Hlavní navigace

Centrální evidence účtů: bič na podvodníky nebo velký bratr?

9. 2. 2016
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Které údaje o vás budou muset banky a záložny hlásit do registru? A jak efektivním nástrojem v boji proti podvodům se může stát?

Vláda schválila návrh zákona o Centrální evidenci účtů (dále jen registr), ve které budou informace o účtech fyzických a právnických osob v bankách a záložnách. Navzdory tomu, že se nakonec nemají uchovávat data o pohybech a zůstatcích na účtech, prý opatření pomůže v boji proti praní špinavých peněz či daňovým únikům.

Vše o vás…

Centrální evidenci účtů povede Česká národní banka. Podle návrhu zákona by se sem měly zapisovat tyto údaje:

  • označení instituce, která účet vede,
  • datum zřízení a případné zrušení účtu,
  • číslo účtu,
  • datum vzniku a zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu,
  • identifikační údaje klienta.

U fyzických osob se do registru zanesou podle návrhu všechna jména a příjmení užívaná v souvislosti s účtem, datum narození, rodné číslo a adresa pobytu a pro doručování.

U právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby se má evidovat jméno vč. odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, IČO a popř. návrh zmiňuje standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí.

Zápis do registru se bude provádět každý den. Instituce spravující účty budou centrální bance předávat informace o změnách elektronicky dálkovým přístupem nejpozději do dvanácté hodiny každý pracovní den. (Za změnu v údajích se považuje založení či zrušení účtu nebo oprava některého z už zapsaných údajů.)

Za porušení této povinnosti hrozí bankám a záložnám pokuta 10 000 000 Kč, stejně jako v případě, že nejpozději do půlroku od zahájení zápisu (ČNB jej vyhlásí na své úřední desce) údajů nepředá daná instituce aktuální údaje o vedených účtech, které nebyly do předchozího dne zrušeny.

…o penězích nic

O zůstatcích na účtech a pohybech prostředků by se naopak v registru informace uchovávat neměly, ačkoli v připomínkovém řízení tyto návrhy zaznít měly. Návrh zákona v minulém roce připomínkoval i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ je povinným připomínkovým místem v rámci regulace ochrany osobních údajů během meziresortního připomínkového řízení). Po zrušení informace o výši zůstatku na účtu Úřad vyslovil souhlas, potvrdil serveru Měšec.cz mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů David Pavlát, který dále uvedl, že Úřad bude provoz registru dozorovat na základě plánu kontrol a obdržených podnětů na možné porušení zákona. Za to může správci registru, tedy centrální bance, udělit pokutu.

Kdo může žádat o informace?

O informace z registru bude moci požádat:

  • orgán činný v trestním řízení,
  • orgán příslušný přijímat oznámení o podezřelém obchodu podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
  • orgán Finanční správy České republiky,
  • orgán Celní správy České republiky nebo
  • zpravodajská služba České republiky.

V rámci odhalování závažných daňových úniků tak budou mít k informacím přístup Generální ředitelství cel a Generální finanční ředitelství, při boji s trestnou činností obecně i státní zástupci, soudci, zpravodajské služby a Finanční analytický útvar (FAÚ), vysvětlil serveru Měšec.cz podrobněji Jakub Vintrlík z Ministerstva financí.

Jak vidno, návrh zákona tedy nepočítá s tím, že by z existence registru mohli profitovat také exekutoři, kteří by pomocí něho snadno zjistili, které účty obstavit.

Výše uvedení možní žadatelé o údaje z registru podle návrhu zákona musí vést evidenci všech těchto žádostí (datum, identifikační údaje osoby, která o údaje žádala, a text žádosti) a tyto informace pak uchovávat pět let.

Žádosti o údaje a konkrétní vyžádané informace by se měly posílat jen přes datové schránky, které potvrdí identifikaci žadatele.

Centrální banka je povinna zaslat informace žadateli do 24 hodin. Přístup k údajům by zde měli mít jen zaměstnanci, kteří budou zajišťovat přímo provoz tohoto registru, nebo v nezbytném rozsahu i pracovníci centrální banky při provádění kontroly provozu evidence a dohledu nad plněním povinností bank a záložen.

