Cestování do minulosti

Nejvíce českých turistů cestovalo s cestovními kancelářemi na baltské pobřeží do NDR a Sovětského svazu, kde bylo nejpopulárnějším přímořským letoviskem například Soči na Krymu u Černého moře, říká pro server Měšec.cz Tomio Okamura, tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). Dalšími destinacemi, kam čeští turisté jezdili na dovolenou, bylo Bulharsko a Rumunsko. Světlou výjimkou bylo období od roku 1962 do roku 1972, kdy jsme měli možnost cestovat i do Jugoslávie. Po těchto deseti letech nastal zlom, a kdo chtěl strávit prázdniny na Jadranu, musel si opatřit tzv. šedý pas. Velkým paradoxem doby minulé bylo i to, že občané socialistického bloku nemohli v mnoha případech individuálně volně cestovat ani v rámci spřátelených zemí. Například pokud jste chtěli navštívit Polsko nebo Sovětský svaz, potřebovali jste z této země zvací dopis, jinak nebyla cesta možná.

„Cestovní kanceláře v té době nabízely i zájezdy na Západ, avšak bylo potřeba vystát frontu přes noc se spacákem nebo mít v cestovní kanceláři "dobré známé“. Ani tak však nebylo vyhráno. Tzv. devizový příslib, který byl podmínkou pro cesty na Západ, nebyl pro každého. Československá měna totiž nebyla volně směnitelnou, bez devizového příslibu tak nebylo možné získat finanční prostředky na cestu na Západ," dodává Okamura.

Cestování Čechů zažilo od roku 1989 skutečnou revoluci. Zatímco do roku 1989 byla dovolená v NDR či Bulharsku naším maximem, vloni strávili Češi v zahraničí 4,99 mil. dovolených v zemích celého světa, z toho 12 % letecky.

Na počátku 90.let minulého století došlo ke zrušení vízové povinnosti do sousedních západoevropských zemí, což odstartovalo obrovskou vlnu krátkodobých návštěv, především do rakouské Vídně či Německa. Čechoslováci se dlouho nemohli nabažit výletů na Západ. Každý se tam chtěl alespoň na chvilku podívat. Například v Paříži spaly zájezdy Čechů v parcích ve stanech, jelikož naše příjmy nedovolovaly, abychom si mohli zaplatit hotel či penzion. Typickým rysem cestování bylo v této době vožení vlastního jídla, konzerv, salámů apod.

Dalším důležitým okamžikem bylo zavedení volně směnitelné české koruny, čímž si naši turisté mohli konečně po mnoha desítkách let volně nakoupit západní měnu.

Naše životní úroveň i průměrné platy však stoupaly, což vyústilo kolem roku 1997 v další změnu. Díky zvýšené poptávce po cestování začaly cestovní kanceláře pravidelně připravovat zájezdy charterovými leteckými spoji. Tím se letecké zájezdy, díky možnosti nasmlouvat množstevní slevy, ve srovnání s minulostí neuvěřitelně zlevnily. Koncem 90.let minulého století měli již Češi bezvízový styk prakticky do všech vyspělých zemí světa, kromě USA, což nadále usnadnilo naše cestování.

Přelomový okamžik v historii porevolučního cestování nastal hned v roce 2000, kdy byl díky značné poptávce vypraven z České republiky historicky první přímý charterový let do exotického Thajska. Od tohoto roku tak každou zimu létávají s českými turisty přímé chartery do teplých dalekých krajů. Přímo z České republiky je to již deset exotických destinací, které navštíví v současnosti zhruba 120 tisíc turistů ročně, upřesňuje Okamura.

Češi v loňském roce loni také poprvé v historii strávili více než polovinu svých dovolených v zahraničí ( 50,3 %) a poprvé v historii utratili za jednu zahraniční dovolenou včetně nákladů na místě pobytu více než 15 000 Kč na osobu. Celkově Češi vloni realizovali rekordních 9,9 mil. dovolených, z toho bylo 4,99 mil. dovolených v zahraničí a 4,92 mil. dovolených v tuzemsku. Z celkového hlediska zůstávají ceny neleteckých zájezdů celých posledních 20 let víceméně na stejné úrovni. Ovšem hlavním důvodem dostupnosti a velkého zájmu o cestování mezi českými občany, jsou především několikanásobně vyšší průměrné příjmy obyvatel ČR.

Zatímco v roce 1990 byl průměrný měsíční příjem kolem 3000 Kč za měsíc, dnes je to více než 20 000 Kč za měsíc, přestože ceny neleteckých zájezdů zůstávají posledních 20 let stále na stejné úrovni a v případě leteckých ještě zlevnily.

Za posledních několik let došlo i k další zásadní změně, a to v nákupu zájezdů, letenek, hotelů apod. přes internet. Z našeho průzkumu vyplývá, že přibližně 25 % všech zájezdů bylo letos prodáno přes internet, zatímco před deseti lety to nebyl ani jeden. V západoevropských zemích EU činí průměr prodaných zájezdů přes internet přibližně 35 % z celkového počtu. Na toto číslo bychom se měli v České republice při současném tempu nárůstu dostat přibližně do dvou let, a tím se zařadit mezi nejvyspělejší země Evropy, říká Okamura.

Změnily se i nároky českých turistů. Zatímco v první polovině devadesátých let minulého století se spokojili s pobytem ve stanech v Chorvatsku, nyní se již standardem stal 3hvězdičkový hotel. Díky stoupající životní úrovni stoupá zájem i o aktivní dovolenou. Čeští turisté si v místě pobytu půjčují auta, připlácejí si na výuku potápění, windsurfingu nebo golfu.

Srovnání cen zájezdů od roku 1990:

• Týden vlastním autem v Chorvatsku, jak v roce 1990, 1997 a 2009 vychází v apartmánu přibližně na 3000 Kč na osobu.
• Poznávací autobusový zájezd do Paříže v roce 1990 cca 4000 Kč/os., v roce 1997 i 2009 cca 5000 Kč/os. Ve skutečnosti se ovšem nejedná o zdražení, jelikož zatímco v roce 1990 Češi cestovali starými autobusy a bydleli v nejlevnějším ubytovacím zařízení, nyní je standardem luxusní autobus s televizí a klimatizací a bydlení ve slušných hotelech. Díky velké poptávce českých turistů mohou CK nasmlouvat v hotelech mnohem výhodnější ceny v lepších ubytovacích zařízeních.
• Týden letecky v Egyptě: v roce 1990 cca 25 000 Kč/os., v roce 1997 díky začátku charterové letecké dopravy klesla cena na cca 17 – 18 tis. Kč/os., v roce 2009 je cena již kolem 13 000 Kč/os.
• Týden u moře v Itálii autobusem: jak v roce 1990, 1997 a 2009 vychází v apartmánu přibližně na 5000 Kč na osobu, na jihu Itálie přibližně 6000 Kč/os.
• Zpáteční letenka Praha – Paříž – v roce 1990 stála přibližně 11 000 Kč včetně poplatků, dnes se stejná letenka dá sehnat včetně poplatků i za cca 4000 Kč. Dá se tak říci, že cena letenek klesla oproti začátku 90.let téměř o dvě třetiny. Důvodem je především velká konkurence dopravců na linkách z/do Prahy, a také nástup nízkonákladových leteckých společností.

(Zdroj : AČCKA a Český statistický úřad)