Je pravda, že Češi nebyli nikdy zvyklí myslet tzv. na zadní kolečka. Moje maminka mě učila nejdříve si utvořit finanční rezervu a pak teprve utrácet. A vypatilo se. Na co nemám, si nekoupím. A pokud potřebuji dofinancovat větší položku, jako např. koupi bytu nebo auta, sice si od bankovního ústavu půjčím, ale neutrácím za zbytečnosti, nebo nadstandartní věci do doby, než půjčku splatím. To, že nejsme zvyklí šetřit, je pozůstatek bývalého režimu, kde jsme měli prácí jistou, dokonce nepracovat bylo trestním činem. Splácet půjčku půjčkou není řešení. Když myslím rozumně,pokud jsem neměla na splácení jedné půjčky, jak mohu splácet dvě? A jsme v začarovaném kruhu, ze kterého se dá těžko dostat. S velkými ztrátami financí, protože rostou sankce a mohu lehce přijít o všechno. Každý by si měl rozmyslet, jestli věc, kterou kupuje na půjčku nezbytně hned potřebuje a zda bude mít na splátky s co nejdelším výhledem. Také musí myslet na to, zda žije s partnerem, na kterého je spoleh, když si pořizují společný majetek na splátky. Okamžitě po rozchodu nastává problém. Většinou partner, který zůstane na splátky úvěru sám, nemá šanci závazkům dostát. A to je to, co mě moje maminka učila. Dodnes jí jsem vděčna i když už delší dobu není mezi námi. Češi, začněme uvažovat ekonomicky!
Názor k článku
Češi žijí od výplaty k výplatě a rezervy si netvoří
