Názory k článku
Česko: Střet různých filozofií řízení

Pro angličany jsem pracoval, pro francouze ne. Jaké to vlastně je?

Někteří, kdo měli tuto zkušenost, říkají, že šílený, horší jsou prý jen italové.

Může mi někdo sdělit své zkušenosti.

Nezbývá než dodat, že i Čechům je cosi vlastní. A sice to, že byli sice ve středověku předním evropským národem, jehož moc a věhlas sahala daleko za jeho hranice, pak po r. 1620 se dostali do područí cizích pánů. Neměli tudíž vlastní pány, ani vlastní šlechtu. Proto se vyvinulo šaškování typu "pánbůh vysoko, páni daleko", český človíček si hodně věcí dělal po svém a hodně věcí se dělalo tak, aby si páni upokojili, ale nám to umožnilo přežít. Bylo jedno, jestli nám páni za císaře pána poroučeli z Vídně, nebo později za 2. sv. války z Berlína, ještě později z Moskvy nebo dneska z Bruselu. Čech si řadu věcí udělá po svém a je mu jedno, co si o tom páni myslí.

Když se to tak vezme, Česko (Československá republika, ČSR, ČSSR, ČSFR) byla a asi vždy bude něčí "kolonií". Tak snad "cizí" páni budou na nás "hodní".

Nemusí být kolonií. Švýcaři taky nejsou. Jenže to bychom nesměli všechno těm "cizím pánům" dát zadarmo, včetně vodovodů. Nám se nevyplatí o to pečovat, jim ano. Pročpak?

My jsme opravdu originální, myslím ČR.

Umíme hlavně prodat, to co funguje.

Nebo to nejdříve necháme rozkrást, pak dluhy převedeme na stát, ti, co to rozkradli jsou pak vyhlášeni jako manažeři roku (jsou i výjimky), a pak to se ztrátou prodáme. A pak s úžasem hledíme, jak to cizím firmám funguje. Víte, jak se tomu říká?

"ZÁZRAK PO ČESKU"!

tento názor jsem si přečetl v novinách od našich předních politických představitelů. Zajímavý, když to byli většinou ti stejní, kteří ty manažery tam dosadili.