Češi žijí od výplaty k výplatě a rezervy si netvoří

Známý sociologický jev se nyní ukazuje v praxi. I když se nejspíše ekonomika (globální i česká) již odrazila ode dna a pomalu by měla začít růst, psychologický efekt se dostavuje tradičně zpožděně. Nahrává mu nejen to, že lidé své nálady přizpůsobují zkušenostem nedávno minulým (proto v době vrcholící krize byla nálada ve společnosti pozitivnější než nyní, po jejím domnělém konci), ale také stoupající nezaměstnanost. Únorová čísla dosahují bez jedné desetiny magické 10% hranice.

Prognóza optimismus nepřináší

V nejbližší době nás navíc nečeká obrat k lepšímu. Předpokládáme, že nezaměstnanost ještě povyroste nad 10 %. 11% hranici by už neměla přesáhnout. Ekonomika na mezikvartální bázi sice již roste, ale to nestačí. Empirie ukazuje, že k tvorbě dostatečného počtu nových pracovních příležitostí potřebujeme meziroční růst ekonomiky nad 3 %, komentuje současný stav ekonomka Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance.

Dále uvádí, že výrazného zlepšení se během tohoto roku nedočkáme a pozitivní bude, pokud nepřijde druhý pokles. S lepším počasím sice přibude nabídka sezónních prací. Přesto za předpokladu, že se vyhneme druhé recesi, počítáme v prosinci 2010 s nezaměs­tnaností kolem 10,0 %. Šichtařová dále poukazuje na to, že nejvíce se o své zaměstnání musí obávat nekvalifikovaní zaměstnanci, do kterých firmy v minulých letech neinvestovali prostředky na vzdělání, a jsou tak pro firmy nejméně postradatelní. To znamená, že mezi nezaměstnanými přibývá hlavně lidí s nižším vzděláním a současně i s nižšími úsporami, doplňuje na závěr.

Se ztrátou zaměstnání často souvisí i následná neschopnost dostát závazkům, nejčastěji ve formě hypoték či spotřebitelských úvěrů. Průzkum, který v průběhu února zpracovala úvěrová společnost Provident Financial, ukazuje, že ztráty zaměstnání se obává více jak polovina lidí, kteří mají (či měli) úvěr od této společnosti. Odpovídající zajištění přitom nemají takřka tři čtvrtiny dotázaných.

Pojištění chceme, ale nemáme

Z telefonického průzkumu, který Provident Financial zpracoval na vzorku 558 respondentů z celého Česka ve věku 18 až 60 let, vyplývá, že většina lidí spoléhá na pomoc státu a rodiny. Odborníky doporučovanou rezervu ve výši tří měsíčních platů pro případ nenadálé události má jen 26 % dotázaných. Potvrzuje se tak, že Češi nehospodaří s ohledem na budoucí rizika a dávají přednost okamžité spotřebě.

Své půjčky lidé nezajišťují ani nabízeným pojištěním schopnosti splácet. Přesto, že se v průzkumu vyjádřilo 74 % dotázaných tak, že by pojištění pro případ ztráty zaměstnání využilo, ve skutečnosti má své půjčky takto pojištěno jen minimum respondentů – 3 %.

Nepříjemným doprovodným jevem momentální situace může být dluhová past. Pokrývat náklady na již splácené půjčky další půjčkou je velmi problematické a často přibližuje takto postupující lidi k osobnímu bankrotu. A průzkum ukazuje, že dluhové pasti ohrožují nemalé procento lidí ve finančně složité situaci. Necelá desetina zaměstnaných lidí uvažuje v případě ztráty zaměstnání nad uzavřením nové smlouvy o úvěru, který by sloužil k pokrytí již existujících půjček. U již nezaměstnaných je procento těch, kteří takto skutečně postupují, vyšší – 15 %.

Tato skupina lidí se vydává na cestu do  úvěrové pasti a často skončí u některé z firem z oblasti šedé ekonomiky. Ty jsou ochotné půjčit peníze tomu, kdo pravděpodobně nebude mít půjčku z čeho splatit, ovšem s rizikem vysokého penále a ručení nemovitostí. V případě nesplácení tak dlužník může přijít o veškerý majetek, komentuje tuto situaci Ondřej Holoubek ze společnosti Provident Financial.

Pozitivní je, že 63 % dotázaných by v případě ztráty zaměstnání a hrozící neschopnosti splácet konzultovalo svou situaci s věřitelem. Finanční instituce tento krok povětšinou ocení, a zvláště v této době vycházejí svým dlužníkům vstříc. Nabízejí jim buď dočasné snížení nebo odložení splátek.

Výsledky průzkumu v grafech

Komentář ke grafu č. 1

• 40% dotázaných spoléhá v tomto případě na pomoc státu, tedy na podporu v nezaměstnanosti. Pětina respondentů počítá s pomocí nejbližší rodiny.
• Jedno procento lidí by prodalo majetek, např. auto nebo chatu.
• K odpovědi „jiné“ respondenti nejčastěji odpovídali, že by se spolehli na příbuzné či známé, druhy či družky nebo na sociální dávky, starší lidé vidí řešení v blížícím se důchodu. 
• Zhruba každý desátý člověk uvádí, že by takovou situaci řešil půjčkou od banky či jiné finanční instituce.

Komentář ke grafu č. 2

• Zatímco 20 % zaměstnaných (graf 1) plánuje, že by se při ztrátě zaměstnání obrátilo s prosbou o finanční pomoc na rodinu, ve skutečnosti tak učiní jen 5 % nezaměstnaných (graf 2). Mezi důvody patří stud ze ztráty zaměstnání nebo fakt, že o práci přišli i příbuzní, kteří většinou žijí ve stejném regionu.
• Více lidí (15 %) se ale ve skutečnosti rozhodne řešit snížení příjmů půjčkou. Každý sedmý nezaměstnaný hledá pomoc v půjčce u finanční instituce. 
• Protože kritéria seriozních společnosti ve většině případů vylučují poskytnutí půjčky nezaměstnaným, stávají se tito lidé často obětí firem z tzv. šedé zóny, které používají lichvářské taktiky (ručení majetkem, vysoké penále).

Komentář ke grafu č. 3

• Celých 63 % respondentů by v případě neschopnosti splácet z důvodu ztráty zaměstnání pokusila domluvit s věřitelem na odložení nebo snížení splátek.
• Pouhé jedno procento připouští, že by přestalo komunikovat. Lidé by přestali brát telefony a dopisy by vyhazovali do koše až do té doby, než by na ně byla uvalena exekuce.
• 12 % lidí se obává, že by v jejich případě byla uvalena exekuce na jejich majetek.
• Varovné je zjištění, že 9 % procent lidí by se snažilo získat novou půjčku na pokrytí splátek půjčky původní. 

Zdroj: Provident Financial