také jako strojvedoucí.

U společnosti Ostravská dopravní společnost, a. s. jako strojvedoucí odpracoval v dubnu 112,5 hodiny a v květnu 64,5 hodiny. Předmětem podnikání žalované společnosti podle obchodního rejstříku je mimo jiné provozování drážní dopravy podle zákona o drahách v rozsahu vydaných licencí a předmětem podnikání Ostravské dopravní společnosti, a. s., je provozování drážní dopravy v rozsahu licencí vydaných drážním správním úřadem.

Soud vycházel z toho, že okamžité zrušení pracovního poměru splňovalo všechny formální náležitosti a že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl vymezen dostatečným a nezaměnitelným způsobem. Dále také, že zaměstnanec převzal okamžité zrušení pracovního poměru osobně a žalovaná společnost dodržela také lhůtu k jeho podání, neboť v květnu 2011 po „nehodové události“, k níž došlo 9. 5. 2011, zjistila, že žalobce vykonává výdělečnou činnost také pro jinou společnost, a týž měsíc dala žalobci okamžité zrušení pracovního poměru. Z výše uvedeného tudíž dovodil, že předmět činnosti žalované a Ostravské dopravní společnosti, a. s. je totožný. A že zaměstnanec porušil ust. § 304 zákoníku práce, jestliže vykonával činnost strojvedoucího pro tuto společnost, aniž by měl k tomu souhlas žalované společnosti.

Shoda výdělečné činnosti se vztahuje k předmětu činnosti zaměstnavatele a nikoli k druhu práce, který má zaměstnanec uveden v pracovní smlouvě. Předmět činnosti zaměstnavatele je shodný pro všechny jeho zaměstnance, a to bez ohledu na to, jaký druh práce pro něj vykonávají. Připomněl, že nemá-li žalobce dostatečný odpočinek, může nepozorností zanedbat své povinnosti a způsobit dopravní nehodu, při níž může dojít nejen k věcné škodě, ale i ke škodě na životech a zdraví osob. S žalobcem lze proto zrušit pracovní poměr okamžitě.

K odvolání zaměstnance odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Zaměstnanec se svojí výdělečnou činností podílel na shodném předmětu činnosti u jiného subjektu (když bez písemného souhlasu žalované společnosti vykonával práci strojvedoucího pro Ostravskou dopravní společnost, a. s., jejíž předmět činnosti je podle výpisu z obchodního rejstříku shodný s předmětem činnosti žalované, u níž pracoval rovněž jako strojvedoucí), neboť činnost strojvedoucího zcela nepochybně slouží k výkonu předmětu činnosti jak žalované, tak Ostravské dopravní společnosti a. s. (je jeho neoddělitelnou součástí), a není rozhodující, zda se výdělečná činnost u zaměstnance kryje s celým předmětem činnosti zaměstnavatele.

Postačí, pokud výdělečná činnost zaměstnance pokrývá pouze určitou část předmětu činnosti zaměstnavatele. Pro posouzení shodnosti výdělečné činnosti zaměstnavatele není rozhodující vlastní činnost, kterou vykonává zaměstnanec pro zaměstnavatele. Shodnost se vztahuje k předmětu činnosti zaměstnavatele, nikoli k druhu práce. Shodou s předmětem činnosti se rozumí i taková výdělečná činnost, která je prováděna jen formou některých aktivit spadajících do rozsahu konkrétního předmětu činnosti zaměstnavatele.

Právní úprava

Podle ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce můžete coby zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jste zaměstnáni, ale jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Obecně můžete vykonávat výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, nicméně tato další výdělečná činnost nesmí zasahovat do oprávněného zájmu vašeho zaměstnavatele. Výkon této další činnosti by neměl vést k případné možnosti zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání a ke konkurenčnímu střetu zájmů mezi zaměstnavatelem a vámi, případně třetí osobou, pro niž výdělečnou činnost vykonáváte. Uvedené ustanovení je zákonné omezení zaměstnance vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, po dobu trvání pracovního poměru.

