Česká vláda padla. Kam spadne česká koruna?

K ekonomickým problémům v regionu se přidaly problémy politické. V Maďarsku odstoupil premiér, v Česku padla vláda. Nejistota na české politické scéně by v současnosti mohla škodit daleko více, než tomu bývalo dříve. Zpoždění reforem české koruně nijak nepomůže a ve hře je opět vlnobití úrokových sazeb.

V USA byly zveřejněny další plány na pomoc ekonomice a finančnímu sektoru – zdá se, že trh s bydlením se 1. kvartálu dočkal stabilizace. V Evropě se lepší očekávání, současná data ale potvrzují recesi.

Během českého předsednictví přišlo hned dvojí překvapení

O víkendu rezignoval maďarský premiér Gyurcsány, jehož strana vládla v menšině a nebyla tak schopna čelit neustálému tlaku opozice a různým názorům na řešení krize v ekonomice. Reakce na trzích byla nejprve negativní, forint se v pondělí dopoledne propadal o 2,5 % až na 308 forintů za euro, poté se ale díky novému zveřejněnému plánu v USA nálada zvedla, což pomohlo i kurzu forintueuru na 301.

Netrvalo ani dva dny a region zasáhla další nepříjemná zpráva, tentokrát ale s větší pozorností světových médií, díky českému předsednictví a celkovému zájmu o východoevropský region, který už trvá několik týdnů. Sněmovna vyslovila nedůvěru české vládě, politická situace v regionu se tak nepříjemně zkomplikovala. V očích investorů ČR zápasí s nelehkými úkoly současně – předsednictvím EU, řešením ekonomické a politické krize. Podobně se i díky Maďarsku mění náhled na region, není to už jen ekonomicky pesimistický obrázek, ale i politicky pesimistický. V hospodářství nastal útlum. Jak z něj ven?

Jak padala vláda, padala i koruna

Faktem je, že Česká republika této kombinaci pesimismu v posledních několika letech čelit nemusela, a to a především díky svižnému hospodářskému růstu. Česká koruna obyčejně na politicky obtížné situace, které tu byly za posledních pár let, nereagovala. V úterý večer ale s padlou vládou padala i česká koruna, a to o více než 40 haléřů, na 27,11 korun za euro. Ve středu koruna v oslabení pokračovala, zastavila se až na úrovni 27,41 korun za euro. Za 2 dny tak oslabila přibližně o 2,5 % a nelze hovořit o tom, že by se jednalo o špatnou náladu vůči celému východoevropskému regionu, neboť zlotý a forint současně ztrácely jen 0,2 - 0,5 %.

Investoři mohou být nyní opatrnější vůči svým plánům v ČR

Nejistota na české politické scéně by v současnosti mohla škodit daleko více, než tomu bývalo dříve. Krátkodobá reakce investorů se již pravděpodobně projevila v oslabení koruny, z dlouhodobého hlediska by zahraniční investoři mohli znejistět ve svých investičních plánech v ČR, vzhledem k tomu, že by mohlo být složitější odhadnout vývoj podnikatelského prostředí. Zpoždění reforem, pro které je nutný konsensus napříč politickými stranami, by také z dlouhodobého hlediska mohlo mít negativní dopad na Českou republiku, a to kvůli narůstajícímu zadlužení. To by bylo jistě důvodem pro výrazněji pomalejší posilování české koruny, než na jaké jsme v posledních letech byli zvyklí. Celkově je ale česká ekonomika stále ještě nejvíce ovlivněna vývojem ve světové ekonomice, především tedy vývojem v Evropě. Čtěte více: Proč některé měny ztrácejí půdu pod nohama?

kurz koruny v březnu 2009

Centrální banku čeká těžší období, úrokové sazby také

Výkyvy a oslabování domácích měn neusnadňují práci centrálním bankám. Jak v Česku, tak v Maďarsku by byl prostor pro snížení sazeb, obavy jsou ale o měnový kurz, oslabování domácí měny. V Česku kurz koruny nezpůsobuje takové problémy, jako forint Maďarům, kteří jsou z 50 % zadlužení v cizích měnách, přesto se představitelé ČNB několikrát vyjádřili, že slabší kurz koruny by se již neslučoval se současnou výší úrokových sazeb, ČNB by byla nucena sazby zvýšit, aby podpořila domácí měnu a brzdila tak dováženou inflaci (slabý kurz koruny zdražuje dovážené zboží), ovšem to by bylo v neprospěch hospodářství, které by naopak potřebovalo podpořit nižšími úrokovými sazbami.

