Názory k článku
Centrální registr dlužníků: Česká finta, jak napálit zájemce o půjčku

Zdravím.
V článku mi chybí informace, jakým způsobem je fungování registrů upraveno zákonem.
Nemohu informaci o mé osobě v registru získat „levněji“ na základě zákona o ochraně osobních údajů?

S tím související dotaz, dá se registrům odebrat právo zpracování osobních údajů?

U každého úvěru od banky, podepisujete ve smlouvě, že souhlasíte se zpracováním záznamů v registru dlužníků. Je přesně uvedeno, nebo je patrné, co bude v registru zapsáno a jak dlouho.

U sdružení SOLUS (spravující dva negativní registry, FO a IČ) bude zápis, který navrhne například zmíněná banka, existovat ještě 3 roky od vyrovnání posledního závazku vůči této bance.

Do SOLUSu se není možné dostat bez Vašeho souhlasu. Většinou jím ale finanční ústav, od kterého úvěr či kreditku berete, podmiňuje schválení úvěru.
Po přiznání úvěru je ale možné souhlas s vykazováním do SOLUSu odebrat.
Co mi v článku k SOLUSu chybí, tak to je současná aktivita SOLUSu v evidenci nejen negativních dlužníků, ale též pozitivní větev. Pokud tak máte u banky A úvěr, který vždy pravidelně splácíte a budete si chtít u banky B kreditní kartu, SOLUS při dotazu banky B na vás prozradí, že jste dobrým klientem a pro banku B tak představujete menší riziko než někdo úplně nový z ulice. Tato funkčnost ale zatím není ještě spuštěna – snad příští rok.

Bývávalo, dle zákona byl nárok na jeden výpis z registru ročně zdarma. Jenže, pak se zalobovalo a formulace byla nahrazena, že ne zdarma, ale za poplatek ve výši nákladů. Ten však není nijak specifikovaný a i když reálné náklady jsou tak max. 30 Kč za výpis (včetně času obsluhy u přepážky), registry si účtují minimálně 100 Kč. Pokud chcete výpis hned tak ještě výrazně více (přitom hned je logicky levnější, než když tam jdete dvakkrát). Poplatek samozřejmě platíte u všech registrů, takže Vás zjištění zda na Vás někdo nevede třeba nepravdivé informace přijde klidně na 1000 Kč. Přitom původní znění zákoba bylo vyhovující, případně se dalo nahradit něčím, že ve smyslu, že registr umožní ověření vedených údajů elektronicky zdarma. Klíč k elektronickému přístupu by jste dostali při podpisu souhlasu s vedením údajů, registr by neměl významné náklady a klient také ne. No hlavně, že Úřad na ochranu osobních údajů řeší blbosti typu rodná čísla, která státní správa stejně třetině lidí vystavuje volně na internetu. Ale vy se bojíte použít ve smlouvě a používáte radši nejednoznačnou identifikaci datem narození.

Zajímavý článek o CERDu jsem nedávno četl na Aktuálně. Mimo jiné tam naznačují, že možnost soudní obrany není úplně nulová. Některé formulace na webu cerd.cz jsou totiž vyloženě lživé (například že zjistí dluhy vůči bankám) a podvádějí potenciálního zákazníka, takže „dobrovolnost“ objednávky služeb je způsobena uvedením v omyl – viz http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=673018

Neuvěřitelné, Petr Kučera (opět) o krok před námi :) Díky za odkaz, je to hezký článek.

Dlouho me zajimalo, v jakych registrech se muze objevit me jmeno v pripade dluhu nebo kde zjistim jestli nekdo nema dluj a najednou mam jasno… BRKI, NRKI, Solus, CUR… super.. diky moc za clanek.

Fio není v žádném registru? A proč?

Nepotřebují to. Když po Fio budete něco chtít, budete muset naklusat do registru, požádat o výpis, zaplatit za něj, předložit Fio a pak se dozvíte, zda vám úvěr dají nebo ne (zkušenost).

To je mimochodem od manažmentu Fia chytré. Určitě banky za členství v registru platí. Fio to tak má potvrzení o bezdlužnosti zadarmo a proto si může dovolit účet zdarma :-)

Co má společeného účet u zdarma u FIO, tedy běžný a spořící, a potvrzení o bezdlužnosti?
No že se ptám, vůbec nic. Ach jo.

Škoda, že namísto psaní příspěvku jste se nepokusil zamyslet. Společného tam vidím docela dost – zaprvé to, že je management chytrý, je příznivá zpráva nejen pro ty, co si budou brát úvěr, ale i pro ty, co tam mají běžné a spořicí účty. Další spojitost je v tom, že má-li banka náklady na účast v registrech například 10M za rok a ona je ušetří, nemusí pak tyto náklady účtovat svým klientům. A že banky zcela běžně používají křížové financování snad není třeba dodávat.
Ach jo.

Přesně tak. Napojení do registru stojí kromě samotného dotazu i měsíční paušál. Kdo bude potřebovat větší úvěr do Fio, bude muset „náklady na dotaz“ nést sám. Upřímně, úvěry Fio v podstatě nedělá, takže se to týká maximálně jen navýšení kontokorentu nad 50 000 Kč :)

Dobry den,
muze mi prosim nekdo dat blizsi informace o cerd. Bezplatne jsem se zaregistrovala a ihned jsem chtela ucet zrusit, ale uz to neslo. Poslala jsem jim jejich notarsky overeny formular na zruseni uctu a nic se nedeje. Stale v jejich databazi mam uzivatelsky ucet a jeste tam mam od nich pozadavek na overeni adresy, coz se me delat nechce protoze mam obavy, aby me za neco nenauctovali a hlavne aby pal vubec tem ucet sel zrusit. Take mam obavy, aby mi nenauctovali penale za to, kdyz tu adresu neoverim, jak po mne pozaduji. Klientska linka je pouze automat odkazujici na jejich website. Jestli nekdo mate zkusenosti jak ven z teto registrace prosim poradte. Dekuji