Kde zjistit předmět činnosti zaměstnavatele

Předmět činnosti zaměstnavatele lze zjistit u subjektů zapisovaných do obchodního rejstříku z tohoto rejstříku, u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění z tohoto oprávnění a u osob podnikajících na základě zvláštních právních předpisů z těchto právních předpisů. U organizačních složek státu vyplývá předmět činnosti zpravidla z příslušných zákonů a u příspěvkových a dalších subjektů zpravidla buď ze zřizovacích listin, či ze zvláštních zákonů. Přitom není rozhodující, zda se vaše výdělečná činnost kryje s celým předmětem činnosti zaměstnavatele (který může být i velmi rozsáhlý). Postačí, pokud vaše výdělečná činnost pokrývá pouze určitou dílčí část předmětu činnosti zaměstnavatele.

Pro posouzení shodnosti výdělečné činnosti s předmětem činnosti zaměstnavatele není rozhodující vlastní činnost, kterou pro zaměstnavatele vykonáváte. Shodnost výdělečné činnosti se vztahuje k předmětu činnosti zaměstnavatele (např. zapsaného v obchodním rejstříku), nikoli k druhu práce, který máte uveden v pracovní smlouvě či v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jinými slovy, předmět činnosti daného zaměstnavatele je shodný pro všechny jeho zaměstnance, bez ohledu na to, jaký druh práce pro zaměstnavatele vykonávají.

Co všechno je výdělečnou činností

Výdělečnou činností je každá právem dovolená činnost, která je vykonávána za účelem získání majetkového prospěchu. Přitom není podstatné, zda nakonec k dosažení takového majetkového prospěchu (zisku) skutečně dojde, či nikoliv. Podstatné je, že se jedná o činnost, která je s dosažením majetkového prospěchu obvykle spojena. Za výdělečnou činnost je třeba například považovat jakýkoli pracovněprávní vztah (a to včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), podnikání na základě živnostenského oprávnění nebo podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Ale i činnost ve prospěch obchodní společnosti, jíž jste například společníkem, anebo členství ve statutárních či kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.

Namítal-li zaměstnanec jako dovolatel, že „činnost žalobce se nekryje s předmětem činnosti žalované“ a že proto „není správný závěr, že výkon jiné výdělečné činnosti se vztahuje k předmětu činnosti zaměstnavatele“, potom opomíjí, že podstatným z hlediska rozdílnosti jeho výdělečné činnosti s předmětem činnosti žalované je vlastní obsah porovnávaných činností, tedy skutečnost, že předmětem činnosti žalované (jak je zapsán v obchodním rejstříku) je v rámci provozování drážní dopravy podle zákona o drahách rovněž výkon činnosti strojvedoucích. A že předmět činnosti společnosti Ostravská dopravní společnost, a. s. (provozování drážní dopravy v rozsahu licencí vydaných drážním správním úřadem), pro níž žalobce vykonával práci strojvedoucího (jinou výdělečnou činnost), se shoduje s předmětem činnosti žalované společnosti.

Jak je výše uvedeno, pro posouzení shodnosti výdělečné činnosti s předmětem činnosti zaměstnavatele není rozhodující – jak se dovolatel mylně domníval – vlastní pracovní činnost, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává. Shodnost výdělečné činnosti se vztahuje – jak výslovně vyplývá z ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce – k předmětu činnosti zaměstnavatele a není rozhodující, zda se výdělečná činnost zaměstnance kryje s celým předmětem činnosti zaměstnavatele. Postačí, pokud výdělečná činnost zaměstnance pokrývá pouze určitou dílčí část předmětu činnosti zaměstnavatele. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je správný, Nejvyšší soud ČR tedy dovolání svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 1132/2014, ze dne 22. dubna 2015, zamítl.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 2. 2016 10:25