Hlavní navigace

České, nebo slovenské penzijní připojištění?

28. 5. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Penzijní připojištění není oblíbené jenom u nás, ale i v ostatních zemích. Jeho forma, jakou známe z České republiky, je ale svým způsobem unikátní. Jistě není bez zajímavosti porovnat rysy našeho penzijního připojištění s penzijním připojištěním existujícím na Slovensku.

Začněme hned od názvu. Penzijní připojištění na Slovensku je známo pod zkratkou DDP (doplňkové důchodové pojištění). Svým způsobem není nepodobné tomu našemu (dále jen PP), několik klíčových parametrů je ale odlišných.

Hospodaření

Začněme hned u hospodaření penzijního fondu. Pravidlem bývá, že je jeho hospodaření přísně regulované a zákon říká, jak je třeba nakládat s realizovaným ziskem. Náš systém PP požaduje odvádět minimálně 5 % zisku na tvorbu rezervního fondu a maximálně 10 % ve prospěch akcionáře. Zbytek musí fond evidovat ve prospěch účastníků. To prakticky (!) znamená, že fondy odvádějí 15% zisku stranou a ve prospěch účastníků jde 85 % výnosů.

Systém DDP je v tomto ohledu zcela odlišný. Slovenské penzijní fondy nemohou vyplácet žádné podíly na zisku ve prospěch vlastníků, jediným odvodem ze zisku je tedy povinný rezervní fond, na jehož tvorbu se použije ze zákona 2,5 % zisku. Zbylých 97,5 % jde ve prospěch účastníků.

Daňové aspekty

Jedním z hlavních lákadel penzijních fondů jsou daňové výhody. Český systém PP umožňuje daňově uznatelné příspěvky zaměstnance do výše 12 000 Kč ročně (přesahující 6 000 Kč) a zaměstnavatele do výše 5 % hrubého příjmu zaměstnance. Pokud příspěvek zaměstnavatele na svého zaměstnance nepřesáhne 3 % z hrubého příjmu, smí si zaměstnavatel tento příspěvek uznat i jako svůj daňový náklad.

Velkou výhodou je zde také fakt, že zaměstnavatel nemusí v takovém případě platit sociální pojištění, a zaměstnanec z takto obdržených příspěvků neplatí ani sociální, ani zdravotní pojištění.

Dávky poskytnuté penzijním fondem jsou osvobozené od daně, zdaňuje se zde ovšem 15 % sazbou kapitálový výnos, tedy to, o co penzijní fond prostředky klientů zhodnotí. V neposlední řadě lze uvést jako výhodu odložené daňové břemeno, kdy se daň z kapitálových výnosů platí až v okamžiku výplaty dávky a ne v okamžiku, kdy byl výnos realizován.

Podrobnosti o zdanění jednotlivých výplat z penzijních fondů se dočtete v článku Rudolfa PádivéhoPenzijní připojištění a daně“.

Výše maximální daňové úlevy ve slovenském DDP se odvozuje od ročního příjmu účastníka. Daňově nelze odpočítat více jak 10 % ročního příjmu, maximálně pak 24 000 Sk. To platí jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnavatel si může odečíst od základu daně příspěvky na své zaměstnance do výše 3 % z jejich hrubých mezd.

Velký rozdíl oproti českému systému je v příspěvcích zaměstnavatele. Zatímco u nás nepodléhají dani z příjmu, slovenští účastníci je musí zdanit 19% sazbou. Kapitálové výnosy účastníků DDP jsou pak také zdaněny (rovněž 19% sazbou).

Státní příspěvek

Hitem českého systému penzijního připojištění jsou státní příspěvky. K měsíčnímu vkladu účastníků ve výši 500 Kč přispívá stát příspěvkem 150 Kč. Vyšší vklady jsou pak motivovány daňově (viz výše).

Slovenský systém žádné státní příspěvky nezná. Svým způsobem je náš systém PP unikátem. Snoubí se v něm totiž jak státní příspěvek, tak daňové výhody. S jistou nadsázkou by se dalo říct, že jsou tímto způsobem čeští občané odškodňováni za fakt, že se stále ještě nedočkali důchodové reformy.

Podmínky penzí

Posledním významným rozdílem, o kterém se zde zmíníme, jsou rozdíly v podmínkách pro poskytnutí penze, které jsou v českém systému PP o dost tvrdší než ve slovenském DDP.

dan_z_prijmu

V českém systému PP má účastník nárok na starobní důchod za předpokladu, že dosáhl minimálního věku 60 let a že již spoří po dobu 5 až 10 let, podle příslušného penzijního plánu. Slovenští účastníci systému mohou starobní důchod získat již od věku 50 let a stačí, spoří-li před tím alespoň 1 celý rok.

Obdobné rozdíly jsou i při přiznávání ostatních dávek. Ať již jde o jednorázové vyrovnání, pozůstalostní nebo invalidní důchod, naše penzijní fondy požadují, aby klient spořil 3 až 5 let. U slovenských fondů tato podmínka tradičně chybí nebo se rovná jednomu roku. Výrazný rozdíl je zřejmý u výsluhové penze. Zatímco ji může slovenský účastník získat již po jednom roce, naše penzijní fondy ji umožňují až po 15 letech spoření.

Do kterého systému penzijních fondů byste svěřil/a své prostředky raději?

  • Do českého.
    49 %
  • Do slovenského.
    20 %
  • Do jiného evropského.
    8 %
  • Do jiného mimoevropského.
    3 %
  • Do žádného.
    20 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).