Černé týdny pro drobné podnikatele

Likvidace drobného podnikání? Taková otázka vyvstala při diskusi, která se rozpoutala nad novelizovaným zákonem o zaměstnanosti. Ten vstoupil v platnost vloni v září a výrazným způsobem omezil smluvním stranám možnost svobodně vstupovat do obchodně právních vztahů.

V čem spočívá jádro pudla?

Začátkem října vstoupila v platnost nová úprava zákona o zaměstnanosti, jejímž cílem bylo mimo jiné harmonizovat české pracovní právo s pracovním právem Evropské unie. Skutečnost je ovšem jiná. Jak je již v českých luzích a hájích obvyklé, přinesla s sebou především nejistotu a strach z pokut a kontrol. V žádném případě pak nešlo o úpravu, která by české pracovní právo posunula k právu našich západních sousedů, neboť v jejich případě dochází k naprosto opačnému trendu. Vlády se snaží podporovat snahy nezaměstnaných, aby se aktivními stali prostřednictvím zakládání drobných podnikatelských živností.

Evropský trh práce

Na začátek je vhodné uvést celou problematiku v širším kontextu. Řada evropských zemí, včetně ČR, se potýká s obrovským problémem. Tím je nepružný trh práce. V čem tato nepružnost spočívá? V tom, že vlády ve snaze chránit své občany, činí pravý opak. Zvyšováním sociálních odvodů, zaváděním podpor v nezaměstnanosti a dávek sociální péče, zpřísňováním norem na ochranu zaměstnanců před propuštěním a zvyšováním minimální mzdy zároveň vytlačují milióny svých občanů mimo pracovní trh.

Švarcsystém

Způsob, jak tento problém vyřešit, vymysleli sami podnikatelé. V ČR ho jako první zavedl hned na začátku devadesátých let benešovský podnikatel Miroslav Švarc, jehož jméno tato metoda dodnes nese. Ve své továrně všechny zaměstnance propustil, bylo jim zřízeno živnostenské oprávnění a poté s nimi byl uzavřen smluvní vztah na bázi běžné dodavatelské smlouvy. Tím výrazně snížil vysokou cenu práce, neboť ušetřil na odvodech sociálního a zdravotního pojištění (dnes je přibližně z každé koruny výdělku zaměstnance odvedeno téměř 50 haléřů státu a 50 získá zaměstnanec, to také posouvá naši zemi na první příčky nákladového zatížení práce ze strany státu v rámci celé Evropy). Nutno dodat, že soud mu za tyto aktivity udělil trest tři a půl roku odnětí svobody.

Na konci roku pak 1991 schválilo Federální shromáždění ČSFR novelu zákona o zaměstnanosti zákonem č. 578/1991 Sb., která Švarcystém od 1. 1. 1992 zakázala. Zákon totiž stanovil, že všechny právnické i fyzické osoby jsou povinny, až na výjimky, svými vlastními zaměstnanci zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jejich činností. K tomuto účelu je zaměstnávají v pracovních vztazích podle zákoníku práce. Tato úprava se pak dočkala změny právě v loňském roce a nese magickou číslici 13.

Nešťastná třináctka

V zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, platném od 1. října roku 2004, byla úprava zakazující švarcsystém přesunuta do paragrafu 13, v němž stojí:

  1. právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce,
  2. přičemž běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby se rozumí úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností podle zvláštních právních předpisů (například živnostenský zákon), které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,
  3. povinnost stanovená v odstavci 1 neplatí v případech, kdy plnění běžných úkolů
    1. zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů,
    2. zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce (§ 66), nebo
    3. právnická nebo fyzická osoba svěří jinému zaměstnavateli.

Plnění běžných úkolů podle odstavce 3 písm. c) lze svěřit jen takovému zaměstnavateli, který má tyto činnosti v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

V čem tkví problém?

Problémy se váží především k písmenu c) odstavce 3, v němž se říká, že právnická nebo fyzická osoba pověří plněním běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti jiného zaměstnavatele, což dříve nebylo možné. V praxi je ovšem častá situace, kdy je jako dodavatel pověřen živnostník, který žádné další zaměstnance nemá. A právě z tohoto důvodu a s přihlédnutím ke hrozícím sankcím se značně rozšířila nejistota mezi podnikateli.

Sankce za porušení

Pokud se stane, že vztah mezi „pověřující osobou“ (zaměstnavatelem) a „pověřenou osobou“ naplní znaky běžného zaměstnaneckého poměru, může být tomuto „zaměstnavateli“ doměřena daň ze závislé činnosti včetně penále, kterou by byla jinak povinna finančnímu úřadu odvést, kdyby byl daný právní vztah upraven běžným pracovním poměrem podle zákoníku práce. Od úřadů práce v takových případech navíc hrozí pokuta ve výši 2 miliónů korun, což je osminásobek pokuty, která platila do nové úpravy. Úřady práce jsou nově oprávněny provést i neohlášenou kontrolu, lidově „přepadovku“.

Důsledky právní nejistoty

Jak již bylo řečeno, hlavním důsledkem zákona byla všeobecná právní nejistota. Téměř každý podnikatel si totiž pokládá otázku: „Jak se pozná rozdíl mezi Švarcsystémem a běžnou subdodávkou či ekonomicky výhodným outsourcingem na externího dodavatele?“ I z tohoto důvodu byla vládou přijata úprava sporného paragrafu (v únoru bude postoupena sněmovně k hlasování) a MPSV navíc vydalo metodický pokyn, ze kterého by již mělo být jasné, co je a není Švarcsystém.

Jak tedy nevypadá Švarcsystém?

Každá subdodávka by měla naplňovat jisté základní znaky, které naopak Švarcsystém nenaplňuje:

  • jedná se skutečně o obchodní vztah, ne zastřený pracovněprávní vztah,
  • vedle účtované ceny živé práce by měla být účtována také hodnota spojená s touto prací (např. materiál),
  • činnost by měla být realizována vlastním jménem a na vlastní odpovědnost dodávajícího podnikatele,
  • subdodávkou může být také dílo duševní povahy (např. projekt) nebo subdodávka, která vzniká z výsledků duševní tvořivé činnosti (např. podle autorského zákona dodaná výtvarná díla, zhotovený software).

Ohlednutí za uplynulým rokem

ČSSZ před nedávnem oznámila, že v minulém roce přestalo téměř 50 000 živnostníků platit odvody na sociální zabezpečení. Důvodů je hned několik.

Živnostníci museli nově jednak platit minimální daně příjmu, ale také minimální sociální pojištění. K tomu se přidala omezená sociální podpora v důsledku těchto úprav a živnostenský list bylo při nižších příjmech lepší rovnou zrušit.

A jako by to ještě nestačilo, objevil se v říjnu právě nešťastný paragraf č. 13. Odborníci se obecně domnívají, že uvedené problémy by vůbec nevznikly, kdyby Zákoník práce odpovídal současným nárokům zrychleného ekonomického vývoje světa a kdyby cena práce nebyla neúměrně zvyšována odvody, které jsou jedny z nejvyšších v rámci Evropské unie. Snad nejsmutnější je pak fakt, že si téměř každý člen našeho zákonodárného zboru najímá asistenta právě obdobnou formou, jako je Švarcsystém.

Anketa

Měl by se Švarcsystém legalizovat?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 2. 2005 19:45