Česko : Slovensko - boj o šťastné stáří

Česká republika připravuje reformu důchodového systému, o jejíž efektivitě se vedou líté spory. Mezitím naši sousedé připravují reformu mnohem radikálnější, a co víc, na zcela dobrovolném principu. Máme se co učit.

Reformu penzijního systému nepřipravuje jen Česká a Slovenská republika. Vzhledem k evropskému demografickému vývoji se potýkají s potížemi důchodové systémy dalších zemí (reformu připravují např. Slovinsko, Chorvatsko a Rusko), ale i některé členské státy Evropské unie.

Slovenská reforma je však svým rozsahem a „třetím rozměrem“ – dobrovolností – unikátní. Vláda Slovenské republiky se ke svým občanům postavila čelem, s otevřenými kartami: „Jsme na tom špatně, na důchody nemáme. Uděláme ale všechno pro to, aby na ně bylo.“ a snížila vyplácené penze.

Penzistům a lidem před důchodem se to pochopitelně nelíbilo, argumenty vlády v podobě miliardových deficitů a výhledu krize státní pokladny však zůstaly neochvějné. Protože Slováci chtějí do Evropské unie a fiskální potíže by jim cestu znepříjemnily, přijali, ač s nevolí, i platbu 20 Sk (přibližně 15 Kč) za recept u lékaře, kterou také pocítí především starší lidé.

Výchozí situace slovenské reformy

V současnosti pobírá starobní důchod 1,2 mil. a invalidní důchod 300 tis. občanů Slovenské republiky. Celkem jsou jim vypláceny penze ve výši 79,62 mld. Sk, tj. 7,9 % hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2020 by však platby stouply až na 13 % HDP.

Na 100 pracujících dnes připadá 72 osob pobírajících důchod, v roce 2040 jsou vyhlídky, že stejných 100 pracujících bude v průběžném systému platit penzi 112 důchodcům.

Alarmující je také deficit se sociálním systémem spojený, jehož výše by se pohybovala přibližně od 1 % do 3,5 % HDP. Maastrichtská kritéria, závazná pro přistoupení k jednotné evropské měně, přitom povolují deficit veškerých veřejných rozpočtů ve výši 3 % HDP.

Odchod do důchodu je stanoven na 60 let u mužů, jejichž střední délka dožití je 70 let, a 54 až 57 let u žen (střední délka dožití 77 let).

Každý zaměstnanec platí na sociálním pojištění 6,4 % z platu, zaměstnavatel připlácí další 21,6 %. Sociální pojišťovna tak dostává 28 % hrubé mzdy zaměstnanců.

Reforma slovenského penzijního systému

Slovenská vláda vedle již učiněného snížení důchodů počítá s úpravou parametrů průběžného důchodového systému. Nejvýznamnějším krokem je zrušení současných možností odchodu do předčasného důchodu a jeho nahrazením jakousi bonifikací: za každý měsíc, o který půjde penzista na odpočinek dříve, mu bude trvale snížen důchod o 0,5 %. A naopak, pokud půjde později, bude mu důchod o 0,5 % zvýšen.

Slovenská vláda tímto opatřením sleduje dobrovolné prodlužování odchodu do důchodu. Pokud se však penzista vzdá jednoho svého důchodu (čímž získá bonus 0,5 %), ze zvýšení bude čerpat výhody až po 200 měsících, čili 16 letech a 8 měsících při nulové inflaci nebo valorizaci důchodů podle inflace. Můžeme pouze držet vládě palce, aby se jí podařilo dosáhnout cílového stavu 62 let. (Na druhou stranu: potenciální penzista pracuje, čímž zvyšuje svůj současný příjem.)

Dalším opatřením je vytvoření třípilířového penzijního systému. Zatímco čeští politici se přou o to, co vlastně třetím pilířem je, slovenští již mají jasno.

Třípilířový systém bude založen na průběžném financování, kam bude odváděno 10 z 28 % sociálního pojištění, spoření na osobních kapitálových účtech, kam popluje dalších 10 %, a soukromém penzijním připojištění, kam si bude každý přispívat podle svých přání. Zatím se nepočítá se snížením odvodů na sociální pojištění – 8 % bude rozděleno mezi rezervní fond (3,5 %) a invalidní důchody (4 – 5 %).

Druhý pilíř nebude spravovat stát, ale soukromé instituce pod přísným dohledem státu, které budou fungovat na principu podílových fondů. Mladší přispěvatelé budou moci mít portfolio s akciovými tituly, které je statisticky dlouhodobě nejvýhodnější, s přibývajícím věkem bude přeléváno do stabilnějších dluhopisových fondů a v čase předdůchodovém se přemění na instrumenty peněžního trhu.

Jak jsem již nadnesl výše, bude přechod mezi systémy dobrovolný. Kterýkoli občan, účastnící se penzijního systému, si bude moci vybrat, zda zůstane v současném průběžném systému, nebo přejde do nového třípilířového. S několika výjimkami: povinně se musí nového systému účastnit každý nově vstupující na pracovní trh a všechny osoby samostatně výdělečně činné (SZČO) s příjmem vyšším než 110 tis. Sk. Naopak se do třípilířového systému nesmějí přihlásit osoby, jimž zbývá do důchodu 10 a méně let, a zaměstnanci „silových resortů“ (např. vojáci, policisté apod.).

Kdo to zaplatí?

Osoby, které přestoupí do nového systému, budou do průběžného systému platit méně (o cca 10 %). Z toho vznikne deficit průběžného financování důchodů. Navíc každému přestoupivšímu dá vláda do vínku jistý vklad, který je přepočten podle příjmů a délky pracovního života. I tyto peníze musí „někde“ vláda vzít.

Roční výše deficitu je odhadována na 10 – 18 mld. Sk. Schodek penzijního systému by měl být financován z výnosů z privatizace, které činí 65 mld. Sk. Ty vystačí na krytí schodků do roku 2009. Pokud se k nim přidá dalších 50 mld. Sk, má Slovenská republika vystaráno do roku 2025.

Dalším předpokládaným příjmem by měl být přebytek průběžného systému, jak ho budou občané opouštět. Deficit se pak předpokládá právě z titulu převodu na třípilířový systém.

Poučení pro Českou republiku

Penzijní reforma se dá dělat i radikálně. Stačí otevřít karty a říci lidem, jak na tom ekonomika ve skutečnosti je. V posledních letech ztrácíme naši čelní pozici mezi zeměmi přistupujícími k Evropské unii právě laxním přístupem k reformě nejen penzijního systému, ale veřejných financí jako celku.

Jako zásadní vidím aspekt dobrovolnosti a zapojení soukromých finančních institucí do správy kapitálových úspor na důchod. V České republice, pokud bude reforma přijata, k povinné individualizaci v systému NDC. I to je krok kupředu, lze se jen ptát, zda není příliš malý.

Slovenská republika použije výnosy z privatizace k jasnému účelu, který má smysl. V České republice se většina příjmů z privatizace rozplynula ve státním rozpočtu či ve státních fondech, diskuse o jejich použití právě na penzijní reformu zůstaly jen na teoretické půdě.

Nelze upřít našim politikům snahu poučit se od slovenských sousedů. Před nedávnem se rozvířila diskuse za platby u lékařů, nikoli v dimenzi „ano – ne“, nýbrž na úrovni „kolik“, a je jen otázkou času, kdy se opět otevře otázka školného, které je na Slovensku již realitou.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 7. 2003 19:19