Názory k článku
Soud se postavil za družstevníky. Cenu za prodej bytu můžete družstvu a sousedům utajit

Já bych dneska družstevní byt rozhodně nechtěl. Byt vám prostě nepatří a to je zásadní mínus protože jste víceméně v nájmu. O každé úpravě bytu se budete handrkovat s družstvem, zaplacené peníze tečou kdoví kam. A až jednoho dne to družstvo zkrachuje a celý dům koupí nějaký "investor" tak vás taky jednoho dne může z bytu (z nájmu) hezky vyšoupnout.

Prostě byt v OV je prostě můj a pokud nepřijdou (další/znovu) komunisti tak mi ho ani nikdo nevezme.

No, abyste nebyl překvapen. Znám případ bytového domu, kde jsou jednotliví vlastníci do krve rozhádání, nejsou se schopni dohodnout ani na nejzákladnější údržbě, dům chátrá a chátrá a jednou jim spadne na hlavu.

Prostě buďto dům v OV, nebo nájem v bytovém domě. Ale žádný kočkopes mezi tím.

Bohužel, je to tak. U nás se taky nedohodneme, a to jsme jenom 4 partaje. Takže fond údržby veškerý žádný, že prý si budeme šetřit každý sám a když se bude něco udělat, tak se vytáhnou peníze v hotovosti. Takže o zateplení si můžu nechat zdát, okna měnil každý sám (takže každý pes, jiná ves) atd. atd. :-(.

Každá forma má své výhody a nevýhody. Samozřejmě bych nedoporučil molochy typu LBD, které mají ve správě mnoho domů. Ale varianta 1 dům = 1 družstvo není úplně k zahození. Pokud je tam 1 "píp", tak se dá v rámci družstva mnohem snadněji usměrnit, protože mu (sice jen teoreticky) hrozí ii vyloučení z družstva (s náhradou pouze ve výši zapsaného vkladu, což jsou zpravidla jen desítky tsíc).
U společenství vlastníků je to mnohem složitější, navíc na řadu rozhodnutí je třeba tzv. kvalifikovaná většina, což činí schválemí velmi problematické.
Ideální je samozřejmě vlastní dům, ten ale na řadě míst není možný a ne každý chce dojíždět do prácevkaždý den autem z nějaké Horní Dolní.

To vyloučení družstva v krajní variantě je docela velká hrozba. Když se někdo zblázní a chce si vyřizovat osobní spory s jiným družstevníkem institutem vyloučení z družstva, na které někdy podle stanov stačí souhlas většiny představenstva.

My jsme rychle nastartovali převod bytů z družstva do osobního vlastnictví ve chvíli, kdy si rozhádané partaje začaly vyhrožovat vyloučením z družstva z důvodu "porušování dobrých mravů a snižování autority představenstva". Ten údajně "neslušný" pán se nesvlékal na chodbě, pouze psal stížnosti na představenstvo z důvodu nesouhlasu s hospodařením, které podle mne zas tak úplně špatné nebylo - občas možná šlo vybrat levnějšího zhotovitele některých oprav.

Než se dlouhá léta soudit o oprávněnost případného vyloučení z družstva, radši jsme byty převedli do osobního vlastnictví. Sousedský spor se pak vyřešil odstěhováním jednoho ze zúčastněných.

Jediné výrazné plus i družstva je to, že na schvalování většinou stačí 1/2 hlasů u SVJ typicky 1/2 na zásadnější věci 3/4. Potud teorie. A nyní praxe. Většina družstev žije ještě "ze starých dob" a funguje to tam tak, že všem je vše jedno, vše jede "při starém", družstvo utápí peníze neznámo kdo.

SVJ jsou bez výjimky založená před pár lety a ta změna často "vybičuje" lidi k nějaké aktivitě. Ani v průměrně velkém SVJ (aspoň desítky jednotek) ten jeden "píp" nezmůže nic proti dobrým úmyslům.

Suma sumárum, až na nově založená většinou jednovchodová/jed­nodomová družstva je skoro vždy lepší to SVJ protože tam je aspoň většinou snaha něco dělat i když je to mírně složitější než u družstev. U družstev je možná dobrá snaha jednodušší ale jaksi se nedostává těch "snaživců", většinou se ve starých družstvech na všechno kašle a dům chátrá.

Jinak pokud jde opravdu jen o typ vlastnictví tak drusžtvo má už jen samé nevýhody - jste jen v nájmu, nepatří vám víceméně nic, hypotéka získat nejde, o úpravách bytu nerozhodujete, byt nemůžete zastavit (z důvodu koupě třeba pozemku), atd atd.

Ale varianta 1 dům = 1 družstvo není úplně k zahození. - pak uz je myslim celkem jedno zda se jedna o druzstvo bytove nebo spolecenstvi vlastniku.
Stejne, pokud se nebudou schopni dohodnout, nebude fungovat ani jedno.

Není to jedno. Zatímco u družstva stačí (kromě změny stanov) ke schválení nadpoloviční většina přítomných, u SVJ to v řadě případů je kvalifikovaná většina (tuším 3/4) všech. Tam pak stačí aby 2 byty byly proti a další dva nebyly přítomny vůbec a neschválí se nic :(.

Zapomněl jsi ba exekutora a soud, který ti ho dle zákonných předpisů sebere stejně. Jistotu nemáš nikdy.

Roky jsem bydlel v družstevním bytě a NAPROSTÁ spokojenost. Dobře spravované družstvo ve středně velkém městě, kde vlastní více paneláků. Stačila nadpoloviční většina nájemníků a dům byl kompletně zrekonstruován (střecha, zateplení, výtah, vstupní dveře, dlažba na chodbách, okna). Výhoda družstva je, že každý je jen nájemník. Družstvo (na základě vetšiny v domě) rozhodne a JE TO. I ten, kdo nesouhlasí, se musí přizpůsobit. Družstvo se DLOUHODOBĚ stará a dělá to dobře.
.
Můj známý si s velkou pompou koupil byt v OV v paneláků a kvůli několika dementním důchodcům se nejsou schopni dohodnout ABSOLUTNĚ na ničem a barák chátrá. Je už tak vytočený, že chce odtamtud odejít.

Je dobře, že NS udělal sjednocující judikát, protože cena do smluv při převodu členského podílu (práva na byt) vyžadovaly judikáty krajských soudů. Znám případy, kdy KS zamítl převody družstevních bytů, protože v převodní smlouvě nebyla zmínka o částce za převod členských práv.

Nechápu, co je to za problém. Když jsem ten družstvní byt kupoval a pak prodával (pro detailisty, nekupoval jsem byt, ale práva), tak jsem protistranou uzavřel smlouvu, kde byla cena. Tuto smlouvu družstvo NIKDY nedostalo. Není k tomu důvod. Když jsme byt chtěli převézt, zašli jsme "s holýma rukama" na družstvo, a tam to úřednice na jejich formulářích přepsala. Jediná částka, co se tam uváděla byl členský podíl v družstvu (desetitisíce Kč). O skutečné ceně tak vím jen já a prodávající/ku­pující. Stejně nikomu jinému do toho nic není.