Výpočet zdanění mezd
Samotná sazba daně z příjmu nemá potřebnou vypovídací schopnost. Je potřeba zohlednit ještě nezdanitelné položky či slevy na dani, které jsou v každé zemi stanoveny zákonem. Protože se ale počet nezdanitelných položek a jejich výše značně liší, zohledníme v našem výpočtu pouze základně nezdanitelnou položku či slevu.
Všechny údaje potřebné pro sestavení uvedené tabulky vycházejí ze situace v jednotlivých zemích koncem roku 2006. Lidé žijící v manželském svazku se dvěma nebo třemi děti odvedou na daních v evropských zemích díky odpočitatelným položkám či slevám na dani méně, než je uvedeno v tabulce. U mimoevropských zemí je tento rozdíl nižší. Mimoevropské země mají méně odpočitatelných položek či slev na dani a jejich vliv na celkovou daňovou povinnost je proto nižší než u evropských zemí.
Celkové mzdové náklady zaměstnavatele | 18 281 Kč |
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem | 3 521 Kč |
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem | 1 219 Kč |
Hrubá mzda zaměstnance | 13 541 Kč |
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem | 1 084 Kč |
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem | 610 Kč |
Daň z příjmu | 954 Kč |
Čistá mzda | 10 893 Kč |
Celkové zdanění práce | 40,40% |
Celkové mzdové náklady zaměstnavatele | 27 285 Kč |
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem | 5 255 Kč |
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem | 1 819 Kč |
Hrubá mzda zaměstnance | 20 211 Kč |
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem | 1 617 Kč |
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem | 910 Kč |
Daň z příjmu | 2 056 Kč |
Čistá mzda | 15 628 Kč |
Celkové zdanění práce | 42,70% |
Celkové mzdové náklady zaměstnavatele | 45 566 Kč |
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem | 8 776 Kč |
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem | 3 038 Kč |
Hrubá mzda zaměstnance | 33 752 Kč |
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem | 2 701 Kč |
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem | 1 519 Kč |
Daň z příjmu | 5 141 Kč |
Čistá mzda | 24 391 Kč |
Celkové zdanění práce | 46,50% |
Zdanění v Evropě je vyšší
Celkové daňové odvody včetně sociálního pojištění jsou v evropských zemích (s výjimkou Irska, Švýcarska, Islandu, Velké Británie a Lucemburska) podstatně vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Hlavním důvodem je velká role státu při přerozdělování finančních prostředků. Štědré evropské sociální systémy jsou potom náročné na dostatek finančních prostředků, a proto je celkové daňové zatížení vysoké, včetně nepřímých daní. Evropané nacházející se v složitých životních situacích, jako jsou nemoc, nezaměstnanost nebo penze, však dostávají od státu dostatek peněžních prostředků k důstojnému životu.
Ve Spojených státech, Jižní Koreji či Austrálii jsou obyvatelé více odkázáni sami na sebe a rodinu. Ze své mzdy odvedou na daních méně, avšak státní penze či podpora v nezaměstnanosti je nízká. Z tohoto důvodu si většina Američanů, Japonců či Australanů uzavírá soukromé zdravotní, penzijní a nemocenské pojištění. Pouze na jejich pravidelných příspěvcích potom závisí, kolik finančních prostředků budou v době nemoci či penze čerpat k nízkým státním dávkám. Není však bez zajímavosti, že Evropané nejspokojenější se svým životem jsou Švédové a Dánové, tedy obyvatelé zemí s vysokými přímými i nepřímými daněmi.
Podprůměrné mzdy
Ve všech zemích OECD platí, že dobře placení jsou manažeři, lékaři, počítačoví experti, strojírenští a chemičtí odborníci a pracovníci pojišťoven a bank. Naopak nejnižší mzdy jsou vypláceny za všechny pomocné, neodborné a manuálně jednoduché činnosti.
Ovšem výše podprůměrné mzdy se v zemích OECD značně liší. Podprůměrnou mzdu mnohem častěji než muži pobírají ženy. Přibližně 70 % lidí pobírajících podprůměrnou mzdu jsou ženy. V Evropě jich je nejvíce ve Velké Británii (80 %), Nizozemí (80 %) a Německu (79 %). Důvodem je především skutečnost, že ženy jsou oproti mužům kvůli rodině ochotny vykonávat pomocné a hůře placené místo pouze za nízkou mzdu. Nejnižší zdanění práce u podprůměrných mezd v členských zemích OECD je v Mexiku (10,6 %), Jižní Koreji (16,0 %) a Irsku (16,3 %). Naopak nejvyšší zdanění práce je v Belgii (49,1 %), Německu (47,4 %) a Švédsku (46,0 %).
