Kdy jste naposledy viděl smlouvu od nějaké normální seriózní společnosti?
Řekněme tel. operátor, banka, pojišťovna, výrobce SW ve vašem počítači.
Prolistujte si ji a pak mi sem přijďte napsat, že tomu fakt rozumíte, že jsi si naprosto jistý všemi právními a odbornými termity (zcizit vs. odcizit, rušení vs. zrušování, požár vs. žár, povodeň vs. záplava) z nichž mnoho není ve smlouvě definováno. Budete si maximálně jist tam, kde už jste z dřívějška byl odněkud varován, že přirozený a smluvní jazyk jsou v rozporu. Jinde mimo svůj obor bude vědět velké kulové.
A mimochodem - nezapomeňte pročíst i všechny dokumenty, na které se ty smlouvy odkazují. Všechny všeobecné podmínky společnosti, zákony o bankovním styku, vyhlášky ČTÚ apod.
A to jsou pořád seriózní společnosti, které se vyloženě nesnaží snažit do smlouvy chyták. Ale i tyto společnosti se snaží do smluv šoupnout nějakou klauzuli, že si za nějakých okolnosti vyhrazují právo na kdovíco. Co taková klauzule obnáší nelze zjistit čtením smlouvy. A kdo si myslí, že ano, nebo že mu to řekne vnučka/dcera, tak to je skutečný hlupák. To se v extrémním případě vyjasní až u soudu (u každého jinak).
A pak se podívejte na nějakou smlouvu od nebankovní úvěrové společnosti. Přesně, jak je psáno v článku - taková smlouva je úmyslně psána tak, aby byla co nejméně srozumitelná. Ale největší rozdíl je stejně v tom, že tyto společnosti ty kličky na zákazníka tvrdě uplatňují.
Ale možná jste prostě chodil na dobrej učňák a všechno tohle máte v malíku...