České banky krize nesloží

Zdejší bankovní sektor je podle centrální banky odolný i vůči situaci, kdyby eskalovala dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika se propadala o pět procent ročně.

Veřejnost často žehrá na drahé bankovní poplatky. Zástupci bank kontrují tím, že přiznávají, že v některých oblastech jsou marže českých bank nad těmi evropskými na západ od Aše, k tomu ovšem přidávají, že za to máme stabilní bankovní systém (kdo by to byl v devadesátých letech minulého století řekl), který prošel krizí bez potřeby podpory státní kasy.

To samé by mělo platit i v případě, že přijde další mohutná recese. Ukazuje to výsledek srpnových zátěžových testů českých bank, které provedla Česká národní banka (ČNB). Celkové hodnocení výsledku zátěžového testu je pozitivní, banky v ČR jsou v dobré kondici, a i kdyby se situace výrazně zhoršila, měly by být schopny ji snadno zvládnout i bez asistence státu, shrnul výsledek práce centrální banky hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Přísný scénář

Zátěžový test není nic jiného, než namodelování krizového scénáře ekonomického vývoje a jeho promítnutí do hospodaření českých bank.

Zátěžové testy zkoumaly budoucí bilanci bankovního sektoru ve dvou scénářích. První, tzv. základní, odpovídá oficiální srpnové makroekonomické prognóze centrální banky. Ta pro letošní rok a počátek roku 2012 předpokládá mírné zpomalení ekonomické aktivity v důsledku fiskální konsolidace (úspor) u nás, ale i v dalších zemích eurozóny. Inflace se v něm v příštím roce dostává dočasně nad 3 % z důvodu plánovaného zvýšení DPH. Počítá se také s dalším mírným posilováním koruny a krátkodobé úrokové sazby mají začít pozvolně růst od konce roku 2011. Hrubý domácí produkt má až do začátku druhého čtvrtletí 2012 mírně klesat, aby od této doby zahájil mírní růst až ke třem procentům na začátku roku 2013.

Druhý scénář centrální banka pojmenovává jako Recese. Tento scénář předpokládá propad ekonomické aktivity z důvodu obnovené recese hlavních českých obchodních partnerů, eskalaci fiskální krize eurozóny a zvýšenou nervozitu na finančních trzích. Takový vývoj povede k oslabování koruny a ke zvýšení výnosů vládních dluhopisů. Centrální banka v tomto scénáři počítá také s výrazným poklesem cen nemovitostí o více než 30 %. Že je Recese hodně temnou variantou ekonomického vývoje, se ukazuje i u expozic českého bankovního sektoru vůči státům označovaným notoricky známou zkratkou PIIGS. Tento scénář totiž počítá s jejich přeceněním v bilancích bank z 28 miliard korun na nulovou hodnotu.

Navržený scénář lze tak považovat za velmi zátěžový, uvádí k druhému scénáři zpráva ČNB a David Marek s ní souhlasí, když zátěžové testy hodnotí jako poměrně přísné. Důvodem je i to, že alternativní scénář předpokládá propad HDP až k mínus pěti procentům v roce 2012.

Vývoj růstu reálného HDP
Autor: ČNB

Vývoj růstu reálného HDP (v %)

Nad regulatorním minimem i v krizi

Případná krize by se projevila na schopnosti lidí a podniků splácet své úvěry. Zatímco základní scénář předpokládaného vývoje počítá se stagnací podílu úvěrů v selhání (tedy úvěrů nesplácených více jak 90 dnů; u firemních úvěrů je nyní podíl kolem 8,5 %, u spotřebitelů zhruba 5,8 %), v případě krizového scénáře by podíl úvěrů v selhání rostl do poloviny roku 2013 až ke 12 % u podniků a k 9 % u spotřebitelů.

Ztráty ze znehodnocení úvěrů by se v následujícím období zvyšovaly z 1,2 % úvěrového portfolia v roce 2011 na téměř 3 % v roce 2012, což je značné navýšení oproti hodnotě roku 2010 (1,1 %), uvádí zpráva centrální banky k alternativnímu scénáři.

Bankovní sektor by byl v případě uskutečnění Recese dále zasažen poměrně vysokými tržními ztrátami z titulu poklesu cen držených vládních dluhopisů a přeceněním veškerých pohledávek za zeměmi PIIGS na nulovou hodnotu. Ačkoliv je tento dodatečný předpoklad o 100% znehodnocení expozic vůči zmíněným zemím vysoce zátěžový, pouze jedna banka by se z důvodu tohoto přecenění dostala mírně pod regulatorní limit kapitálu. Velikost banky i výše kapitálu potřebného k dorovnání limitu je však v rámci sektoru zanedbatelná, dodává ČNB.

Celkový propad výkonnosti by se samozřejmě odrazil na ziscích bankovního sektoru. Zatímco v případě předpokládaného ekonomického vývoje zpráva u bank i v příštích dvou letech předpokládá se zisky na úrovni roku 2010 (např. ČS – 26,74 miliardy Kč; KB – 13,3 miliardy Kč; ČSOB – 13 miliard Kč), v případě krizového scénáře počítá centrální banka v zátěžovém testu s propadem provozního zisku za celý bankovní sektor o 40 %.