Průměrné mzdy
Mzdové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Země s nízkou produktivitou práce si nemůže dovolit vysoké mzdy. Nejvyšší průměrná hrubá mzda z členských zemích OECD je v Norsku (4168 euro měsíčně), Dánsku (3 705 euro) a Švýcarsku (3 689 euro). Nejnižší hrubá průměrná mzda je v Polsku (652 euro), Maďarsku (650 euro), na Slovensku (582 euro) a v Mexiku (406 euro).
Porovnávání průměrných hrubých mezd se musí provádět opatrně, neboť v každé zemi je rozdílné zdanění. Průměrná mzda je nejvíce zatížena daněmi v Belgii (55,4 %), Německu (52,5 %) a Francii (50,2 %). Naopak nejnižší zdanění práce u průměrných mezd je v Mexiku (15 %), Jižní Koreji (18,1 %) a na Novém Zélandu (20,9 %). V Evropě je oproti ostatním členským zemím OECD vyšší zdanění i o desítky procent. Výše průměrné mzdy je však jedna věc, ale co všechno za ni lze koupit, je věc druhá. Ceny zboží a služeb jsou opět v mimoevropských zemích mnohem nižší, čili si jejich obyvatelé mohou za nižší průměrnou mzdu v některých případech koupit více zboží a služeb.
Nadprůměrné mzdy
Vyšší příjmy dosahují v členských zemích OECD, tak jako všude na světě, vzdělaní a kvalifikovaní lidé. Pracují v náročných oborech, jako jsou elektronika, komunikace, digitalizace, výroba lékařských strojů, doprava, kultura, sport, finanční služby, vzdělání, výroba měřících a optických přístrojů… Společnosti podnikající v těchto oborech zabezpečují vznik nových pracovních míst a jsou důvodem vysoké výkonnosti ekonomiky daného státu. Produktivita práce v těchto oborech je mnohem vyšší než průměr v zemi. Nadprůměrné příjmy jsou nejméně zatížené daňovými odvody v Jižní Koreji (21,7 %), Mexiku (21,9 %), na Novém Zélandu (26,7 %) a v Japonsku (31,6 %). Nejvíce je zdaněna práce u nadprůměrných příjmů v Belgii (60,7 %), Maďarsku (55,7 %) a Švédsku (54,6 %).
Země | Zdanění u jednotlivých mezd (v % z průměrné mzdy) | ||
67% | 100% | 167% | |
Austrálie | 24,4 | 28,1 | 34,3 |
Belgie | 49,1 | 55,4 | 60,7 |
Česko | 40,4 | 42,7 | 46,5 |
Dánsko | 39,3 | 41,3 | 49,5 |
Finsko | 38,9 | 44,1 | 49,9 |
Francie | 44,5 | 50,2 | 53,2 |
Irsko | 16,3 | 23,1 | 34,2 |
Island | 23,6 | 28,6 | 32,7 |
Itálie | 41,5 | 45,2 | 49,8 |
Japonsko | 27,5 | 28,5 | 31,6 |
Kanada | 28,7 | 32,1 | 33,3 |
Korea | 16 | 18,1 | 21,7 |
Lucembursko | 30,6 | 36,5 | 43,5 |
Maďarsko | 41,5 | 50 | 55,7 |
Mexiko | 10,6 | 15 | 21,9 |
Německo | 47,4 | 52,5 | 53,8 |
Nizozemí | 40,6 | 44,4 | 46 |
Norsko | 34,3 | 37,3 | 42,9 |
Nový Zéland | 19 | 20,9 | 26,7 |
Polsko | 42,5 | 43,7 | 44,8 |
Portugalsko | 31,7 | 36,3 | 41,7 |
Rakousko | 43,5 | 48,1 | 50,7 |
Řecko | 35,4 | 41,2 | 47,9 |
Slovensko | 35,6 | 38,5 | 40,5 |
Španělsko | 35,9 | 39,1 | 42,6 |
Švédsko | 46 | 47,9 | 54,6 |
Švýcarsko | 26,9 | 29,7 | 34,1 |
Turecko | 42 | 42,8 | 44,7 |
USA | 26,4 | 28,9 | 33,5 |
Velká Británie | 30,4 | 33,9 | 37,6 |
Pramen:
OECD: Statistics, Taxation – Table I.2. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income 2006