Hlavní navigace

Chcete platit nižší daně? Jeďte do Mexika!

25. 7. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Výše hrubé mzdy je jistě pro každého zaměstnance důležitý údaj, mnohem důležitější ovšem je, jaká finanční částka končí každý měsíc na našem bankovním účtu – čistá mzda. Pro zaměstnavatele je zase nesmírně důležité, jaké jsou celkové mzdové náklady na každého zaměstnance. Zaměstnavatelé totiž ve všech členských zemích OECD odvádí za své zaměstnance sociální a zdravotní pojištění, které zvyšuje jeho mzdové náklady a které mnohdy není na výplatních páskách ani vidět.

Výpočet zdanění mezd

Samotná sazba daně z příjmu nemá potřebnou vypovídací schopnost. Je potřeba zohlednit ještě nezdanitelné položky či slevy na dani, které jsou v každé zemi stanoveny zákonem. Protože se ale počet nezdanitelných položek a jejich výše značně liší, zohledníme v našem výpočtu pouze základně nezdanitelnou položku či slevu.

Všechny údaje potřebné pro sestavení uvedené tabulky vycházejí ze situace v jednotlivých zemích koncem roku 2006. Lidé žijící v manželském svazku se dvěma nebo třemi děti odvedou na daních v evropských zemích díky odpočitatelným položkám či slevám na dani méně, než je uvedeno v tabulce. U mimoevropských zemí je tento rozdíl nižší. Mimoevropské země mají méně odpočitatelných položek či slev na dani a jejich vliv na celkovou daňovou povinnost je proto nižší než u evropských zemí.

Ukázka výpočtu zdanění v Česku u podprůměrné mzdy ve výši 13 541 Kč (67% průměrné mzdy)
Celkové mzdové náklady zaměstnavatele 18 281 Kč
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 3 521 Kč
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 1 219 Kč
Hrubá mzda zaměstnance 13 541 Kč
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 084 Kč
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 610 Kč
Daň z příjmu 954 Kč
Čistá mzda 10 893 Kč
Celkové zdanění práce 40,40%
Ukázka výpočtu zdanění v Česku u průměrné mzdy za rok 2006 ve výši 20 211 Kč
Celkové mzdové náklady zaměstnavatele 27 285 Kč
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 5 255 Kč
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 1 819 Kč
Hrubá mzda zaměstnance 20 211 Kč
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 1 617 Kč
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 910 Kč
Daň z příjmu 2 056 Kč
Čistá mzda 15 628 Kč
Celkové zdanění práce 42,70%
Ukázka výpočtu zdanění v Česku u nadprůměrné mzdy ve výši 33 752 Kč (167% průměrné mzdy)
Celkové mzdové náklady zaměstnavatele 45 566 Kč
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 8 776 Kč
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 3 038 Kč
Hrubá mzda zaměstnance 33 752 Kč
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 2 701 Kč
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 1 519 Kč
Daň z příjmu 5 141 Kč
Čistá mzda 24 391 Kč
Celkové zdanění práce 46,50%
Vyzkoušejte naši kalkulačku na: Výpočet čisté mzdy

Zdanění v Evropě je vyšší

Celkové daňové odvody včetně sociálního pojištění jsou v evropských zemích (s výjimkou Irska, Švýcarska, Islandu, Velké Británie a Lucemburska) podstatně vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Hlavním důvodem je velká role státu při přerozdělování finančních prostředků. Štědré evropské sociální systémy jsou potom náročné na dostatek finančních prostředků, a proto je celkové daňové zatížení vysoké, včetně nepřímých daní. Evropané nacházející se v složitých životních situacích, jako jsou nemoc, nezaměstnanost nebo penze, však dostávají od státu dostatek peněžních prostředků k důstojnému životu.

Ve Spojených státech, Jižní Koreji či Austrálii jsou obyvatelé více odkázáni sami na sebe a rodinu. Ze své mzdy odvedou na daních méně, avšak státní penze či podpora v nezaměstnanosti je nízká. Z tohoto důvodu si většina Američanů, Japonců či Australanů uzavírá soukromé zdravotní, penzijní a nemocenské pojištění. Pouze na jejich pravidelných příspěvcích potom závisí, kolik finančních prostředků budou v době nemoci či penze čerpat k nízkým státním dávkám. Není však bez zajímavosti, že Evropané nejspokojenější se svým životem jsou Švédové a Dánové, tedy obyvatelé zemí s vysokými přímými i nepřímými daněmi.

Podprůměrné mzdy

Ve všech zemích OECD platí, že dobře placení jsou manažeři, lékaři, počítačoví experti, strojírenští a chemičtí odborníci a pracovníci pojišťoven a bank. Naopak nejnižší mzdy jsou vypláceny za všechny pomocné, neodborné a manuálně jednoduché činnosti.