V tomto týdnu zasedala jak centrální banka Maďarska, tak Česka i Polska. Kurz forintu se stále nachází na velmi slabých úrovních, které nedovolují Maďarské centrální bance snížit sazby a podpořit ekonomiku v recesi, centrální bankéři proto ponechali sazby dle očekávání beze změny na 9,50 %. Taktéž ČNB ponechala na svém čtvrtečním zasedání sazby nezměněny na 1,75 %, na což koruna reagovala posílením a umazala tak částečně ztráty z předchozích dnů.

Jediná centrální banka Polska (NBP) se odvážila snížit tento měsíc úrokové sazby, a to o 25 bps na 3,75 %. NBP tak v posledních měsících snížila sazby celkem o 225 bps. Konsensus na trhu stále hovoří o snižování sazeb dále k 3 %, ovšem v pozvolném tempu. Čtěte více: Za co se ve finanční krizi vyplatí utrácet?

ČNB

Česká národní banka. Autor: Václav Šedý. Zdroj: ČNB


Propad čeká i Rumunsko

Dalším státem v regionu, který na sebe v posledních dnech upoutal pozornost, bylo Rumunsko. Ve středu schválila MMF, EU a jiné instituce půjčku Rumunsku ve výši 20 miliard EUR, která pomůže Rumunsku s financováním schodků státního rozpočtu a běžného účtu platební bilance. Rumunsko mělo ještě v loňském roce nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU, s poklesem hospodářství v eurozóně a se ztíženým financováním zadlužení se ale ocitlo ve finanční tísni. Centrální banka Rumunska odhaduje, že tamní hospodářství se letos propadne až o 4 %.

USA mají další plány na oživení ekonomiky a finančního sektoru

V minulém týdnu překvapila americká centrální banka Fed, když oznámila, že plánuje nakupovat ve výrazně vyšším měřítku hypoteční dluhopisy, MBSs – Mortgage Backed Securities – produkty založené na hypotečních zástavách a státní dluhopisy s 2 - 10letou splatností. Konkrétně nákupy MBSs zvýší Fed z 500 miliard na 1250 miliard USD, odkupy hypotečních dluhopisů navýší o 100 miliard USD na 200 miliard USD, státní dluhopisy pak odkoupí celkem za 300 miliard USD v průběhu následujících 6 měsíců. Na zasedání ponechala pak sazby nezměněny na 0,0 - 0,25 % a oznámila, že počítá s tím, že nějaký čas sazby na této velice nízké úrovni zůstanou. Přesto ale vyjádření, co se týče ekonomiky, se neslo v mírnějším tónu než dříve, tentokrát Fed neuvedl, že došlo ke zhoršení situace v ekonomice, jen že HDP pokračuje v poklesu. Obecně pak Fed uvedl, že věří, že současná expanzivní měnová a fiskální politika povede k pomalému zvedání ekonomického růstu ze dna. Dolar na plánování masivního pumpování prostředků do ekonomiky reagoval prudkým oslabením, když se dostal z úrovně EUR/USD 1,30 na 1,37 během 3 dní. Ve čtvrtek se nacházel na úrovni EUR/USD 1,3545.

Vlajka USA

Ilustrační foto


Trh s bydlením se v USA opět staví na nohy

Pozitivně také vyznívají čísla z trhu s bydlením v USA, kde se zdá, že se situace v 1. kvartálu mírně stabilizovala. Překvapily příjemně únorové prodeje již existujících domů a také nových domů. Zatímco trh očekával opět pokles prodejů existujících domů o 0,9 %, ve skutečnosti prodeje poskočily o 5,1 %. Za poslední 4  měsíce se tak prodeje domů stabilizovaly a nezaznamenávají již další propady. Celkem poklesly prodeje domů od počátku roku 2006 o 39 %. Čtěte více: Investiční model „kup a drž“ během krize nefunguje

Prodeje nových domů taktéž v únoru nečekaně vzrostly, a to meziměsíčně o 4,7 % na 337 tisíc, zatímco trh očekával pokles o 2,9 %. Podobně příjemně překvapil v minulém týdnu zveřejněný počet udělených stavebních povoleních a počet započatých staveb domů Bylo vydáno 547 tisíc stavebních povolení (očekáváno 500 tisíc) a počet započatých staveb domů v únoru vzrostl na 583 tisíc (očekáváno 450 tisíc). Navíc údaje za leden byly revidovány směrem nahoru.