Řada bank se tak v případě zátěžového scénáře dostává do situace celkové ztráty z hospodaření, což snižuje výši jejich regulatorního kapitálu, uvádí centrální banka.

Nyní už se dostáváme k samotným výsledkům zátěžových testů. Podle centrální banky platí, že přes poměrně vysoké úvěrové i tržní ztráty a oslabené provozní zisky zůstává bankovní sektor jako celek stabilní v základním i v zátěžovém scénáři a jeho celková kapitálová přiměřenost se pohybuje nad regulatorním minimem 8 % a neklesá ani pod 10 %.

Výhodou bank v České republice je skutečnost, že objem vkladů převyšuje objem poskytnutých úvěrů. To na jedné straně limituje ziskovost bank, na straně druhé ale snižuje likviditní riziko, komentuje ve stručnosti význam kapitálové přiměřenosti David Marek. Podíl regulatorního kapitálu a rizikově vážených aktiv, jak zní definice kapitálové přiměřenosti, dosahoval na konci června 2011 za celý bankovní sektor úrovně 15,9 %. Zlí jazykové to parafrázují tak, že banky mají tolik vkladů, že neví, co s nimi. Podle závěrů zátěžového testu je to ale hlavní příčina stability českého bankovního sektoru.

Vývoj kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru
Autor: ČNB

Vývoj kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru (v %)

I když celý sektor by i v krizovém scénáři zůstal poměrně vysoko nad regulatorním minimem, dostalo by se několik bank do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti. Za účelem dorovnání kapitálové přiměřenosti všech bank se sídlem v Česku (tj. bez poboček zahraničních bank – AXA Bank, mBank, ING Bank, ZUNO Bank) do osmiprocentního regulatorního minima by banky ke konci testovaného období (polovina roku 2013) musely navýšit regulatorní kapitál o 13,4 miliard korun, což je méně než 0,4 % HDP. Z hlediska velikosti bankovního sektoru se nejedná o významnou hodnotu, která by mohla ohrozit jeho stabilitu, komentuje případnou záchrannou sumu centrální banka.

Výsledky zátěžových testů tedy mimo jiné hovoří o tom, že o vklady ve zdejších bankách se nemusíte bát. České banky uspěly i navzdory tomu, že ČNB v  testech použila mnohem pesimističtější scénář, než kterými prošly největší banky v rámci Evropské unie v nedávno provedeném stres testu, uzavírá Michal Stupavský ze společnosti Conseq Investment Management.

Jak zátěžové testy hodnotí analytici?

Michal Stupavský, portfolio manažer společnosti Conseq Investment Management

České banky uspěly i navzdory tomu, že ČNB v  testech použila mnohem pesimističtější scénář, než kterými prošly největší banky v rámci Evropské unie v nedávno provedeném stres testu. Z výsledků testů vyplynulo, že české banky by se při vyplnění pesimistické vize sice dostaly do ztráty, ale nebyly by ohroženy bankrotem.

Důvodů, proč jsou podle mého mínění české banky odolnější a silnější než jejich kolegyně v Unii, je pravděpodobně více. Zásadní rozdíl spočívá zejména v poměrně malé míře expozice českých bank na dluhopisy předlužených států eurozóny. Dále hraje velkou roli i fakt, že české banky mají mnohem menší podíl úvěrů v cizích měnách oproti například Polsku a zejména Maďarsku, kde tamní vlády již musely učinit jisté kroky a na tuto situaci reagovat. V neposlední řadě je výhodou českého bankovního sektoru relativně vysoká likvidita, když poměr bankovních vkladů k úvěrům je na poměrně bezpečné úrovni.

David Marek, hlavní ekonom Patria Finance

Zátěžový test ČNB je poměrně přísný, předpokládá velmi nepříznivé podmínky, přesto jsou výsledky uspokojivé. ČNB v testu například předpokládá stoprocentní odpisy investic do dluhopisů Itálie, Španělska, Řecka, Portugalska a Irska, nebo recesi české ekonomiky s pětiprocentním poklesem HDP v příštím roce. V nejhorším případě by banky v ČR potřebovaly doplnit kapitál o 13,4 miliardy korun, aby dostály pravidlům kapitálové přiměřenosti. Přitom v květnové zprávě o finanční stabilitě vycházelo, že by rekapitalizace bank mohla činit 17,3 miliardy korun. 

Výhodou bank v České republice je skutečnost, že objem vkladů převyšuje objem poskytnutých úvěrů. To na jedné straně limituje ziskovost bank, na straně druhé ale snižuje likviditní riziko. Zároveň kvalita úvěrových portfolií zůstává poměrně příznivá s přijatelně nízkým podílem problémových úvěrů a jejich dostatečným krytím. 

Celkové hodnocení výsledku zátěžového testu je pozitivní, banky v ČR jsou v dobré kondici, a i kdyby se situace výrazně zhoršila, měly by být schopny ji snadno zvládnout i bez asistence státu.

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 4. 2013 7:53