Češi - jsme kvalifikovaní?

Vysoké platy, nízká nezaměstnanost a ekonomický rozvoj země - to vše je spojeno s kvalifikací pracovníků. Ve které zemi Evropské unie jsou zaměstnanci nejvíce kvalifikovaní? Jak si v porovnání s vyspělými zeměmi stojí Česká republika? Máme šanci?

Ekonomický růst zažívají státy, kde jsou vzdělaní a kvalifikovaní občané. V těchto státech mají sídlo společnosti, které se zabývají výrobou náročnou na znalosti a dovednosti pracovníků. Přidaná hodnota u tohoto zboží a služeb je potom samozřejmě vysoká. Společnosti investující do výzkumu a vývoje se dokáží prosadit na náročném světovém trhu. Manažeři těchto společností ví, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům.

Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci. Rozhodující podmínkou konkurenční schopnosti v dnešním propojeném světě je inovace, kvalita a rychlost servisu a především rychlost reakce firem na společenské změny.

Náročné obory = telekomunikace, finanční služby či zdravotnictví

Počet zaměstnanců v členských zemích Evropské unie pracujících v oborech náročných na znalosti a dovednosti rok od roku roste. Mezi náročné obory patří elektronika, komunikace, digitalizace, výroba lékařských strojů, doprava, kultura, sport, finanční služby, vzdělání, výroba měřících a optických přístrojů…

Společnosti podnikající v uvedených oborech zabezpečují vznik nových pracovních míst a jsou důvodem vysoké výkonnosti ekonomiky daného státu. Produktivita práce v těchto oborech je mnohem vyšší, než jaký je průměr v zemi.

Mezi členskými státy jsou značné rozdíly

V Nizozemí téměř polovina zaměstnaných občanů pracuje v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti. Nizozemská vláda podporuje investování do IT technologií a do progresivních oborů, Nizozemci jsou vzdělaní a podnikaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi, či dokonce pro jejich stěhování ze zahraničí.

Na dalších předních místech se umístily skandinávské země. Firmy podnikající v náročných technologiích neodrazují v těchto zemích ani vyšší daně, protože ve Skandinávii je nejvíce vysokoškolsky vzdělaných občanů.

V Evropské unii byl v roce 2004 podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí 25 %, v zemích Skandinávie je to více než 32 %. Nejnižší zastoupení vysokoškoláků potom je v Itálii, Španělsku a v Portugalsku (těsně nad 12 %).

Nejméně zaměstnanců pracuje v náročných oborech v Portugalsku, Španělsku a Řecku.

Rozvoj náročných oborů – cesta k hospodářskému růstu

Nejvyšší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v členských zemích Evropské unie v posledních letech vykazuje Lucembursko, Irsko, Nizozemí, země Skandinávie a Německo, tedy země orientující se na nové technologie, finanční sektor a především na rozvoj drobného podnikání.

Kdo není přizpůsobivý svému zaměstnavateli a jeho úkolům, zakládá si vlastní podnikatelskou činnost. Podnikání však s sebou nese spoustu starostí. Většina nově založených podniků je v současné době v rukou jediné osoby (72 %). Více než dvě třetiny pracují bez spolupracovníka a v místě svého bydliště (57 %) a více než jedna třetina nových vlastníků je mladších 30 let. Tyto malé dynamické firmičky se výraznou měrou podílí na růstu zaměstnanosti a růstu HDP jednotlivých zemí.

Mnoho lidí chce raději pracovat pro sebe, být si vlastním šéfem. Určovat si, co je potřeba v daný okamžik vyřídit. Schopným to otevírá samozřejmě šanci vydělat si mnohem více než jako zaměstnanec někoho jiného nebo ve státní sféře. Peníze jsou tím hlavním hnacím motorem našeho počínání.

Malé firmy jsou zakládány ve velké míře v náročných oborech: finanční služby (39 %), obchod a služby (31 %), průmyslové podnikání (11 %). Tyto firmy jsou nejvýznamnějším zdrojem nových pracovních míst ve všech členských zemích Evropské unie a tvoří okolo 75 % všech společností. V posledních pěti letech se podílely tyto firmičky na růstu zaměstnanosti ze 75 %.

Málo placená zaměstnání = méně než 75 % průměrné mzdy

Mezi zaměstnání s nízkou kvalifikací patří všechny vykonávané činnosti, kde je hodinová mzda nižší než 75 % průměrné mzdy v zemi. Jedná se především o pracovníky ve službách, prodavače, zemědělce a další jednoduchá povolání.

Počet občanů pracujících za méně než tři čtvrtiny průměrného příjmu je ve všech zemích okolo 30 %. Nejméně jich je ve Slovinsku (20 %) a v Německu (22 %), naopak nejvíce jich je v Portugalsku (33 %) a na Kypru (33 %).

Občané s příjmem nižším než 60 % průměrného příjmu v zemi jsou považováni za chudé. Na základě této definice bylo v roce 2003 v Evropské unii 19 % obyvatel ohroženo chudobou. Počet lidí ohrožených chudobou je stát od státu jiný. Nejnižší je ve Švédsku 9 %, Dánsku, Německu, Nizozemí a Finsku – 11 % ze všech občanů v zemi. Nejvíce lidí ohrožených chudobou je naproti tomu v Řecku a Portugalsku, shodně po 21 % ze všech občanů v zemi.

Rozčlenění zaměstnanců dle náročnosti jejich povolání v roce 2004(v %)
Stát Zaměstnaní ve vysoce kvalifikovaných oborech Zaměstnaní v málo placených povoláních Zaměstnanci s nízkou kvalifikací (v nemanuálních i manuálních povoláních)
Nizozemí 45 25 30
Švédsko 42 27 31
Finsko 41 28 31
Dánsko 41 30 29
Německo 38 22 40
Estonsko 38 26 36
Velká Británie 38 30 32
Belgie 37 22 41
Litva 37 26 37
Lucembursko 36 25 39
Lotyšsko 36 29 35
Slovinsko 35 20 45
Polsko 35 23 42
Francie 35 24 41
Česko 34 21 45
Malta 33 25 42
Irsko 33 28 39
Slovensko 32 25 53
Maďarsko 31 23 40
Itálie 31 23 46
Rakousko 31 26 43
Kypr 30 33 37
Řecko 27 28 45
Španělsko 26 28 46
Portugalsko 19 33 48

Pramen: Rada Evropské Unie, dokumenty SOC 334 a SEC 937

Anketa

Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?