Ekonomický růst zažívají státy, kde jsou vzdělaní a kvalifikovaní občané. V těchto státech mají sídlo společnosti, které se zabývají výrobou náročnou na znalosti a dovednosti pracovníků. Přidaná hodnota u tohoto zboží a služeb je potom samozřejmě vysoká. Společnosti investující do výzkumu a vývoje se dokáží prosadit na náročném světovém trhu. Manažeři těchto společností ví, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům.
Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci. Rozhodující podmínkou konkurenční schopnosti v dnešním propojeném světě je inovace, kvalita a rychlost servisu a především rychlost reakce firem na společenské změny.
Náročné obory = telekomunikace, finanční služby či zdravotnictví
Počet zaměstnanců v členských zemích Evropské unie pracujících v oborech náročných na znalosti a dovednosti rok od roku roste. Mezi náročné obory patří elektronika, komunikace, digitalizace, výroba lékařských strojů, doprava, kultura, sport, finanční služby, vzdělání, výroba měřících a optických přístrojů…
Společnosti podnikající v uvedených oborech zabezpečují vznik nových pracovních míst a jsou důvodem vysoké výkonnosti ekonomiky daného státu. Produktivita práce v těchto oborech je mnohem vyšší, než jaký je průměr v zemi.
Mezi členskými státy jsou značné rozdíly
V Nizozemí téměř polovina zaměstnaných občanů pracuje v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti. Nizozemská vláda podporuje investování do IT technologií a do progresivních oborů, Nizozemci jsou vzdělaní a podnikaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi, či dokonce pro jejich stěhování ze zahraničí.
Na dalších předních místech se umístily skandinávské země. Firmy podnikající v náročných technologiích neodrazují v těchto zemích ani vyšší daně, protože ve Skandinávii je nejvíce vysokoškolsky vzdělaných občanů.
V Evropské unii byl v roce 2004 podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí 25 %, v zemích Skandinávie je to více než 32 %. Nejnižší zastoupení vysokoškoláků potom je v Itálii, Španělsku a v Portugalsku (těsně nad 12 %).
Nejméně zaměstnanců pracuje v náročných oborech v Portugalsku, Španělsku a Řecku.
Rozvoj náročných oborů – cesta k hospodářskému růstu
Nejvyšší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v členských zemích Evropské unie v posledních letech vykazuje Lucembursko, Irsko, Nizozemí, země Skandinávie a Německo, tedy země orientující se na nové technologie, finanční sektor a především na rozvoj drobného podnikání.
Kdo není přizpůsobivý svému zaměstnavateli a jeho úkolům, zakládá si vlastní podnikatelskou činnost. Podnikání však s sebou nese spoustu starostí. Většina nově založených podniků je v současné době v rukou jediné osoby (72 %). Více než dvě třetiny pracují bez spolupracovníka a v místě svého bydliště (57 %) a více než jedna třetina nových vlastníků je mladších 30 let. Tyto malé dynamické firmičky se výraznou měrou podílí na růstu zaměstnanosti a růstu HDP jednotlivých zemí.
Mnoho lidí chce raději pracovat pro sebe, být si vlastním šéfem. Určovat si, co je potřeba v daný okamžik vyřídit. Schopným to otevírá samozřejmě šanci vydělat si mnohem více než jako zaměstnanec někoho jiného nebo ve státní sféře. Peníze jsou tím hlavním hnacím motorem našeho počínání.
Malé firmy jsou zakládány ve velké míře v náročných oborech: finanční služby (39 %), obchod a služby (31 %), průmyslové podnikání (11 %). Tyto firmy jsou nejvýznamnějším zdrojem nových pracovních míst ve všech členských zemích Evropské unie a tvoří okolo 75 % všech společností. V posledních pěti letech se podílely tyto firmičky na růstu zaměstnanosti ze 75 %.
Málo placená zaměstnání = méně než 75 % průměrné mzdy
Mezi zaměstnání s nízkou kvalifikací patří všechny vykonávané činnosti, kde je hodinová mzda nižší než 75 % průměrné mzdy v zemi. Jedná se především o pracovníky ve službách, prodavače, zemědělce a další jednoduchá povolání.
Počet občanů pracujících za méně než tři čtvrtiny průměrného příjmu je ve všech zemích okolo 30 %. Nejméně jich je ve Slovinsku (20 %) a v Německu (22 %), naopak nejvíce jich je v Portugalsku (33 %) a na Kypru (33 %).
Občané s příjmem nižším než 60 % průměrného příjmu v zemi jsou považováni za chudé. Na základě této definice bylo v roce 2003 v Evropské unii 19 % obyvatel ohroženo chudobou. Počet lidí ohrožených chudobou je stát od státu jiný. Nejnižší je ve Švédsku 9 %, Dánsku, Německu, Nizozemí a Finsku – 11 % ze všech občanů v zemi. Nejvíce lidí ohrožených chudobou je naproti tomu v Řecku a Portugalsku, shodně po 21 % ze všech občanů v zemi.
Stát | Zaměstnaní ve vysoce kvalifikovaných oborech | Zaměstnaní v málo placených povoláních | Zaměstnanci s nízkou kvalifikací (v nemanuálních i manuálních povoláních) |
---|---|---|---|
Nizozemí | 45 | 25 | 30 |
Švédsko | 42 | 27 | 31 |
Finsko | 41 | 28 | 31 |
Dánsko | 41 | 30 | 29 |
Německo | 38 | 22 | 40 |
Estonsko | 38 | 26 | 36 |
Velká Británie | 38 | 30 | 32 |
Belgie | 37 | 22 | 41 |
Litva | 37 | 26 | 37 |
Lucembursko | 36 | 25 | 39 |
Lotyšsko | 36 | 29 | 35 |
Slovinsko | 35 | 20 | 45 |
Polsko | 35 | 23 | 42 |
Francie | 35 | 24 | 41 |
Česko | 34 | 21 | 45 |
Malta | 33 | 25 | 42 |
Irsko | 33 | 28 | 39 |
Slovensko | 32 | 25 | 53 |
Maďarsko | 31 | 23 | 40 |
Itálie | 31 | 23 | 46 |
Rakousko | 31 | 26 | 43 |
Kypr | 30 | 33 | 37 |
Řecko | 27 | 28 | 45 |
Španělsko | 26 | 28 | 46 |
Portugalsko | 19 | 33 | 48 |
Pramen: Rada Evropské Unie, dokumenty SOC 334 a SEC 937