Spočítejte si...

Zavřít

Češi se považují za finančně odpovědné. Půlka jich ale žije od výplaty k výplatě

Češi o sobě nemají reálné představy. Všichni si připadají finančně zodpovědní, ale velká část z nich žije na dluh nebo není schopna skoro nic ušetřit.

Češi si o sobě většinou myslí, že jsou finančně zodpovědní. Polovina z nich přitom žije od výplaty k výplatě nebo na dluh. Vyplývá to z průzkumu Dne finanční gramotnosti, kde 94 % respondentů uvedlo, že se považuje za finančně zodpovědné, ale 41 % dotázaných zároveň připustili, že buď žije na dluh nebo s penězi vychází jen tak tak. 

Skoro dvě třetiny (59 %) účastníků průzkumu také uvedlo, že se snaží mít na konci měsíce nějakou finanční rezervu. Z předchozí odpovědi je tak jasné, že se to zhruba pětině nepodaří. Čtěte více: Staňte se šéfem vlastních peněz: Zkroťte své výdaje

Nereálné představy

Z průzkumu vyplývá, že Češi o sobě často nemají v otázkách finanční gramotnosti moc reálné mínění. Téměř všichni si myslí, že se chovají zodpovědně, ale dvě pětiny z nich žijí na dluh nebo tak tak vyjdou. Pokud dvě pětiny účastníků průzkumu nežije na hranici chudoby, nemá část Čechů valnou představu o tom, co je to být finančně odpovědný. Čtěte také: Staňte se šéfem vlastních peněz: Jak na příjmy a výdaje?

Podle průzkumu si rodinný rozpočet vede zhruba polovina domácností (52 %). Nejčastěji pomocí staré dobré tužky a papíru (39 % z nich), případně ve wordu či excelu (37 % z nich). Čtěte více: Staňte se šéfem vlastních peněz: Kouzlo tužky a papíru

Každá desátá rodina si pak vede příjmy a výdaje pomocí specializované aplikace. Mezi těmi, kteří si zaznamenávají své finance, bylo 62 % rozvedených lidí. Čtěte více: Staňte se šéfem vlastních peněz: Nechte počítač, ať pracuje za vás

Taky byste si rádi vedli písemné záznamy o svých financích, ale nevíte, jak na to? Inspirovat se můžete v článku Staňte se šéfem vlastních peněz: Udělejte si rozpočet a v článku Staňte se šéfem vlastních peněz: Proměňte plán na skutečnost

Málo, ale přece

Podle odpovědí respondentů alespoň něco z výplaty ušetří čtyři pětiny dotázaných. Tři čtvrtiny respondentů také potvrdily, že mají rezervu na horší časy. Většinou se ale jedná pouze o malý finanční polštář. Pokud už rezervu mají, 41 % dotázaných by s ní při ztrátě zaměstnání nebo delší nemoci nevyžilo ani tři měsíce. Většinou se přitom doporučuje tvořit finanční rezervu na pokrytí šesti měsíců.

Tisícovka by pomohla?

Více než polovina účastníků průzkumu se domnívá, že pokud by měla měsíčně o tisícikorunu navíc, určitě by ji ušetřila. Další čtvrtina dotázaných by ji využila na splácení předchozích dluhů a shodně 12 % lidí by ji pak utratilo za zábavu nebo projedlo.

Dost možná, že předsevzetí o tom celou částku ušetřit by v praxi nesplnila ani polovina respondentů. Většinou jsou totiž podle ekonomů lidé schopni ušetřit jednorázové navýšení příjmu. Při jeho pravidelném zvýšení totiž o tyto peníze (nebo část z nich) většinou zvýší i svou spotřebu.

Nejčastěji si půjčujeme na bydlení

Podle průzkumu má 64 % Čechů nějaký úvěr. Obzvlášť v současnosti asi nikoho nepřekvapí, že si nejčastěji půjčujeme na koupi, výstavbu či rekonstrukci bydlení (56 %). Spotřebitelský úvěr od banky či nebankovní společnosti v současnosti čerpá 60 % dotázaných (44 + 16 %). Kreditní kartu či kontokorent pak využívá 32 % lidí.

Jsme schopni se v půjčkách vyznat?

Průzkum agentury MindBridge se zaměřil i na to, zda respondenti dokáží z nabídky úvěrů poznat, který je z hlediska podmínek výhodnější. Z výsledků je znát, že už se Češi díky osvětě začali zaměřovat více na ukazatel RPSN než na pouhou výši úrokové míry. Jak se počítá RPSN?

Jak si porovnat výhodnost úvěru nebo spořicího účtu? Návod najdete v článku Jak porovnat úrokovou sazbu úvěru či vkladu?

Nejohroženější jsou senioři

Asi nikoho nepřekvapí, že nejohroženější skupinou jsou z hlediska důsledků nedostatečné finanční gramotnosti senioři. Vyplývá to z průzkumu, který se zaměřil na mapování úrovně finanční gramotnosti u generace 15 – 25 let, 30 – 50 let a 60 a více. Překvapivě se ale ukázalo, že nijak valně na tom nejsou ani ti nejmladší. 

Průzkum měřil kvalitu znalostí tzv. Indexem finanční gramotnosti, který může vyjít v hodnotách od – 15 do 15 s tím, že čím větší hodnota, tím lepší výsledek. Zatímco mladá a starší generace dosáhla obdobných výsledků (indexy 1,58 a 1,10), střední generace nechala obě další skupiny daleko za sebou (4,73). 

Se slabým výsledkem seniorů souvisí asi i to, že se o finance příliš nezajímají. V případě ostatních dvou skupin byl nižší zájem o problematiku financí zaznamenán podle očekávání u respondentů s čistými příjmy domácnosti do 15 000 Kč. O finance se také zajímají méně jedno a dvoučlenné domácnosti oproti těm vícečlenným.


Průzkum společnosti Partners

Stejný průzkum také odpověděl na otázku, v jakých oblastech světa financí se Češi orientují více než v jiných. Největší znalosti projevovali zejména u témat konsolidace úvěrů (77,4 %), dluhová past (76,3 %), nízké úrokové sazby (72 %) a RPSN (62,9 %). 

Nejhůře se pak účastníci průzkumu orientovali v otázkách na posouzení rizikovost investic (20,9 %), nevěděli také, co přesně znamená zkratka p.m. a p.a. a jak podle ní posoudit úrokovou sazbu (30 %). Nedostatečné znalosti se projevily i v oblasti složeného úročení (31,1 %), daňových úlev (31,4 %), refinancování hypoték (37,2 %) a v otázkách na bezúročné období ke kreditní kartě (39,6 %).


Partners

Je znát, že se úroveň finanční gramotnosti pomalu zlepšuje, tempo je ale zatím žalostně nízké. Podle zkušeností pořadatelů akcí, které mají finanční gramotnost zlepšit, se o své znalosti paradoxně zajímají spíše lidé, kteří mají vyšší vzdělání a z hlediska povědomí o financích jsou na tom mnohem lépe než skupina lidí s nízkým vzděláním a příjmy. Ta většinou nemá valný zájem se situací něco dělat. Přitom se jedná o lidi, kteří se nejčastěji stanou obětí neetických a nevýhodných finančních nabídek. V kombinaci s faktem, že jejich příjmy jsou tak nízké, si tak způsobí vážné finanční problémy.

54 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 12. 2013 14:52