Společně s dobrou statistikou z trhu s bydlením překvapily v tomto týdnu i objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, když rostly meziměsíčně v únoru o 3,4 %, trh očekával pokles o 2,5 %, lednové údaje byly také revidovány k lepším hodnotám. Společně tedy i se statistikou maloobchodních prodejů a z trhu s bydlením se zdá, že došlo v americké ekonomice k mírné stabilizaci v tomto čtvrtletí, poté co tamní ekonomika klesla v minulém čtvrtletí nejvíce za posledních 25 let. Čtěte více: Ceny nemovitostí padají, ale ne všude

Čtvrtý nejlepší den pro americké akcie od roku 1930 díky novému balíčku

Americký ministr financí Timothy Geithner odhalil v pondělí (23.3.) plán na odkup toxických aktiv bank. Regulátoři mají do konce měsíce ukončit šetření ohledně kapitálu, který banky potřebují. Již teď je ale zřejmé, že ministerstvo bude muset vynaložit opět více než 750 miliard USD s tím, že částka může být navýšena až na 1 bilion USD. Plán počítá také s účastí soukromého kapitálu, což ale skrývá rizika, jelikož není jasné do jaké míry se podaří přitáhnout soukromý kapitál. Trhy ale vzaly pondělní oznámení s velkým nadšením a americké akciové trhy si připsaly okolo 7 %. Index S&P 500 tak poprvé od poloviny února opět uzavřel nad 800 body, stejně tak Dow Jones nad 7700 body. Ve čtvrtek v podvečer se indexy nacházely na 821 bodech, respektive 7805 bodech.

Anketa

Jak byste postupovali v oživení ekonomiky?

Celkově na akciových trzích lze pozorovat zlepšení situace, dá se ale říci, že v podstatě jen nevidíme další masivní propady na několikaletá minima, ale jednoduše se trhy dočkaly oddechu a další měsíce ukážou, jestli nabírají dech před dalšími propady nebo to nejhorší na akciových trzích je již za námi.

Kroky USA na podporu ekonomiky sklízí také nemalou kritiku. Největší obavy panují z rostoucí inflace v dalších letech, což také odráží například cena zlata na trhu, která se opět pohybuje okolo 950 USD za trojskou unci. Zlato je vnímáno jako bezpečná investice v nejisté době, například při hrozbě devalvace měny může sloužit jako náhradní platidlo a uchovatel hodnoty, když peníze hodnotu ztrácí. Oslabení dolaru a náznaky oživení v americké ekonomice zatlačily také cenu ropy zpět k 50 USD za barel.

Evropa zaostává, i když se vyhlídky zlepšují

Poslední data z eurozóny a celkově z Evropy zdaleka nejsou tak příznivá jako data ze zámoří. Německý index vnímaní aktuální situace ZEW se dále v březnu propadal až na –90 bodů. Stejně tak lednová průmyslová produkce byla na tom opět hůře než se očekávalo. Meziročně se propadla o 17,3 %, zatímco trh čekal pokles jen o 15,5 %. Příznivěji se vyvíjel index očekávání ZEW v Německu, když v březnu vzrostl na –3,5 bodu z –5,8 bodu a trh čekal propad až na –8 bodů. Zlepšení nálady v eurozóně naznačují také ukazatele PMI. PMI výrobců vzrostl v březnu na 34 bodů a odrazil se tak ode dna. Očekává se, že situace v ekonomice eurozóny by se mohla v polovině letošního roku stabilizovat, což by mělo pozitivní vliv na českou ekonomiku.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 3. 2009 13:08