Ceny jsou stejné jako loni. Oslabí ČNB znovu korunu?

Loňské oslabení koruny Česká národní banka odůvodňovala snahou nastartovat růst cen. To se ale nepodařilo. Bude zapotřebí další oslabení?

Před pár dny zveřejnil Český statistický úřad informaci, která pravděpodobně potěšila deset milionů Čechů, ale zarmoutila několik jednotlivců sedících v radě České národní banky. Dozvěděli jsme se totiž, že růst cen se v červnu zastavil. To znamená, že oproti loňskému červnu zaplatíme za zboží a služby v průměru stejně.

Krůček od deflace

Inflace je tak na nule a ocitla se jen krůček od takzvané deflace, tedy statistického poklesu cen. Tedy stavu, kterému se již řadu měsíců snaží všemožně čelit právě Česká národní banka. Proti tomu, aby Češi náhodou nezažili stav klesajících cen, který si ve skutečnosti všichni přejí, postavila dokonce silný kalibr devizových intervencí. Masivním prodejem korun a nákupem eur ČNB podtrhla svůj záměr držet korunu uměle nad hranicí 27 Kč. Tam už je od loňského listopadu a zatím se nezdá, že by centrální bankéři koruně pustili opratě a nechali ji ovlivňovat čistě trhem. Naopak – nulová inflace v polovině tohoto roku znovu dokazuje, že České národní bance se cenový vývoj nedaří predikovat a přinejmenším tak dojde k prodloužení trvání režimu devizových intervencí.

Celková meziroční inflace byla v červnu letošního roku o 0,5 procentního bodu nižší oproti stávající prognóze ČNB. Za touto odchylkou stál meziroční pokles cen potravin daný zejména výrazným meziročním propadem cen brambor na domácím trhu spolu se zpomalením růstu i u cen řady dalších potravin. ČNB naproti tomu ve své prognóze (zpracované během dubna) očekávala, že ceny potravin v souladu se zvýšením světových cen potravinářských komodit pozorovaným v jarních měsících letošního roku meziročně i nadále umírněně porostou, uvádí Česká národní banka k aktuálnímu stavu inflace. Zároveň je stále přesvědčena, že devizové intervence byly správným krokem, přestože o tom mají mnozí pochybnosti.

Čechům se zatím evidentně zdražily pouze nákupy v zahraničí, a to velmi citelně. Ze dne na den byli při výjezdu do zahraničí reálně chudší přibližně o 8 %. Centrální banka přitom stále doufá, že se kýžený efekt, tedy růst cen v české ekonomice, dostaví. Zatím ale musí pouze konstatovat, že se tak už více než půl roku neděje. Zveřejněná data zároveň i nadále potvrzují náhled ČNB, že listopadové rozhodnutí začít používat devizový kurz jako další nástroj měnové politiky významně přispělo k odvrácení hrozby nedostatečnou poptávkou a útlumem ekonomiky tažené deflace. Oslabený kurz koruny se do inflace prozatím promítá zejména prostřednictvím vyšších dovozních cen, přispívá však i k urychlování růstu domácí ekonomiky a pozitivnímu obratu ve vývoji na trhu práce.

Zabralo by oslabení koruny o desítky procent

Pokud by i nadále trval stav, kdy ceny prakticky nerostou, nebo kdyby snad dokonce začaly klesat, musela by Česká národní banka podle své logiky přistoupit k přitvrzení režimu devizových intervencí. Například by za hranici, pod kterou koruna vůči euru nesmí klesnout, mohla stanovit 28 Kč či 29 Kč. Takováto varianta (devizová intervence centrální banky) je velmi málo pravděpodobná a podle našeho názoru nehrozí. Reakce ČNB na červnovou stagnaci úrovně spotřebitelských cen (meziměsíční i meziroční) bude rozvážná a centrální banka si nechá ještě několik měsíců na posouzení celé situace a vynesení konečného „rozsudku“, říká Petr Hlinomaz ze společnosti BH Securities. Česká centrální banka ale už několikrát překvapila – ostatně ani listopadová devizová intervence nebyla analytiky zrovna přesně předpovězena. V ČNB tak mohou nabýt dojmu, že jejich dosavadní kroky byly nedostatečné a bude je třeba zesílit. Za prvé, eventuální exit ze současné intervenční strategie, který by jistě vyvolal tlak na posílení koruny, opravdu není za dveřmi. Za druhé, vezmeme-li v úvahu, kde bude inflace na konci tohoto roku, tak se retrospektivně míra listopadové devalvace jeví jako výrazně nedostatečná. Neboli pokud by ČNB chtěla splnit cíl, tak by loni bývala musela korunu oslabit v řádu desítek procent a nikoliv jednotek, říká analytik ČSOB Jan Čermák.

widgety

Co stojí za stagnací cen?

Inflace se zastavila na nule poprvé od roku 2009. Co se tedy stalo tak zásadního, že jsme toho v pěti předchozích letech nemohli být svědky? Předně v tomto období neustále rostly ceny potravin, které tlačily inflaci nahoru. Čtěte více: Jak měřit zdražování? Každý ho vnímá jinak V červnu tohoto roku ceny potravin konečně klesly a na inflaci se to hned podepsalo. Zlevnilo pečivo, brambory i mléčné výrobky. Jedná se však jen o drobný pokles, který na stále vysokých cenách potravin nic moc nemění. V obchodech si zlevnění prakticky nevšimnete. Potraviny v předchozích letech zdražily o desítky procent, proto lze současné zlevnění považovat pouze za lehkou korekci dosavadního nadměrného růstu cen. Ceny potravin klesají i ve světě. Světové ceny klesly v červnu proti květnu o 1,8 % a hlavní příčinu lze hledat v poklesu cen obilovin (především pšenice), který odráží dobré vyhlídky pro letošní sklizeň. Ty potvrdilo i americké ministerstvo zemědělství (USA je čtvrtý největší producent pšenice na světě). Jestliže se světové ceny udrží na nízkých úrovních po delší dobu, bez odezvy nezůstanou ani u nás, říká makroekonomický analytik GE Money Bank Filip Fyrbach. 

Je snad stagnace cen, respektive jejich snížení, z těchto důvodů problematické? Je nutné proti ní zasahovat kontroverzními nástroji typu devizových intervencí? Nejde jen o snahu určitých částí trhu dostat se do normálního stavu? Nezbývá než doufat, že Česká národní banka odpovědi na tyto otázky vyhodnotí poněkud odlišným způsobem, než jak to učinila v listopadu loňského roku, a že se nepokusí páchat dobro snahou o zdražování a reálné chudnutí Čechů v porovnání se světem znovu.

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 8. 2014 12:30