Ovšem výše podprůměrné mzdy se v zemích OECD značně liší. Podprůměrnou mzdu mnohem častěji než muži pobírají ženy. Přibližně 70 % lidí pobírajících podprůměrnou mzdu jsou ženy. V Evropě jich je nejvíce ve Velké Británii (80 %), Nizozemí (80 %) a Německu (79 %). Důvodem je především skutečnost, že ženy jsou oproti mužům kvůli rodině ochotny vykonávat pomocné a hůře placené místo pouze za nízkou mzdu. Nejnižší zdanění práce u podprůměrných mezd v členských zemích OECD je v Mexiku (10,6 %), Jižní Koreji (16,0 %) a Irsku (16,3 %). Naopak nejvyšší zdanění práce je v Belgii (49,1 %), Německu (47,4 %) a Švédsku (46,0 %).

Průměrné mzdy

Mzdové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Země s nízkou produktivitou práce si nemůže dovolit vysoké mzdy. Nejvyšší průměrná hrubá mzda z členských zemích OECD je v Norsku (4168 euro měsíčně), Dánsku (3 705 euro) a Švýcarsku (3 689 euro). Nejnižší hrubá průměrná mzda je v Polsku (652 euro), Maďarsku (650 euro), na Slovensku (582 euro) a v Mexiku (406 euro).

Porovnávání průměrných hrubých mezd se musí provádět opatrně, neboť v každé zemi je rozdílné zdanění. Průměrná mzda je nejvíce zatížena daněmi v Belgii (55,4 %), Německu (52,5 %) a Francii (50,2 %). Naopak nejnižší zdanění práce u průměrných mezd je v Mexiku (15 %), Jižní Koreji (18,1 %) a na Novém Zélandu (20,9 %). V Evropě je oproti ostatním členským zemím OECD vyšší zdanění i o desítky procent. Výše průměrné mzdy je však jedna věc, ale co všechno za ni lze koupit, je věc druhá. Ceny zboží a služeb jsou opět v mimoevropských zemích mnohem nižší, čili si jejich obyvatelé mohou za nižší průměrnou mzdu v některých případech koupit více zboží a služeb.

skoleni_15_4

Nadprůměrné mzdy

Vyšší příjmy dosahují v členských zemích OECD, tak jako všude na světě, vzdělaní a kvalifikovaní lidé. Pracují v náročných oborech, jako jsou elektronika, komunikace, digitalizace, výroba lékařských strojů, doprava, kultura, sport, finanční služby, vzdělání, výroba měřících a optických přístrojů… Společnosti podnikající v těchto oborech zabezpečují vznik nových pracovních míst a jsou důvodem vysoké výkonnosti ekonomiky daného státu. Produktivita práce v těchto oborech je mnohem vyšší než průměr v zemi. Nadprůměrné příjmy jsou nejméně zatížené daňovými odvody v Jižní Koreji (21,7 %), Mexiku (21,9 %), na Novém Zélandu (26,7 %) a v Japonsku (31,6 %). Nejvíce je zdaněna práce u nadprůměrných příjmů v Belgii (60,7 %), Maďarsku (55,7 %) a Švédsku (54,6 %).

Výše zdanění práce u jednotlivých druhů příjmu v členských zemích OECD (za rok 2006)
Země Zdanění u jednotlivých mezd (v % z průměrné mzdy)
67% 100% 167%
Austrálie 24,4 28,1 34,3
Belgie 49,1 55,4 60,7
Česko 40,4 42,7 46,5
Dánsko 39,3 41,3 49,5
Finsko 38,9 44,1 49,9
Francie 44,5 50,2 53,2
Irsko 16,3 23,1 34,2
Island 23,6 28,6 32,7
Itálie 41,5 45,2 49,8
Japonsko 27,5 28,5 31,6
Kanada 28,7 32,1 33,3
Korea 16 18,1 21,7
Lucembursko 30,6 36,5 43,5
Maďarsko 41,5 50 55,7
Mexiko 10,6 15 21,9
Německo 47,4 52,5 53,8
Nizozemí 40,6 44,4 46
Norsko 34,3 37,3 42,9
Nový Zéland 19 20,9 26,7
Polsko 42,5 43,7 44,8
Portugalsko 31,7 36,3 41,7
Rakousko 43,5 48,1 50,7
Řecko 35,4 41,2 47,9
Slovensko 35,6 38,5 40,5
Španělsko 35,9 39,1 42,6
Švédsko 46 47,9 54,6
Švýcarsko 26,9 29,7 34,1
Turecko 42 42,8 44,7
USA 26,4 28,9 33,5
Velká Británie 30,4 33,9 37,6

Pramen:
OECD: Statistics, Taxation – Table I.2. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income 2006

Byli byste ochotni platit vyšší daně?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Seriál Daňové úlevy

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).