Odpověď na názor

Mne se dost často stává, že při čekání v nekonečných frontách ve Spořiteĺně nemohu díky výborné slyšitelnosti neslyšet, jak je klient osloven nabídkou nějakého výhodného superproduktu od finanční skupiny ČS a po pár minutách výkladů si odnáší podepsanou smlouvu se závazkem na mnoho let. Smlouvu nebo dodatek vám nedají ve Spořce (může toto platit i o jiných subjektech) vůbec pořádně přečíst, natož aby vám ji půjčili před uzavřením smlouvy mimo provozovnu. "Tady mi to podepište, zbytek si přečtěte doma" - tak zní nejčastější slova při uzavírání obchodu.
Když vám smlouvu přečíst dají, tak smlouvě kolikrát nerozumí ani pracovník. Takže pokud se zeptáte na nějakou nejasnost, odpoví vám to, co chcete slyšet nebo vyhýbavě (jsou na to speciálně školeni), nikoliv vždy pravdu. A až pak dojde k nějakému problému, těžko budete dokazovat, že vám úředník pro vás nejasnou formulaci vysvětlil nesprávně. Z jednání by se tedy měl pořizovat záznam s tím, že pokud by došlo k nějakému problému, bral by se za bernou minci výklad pracovníka. Většina z nás není právníky a není možné, aby člověk obsáhl vědomosti z práva, ale i zdravotnictví (zde vám mohou např. předepisovat pro vás nevýhodné léky), v autoopravárenství (zde vám mohou nakukat výměnu dílu, který netřeba měnit) atp. atd. A klient zpravidla nemá možnost na smlouvě cokoliv změnit - odbydou vás slovy, že smlouva je šablona, do které nemají uživatelské právo zasahovat. Buď ber, nebo táhni - jinde skončíš obdobně.

Je to škoda, že klienti nechtějí smlouvy číst a spokojí se s tím, co jim pracovníci nabulíkují. Případně si nechtějí nikoho na "spřátelené" provozovně "rozházet" a tak raději podepíší, i když tuší cosi pro ně nevýhodné. Případně jim to pracovníci špatně vysvětlí. Vše to stojí peníze. Hlavně to stojí peníze klienta...

Pokud člověk něco kupuje a uzavírá, určitě to nepotřebuje teď hned a svět se nezboří, naplánuje-li si koupi produktu či službu v předstihu a ne bezhlavě něco koupí na základě prvního oslovení. Dnes (i když netvrdím, že naše republika je v přístupech na Net a vybavení domácností počítači na tom bůhví jak skvěle) se dá řada informací sehnat na netu, jsou různé porovnávače, fóra atp., v TV běží spotřebitelské pořady - takže je aspoň nějaká možnost se dovědět potřebné, abych nebyl napálen. Hold místo 10ti minut obětuji průzkumu produktu/služby třeba 5 hodin.
Většina lidí nemá na to, aby na každou záležitost, kdy má vyklopit peníze, měla nějakého poradce, který by sice nadměrný výdej financí přibrzdil, ale pak je zase nutno zaplatit toho poradce, takže nula od nuly pojde.

Shodou okolností přítelkyně má kamarádku, která pracuje v jisté finanční instituci a když vypráví, jaké suverény všemu rozumějící a všude byvší už srazili na kolena, tak se mi nechce věřit, že obyčejný klient je schopen absolutně všemu porozumět, zvláště když i samotní pracovníci banky tomu ne vždy plně rozumí a proto se pro ně pořádají různá školení ... Kdyby to bylo opravdu tak jednoduché, tak by jim asi vedení vrzlo smlouvy a obchodní podmínky s tím, ať to doma po Večerníčku samonastudují a zítra mohou nabízet - přes noc se z nich stanou odborníci na slovo vzatí. Z některých příspěvků tady na Měšci se může zdát, že někteří pisatelé taky všude byli a všemu rozumí.