Odpověď na názor

Než si případně vezmu úvěr, otestuju si důvěryhodnost poskytovatele. Jak? Jednoduše: půjč mi text smlouvy domů, já si to přečtu a pak uvidíme. Nepůjčíš? Asi víš proč a já to teď vím taky, takže jdu k sousedovi. Takových firem je tu jako máku. Z některých tiskovin mám dojem, že úvěry a půjčky v tomto státě už snad poskytuje i dlažební kostka.

Bezprávnost je v tomto státě jiná věc. Pro celou řadu dodavatelů jsme nikoli vážení zákazníci, kteří by mohli taky jít jinam, ale obtížný hmyz, od kterého je třeba pouze inkasovat (dodávka elektřiny nebo plynu - ti jsou schopni na vás poslat exekutora i v případě, že jim dlužíte jednu měsíční zálohu!!, školní jídelna pro děti), jinak jejich produkt nedostanete. No, a srozumitelnost smluv je kapitola sama pro sebe, a je přitom jedno, jestli podepisujete smlouvu na dodávku elektřiny, objednáváte obědy ve školce pro dítě nebo pojišťujete psa. To dostanete do ruky nejdřív jeden papír, pak druhý, kde musíte podepsat, že souhlasíte s použitím vašich osobních dat, pak další papír, kde se podmínky smlouvy blíže specifikují, ale které přitom odporují papíru č. 1, na kterém jsou všeobecné obchodní podmínky, načež následně dostanete papír, kde se dozvíte, že přesné podmínky jsou zveřejněné na netu, ale těch je tam 150 stránek, navíc napsaných tak, že by tomu nerozuměl ani Jan Zlatoústý. Takže to nakonec zabalíte a pokoušíte se věřit, že dostanete, co jste si objednali. Dokud platíte, je všechno v pořádku. Nedej ale bože, kdybyste chtěli třeba plnění z pojišťovny! Pak vám tato firma prokáže, že plnění se poskytuje jen v přestupných rocích, za úplňku a jen modrookým, což jste podepsal v na straně 228 Všeobecných obchodních podmínek, vpravo dole.