Jak budou data zabezpečena?

Bližší informace o tom, jak budou data zabezpečena, známy nejsou. Návrh zákona pouze uvádí, že při provozu centrální evidence účtů uplatňuje ČNB taková organizační, personální a jiná opatření, aby s informacemi, které získá při provádění tohoto zákona, nepřišla do styku neoprávněná osoba. Obdobná opatření uplatňují i žadatelé při nakládání s údaji, které z centrální evidence účtů získají.

Údaje registru budou uchovávány pouze elektronicky. Informace o majitelích účtů musí centrální banka vést po dobu 10 let od prvního dne roku následujícího po tom, ve kterém došlo ke zrušení účtu. Informace o datové schránce žadatele údajů z registru musí archivovat ještě 5 let ode dne následujícího po přijetí oznámení změny. Po stejnou dobu musí ukládat také informace o obsahu žádosti, žadateli a obsahu odpovědi (včetně data přijetí žádosti a odeslání odpovědi).

K čemu to?

Podle Ministerstva financí ČR (MF ČR) údaje z registru pomohou při boji proti daňovým únikům, praní špinavých peněz nebo financování terorismu už jen tím, že bude možné do 24 hodin zjistit, kde má podezřelý subjekt účet.

Opatření by tak podle MF ČR výrazně mělo zkrátit reakční dobu, která je v současnosti příliš dlouhá, protože pro zjištění majitele bankovního účtu je nutné oslovit 47 bank a 11 družstevních záložen po jednom a odpovědi, na které mají tyto instituce zhruba měsíc, se tak sejdou i po několika týdnech. Informace o zájmových subjektech se navíc rozšíří mezi všechny úvěrové instituce a může tak jednodušeji uniknout na veřejnost, vysvětlil Jakub Vintrlík.

Než se příslušné účty zablokují, stihne často pachatel prostředky odčerpat třeba za hranice.
Přitom v urgentních případech mohou podle Vintrlíka příslušné orgány jednat v bance i osobně, jen potřebují vědět, na kterou se obrátit.

Registr může pomoci, pokud…

Systém určitě může pomoci rychleji blokovat účty podezřelých osob. Tedy za předpokladu, že budou prostředky protékat přes české bankovní účty a pachatelé nebudou raději preferovat spíše zahraniční účty nebo hotovost. MF ČR nemá žádné odhady o tom, kolik takových transakcí probíhá bezhotovostně. Podle zkušeností FAÚ se nicméně většina transakcí souvisejících s daňovou či obecně hospodářskou trestnou činností v určité fázi odehrává především bezhotovostně, uvedl Vintrlík. Otázkou je, zda se blokace účtů podezřelého trefí do té správné fáze.

Pokud navíc pachatelé začnou více využívat zahraničních účtů, tzv. bílé koně nebo hotovost, bude na ně Centrální registr účtů krátký. Ministerstvo financí nepředpokládá, že by se například z obcházení registru skrze zahraniční účty stal obecný fenomén. FAÚ je však schopen odhalovat jak tyto případy, tak i tzv. bílé koně. Navíc v případě daňové kriminality (konkrétně DPH) má již finanční správa nástroj, který umožňuje postihovat platby hrazené na skryté zahraniční účty českých subjektů, ujistil Vintrlík.

dan_z_prijmu

Ty z paranoidnějších by také mohlo napadnout, že by se snadnější cesta k blokování účtů podezřelých osob mohla stát přes vytvoření umělé záminky cestou k šikaně nepohodlných subjektů a konkurentů.

Obdobné evidence se přitom doporučují v nadnárodních institucích pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu (FATF, Egmont Group, Moneyval RE). V rámci EU ji doporučuje také směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. V současné době je požadavek na zřízení takových evidencí ve všech členských státech v návrhu Akčního plánu posílení boje proti financování terorismu, připraveného Komisí a právě projednávaného orgány EU, dodal Vintrlík s tím, že podobný systém už funguje například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku nebo v Itálii.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).