Michal Semín
Je novinář, spisovatel, překladatel a ředitel institutu svatého Josefa a předseda akce D. O. S. T.
Mediálně je známý jako bývalý ředitel Občanského institutu (dnes je jím Roman Joch), odpůrce potratu a homosexuálních svazků. Je průkopníkem domácího vyučování, sám je otcem 8 dětí.
Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, ze které byl vyloučen za svou účast ve hnutí za občanské svobody.
Za vším hledej náboženství
Lidé poslouchají Jana Želivského, který v chrámu Panny Marie Sněžné vede ohnivou řeč. Zburcovaný dav v čele s purkmistrem Mikulášem Podvinským poté vyráží směrem k Novoměstské radnici, kde probíhá pro zdejší konšelé První pražská defenestrace. Událost poté vedla k rozpoutání husitských válek.
Je to poutavý příběh, který se nám i v současné době občas vybaví. Například v případě propuknutí dalších korupčních afér, nebo jejich (účelného) zametání pod koberec. To často pochybujeme o současném systému a říkáme si, zdali předci přece jen neřešili tyto situace lépe. Korupce totiž omezuje naše ekonomické a podnikatelské svobody. Čtěte také: Byrokracie a korupce. V Česku se prostě podniká těžce
Z přednášky na téma „Morální příčiny dnešní finanční krize“ jsem měl oprávněné obavy. Bude se jednat o fanatického duchovního volajícího po rychlém zatočení s korupcí? Nebo levicového hlásajícího sociální soudržnost v podobě vyššího zdanění, kritice úroků, lichvy a úlohy státu? Nebo to bude o něčem úplně jiném?
V místě, kde se nacházejí proslulé restaurace, diskotéky a kde nájemné dosahuje astronomických výšin – na Novotného lávce v Praze, se nachází Institut svatého Josefa. A zde mě čekalo několik zajímavých překvapení.
Průměrný věk osazenstva byl kolem 70–80 let. Byl jsem však fascinován energií zdejších lidí, kteří mě zvali na jejich nejrůznější přednášky a semináře. Před přednáškou mluvil mladší předřečník, který vyzýval k podpoře kandidáta na prezidenta Jiřího Karase. Údajně je proti homosexuálům, jejichž pochody označil jako velkou hrozbu. A to je důvod, proč musíme tohoto kandidáta podpořit.
Pak přišel Michal Semín, který před přednáškou žádal všechny, aby se pomodlili. Přemýšlím, zdali přece není lepší odejít, nakonec zůstávám.
Znovuobjevení Ameriky
Přednáška Michala Semína se věnovala převážně peněžnímu systému. Vysvětloval současnou povahu a historii bankovnictví. Současnou jistotu v peněžním systému označil jako iluzorní: Většina lidí si myslí, že peníze tvoří vláda. To je však omyl,
uvedl Semín.
Zdálo se mi to, jak okopírované z kontroverzního krátkého filmu Peníze jako dluh (Money as Debt), který k článku přikládáme.
Slovní spojení „peníze jsou založené na dluhu“ bylo po celou dobu přednášky vyřčeno několikrát. I přesto byly občas slyšet zajímavé názory. Celý systém vede k nezodpovědnosti. Trpíme fetišem hospodářského růstu. Jakmile banky přestanou půjčovat, říkáme, že je málo peněz a hospodářský růst klesá… Současný systém je letadlo, které je závislé na stálém přísunu paliva. Ale jednou se zhroutí… Je totiž nemožné splatit dluhy dalším zadlužováním,
hlásal Semín.
Semín také pokračoval s kritikou inflace. S tímto peněžním systémem je spojená také inflace, která je skrytým zdaněním, krádeží. Banky, které získají peníze jako první, nebudou postižené inflací, budou to ti, kteří pobírají renty nebo pracující,
řekl Semín. A také důchodci,
zaznělo v sále od energetické stařenky. Jen Bůh umí tvořit hodnoty z ničeho. A nyní to samé dělají centrální banky,
pokračoval Semín.
Pro nezasvěceného člověka mohly informace o fungování současného peněžního systému působit jako něco zcela nového a objevného. Jedná se však o zjednodušený pohled na současné bankovnictví, které není žádným tajemstvím a objevuje se v nejzákladnějších učebnicích makroekonomie v peněžní teorii.
Lichva je nemorální
Řečtí myslitelé byli názorů, že peníze jsou neplodné. Peníze zkrátka nemůžou plodit peníze,
uvádí Semín v další části přednášky na téma lichvy. Lichva byla podle něj u nás legalizována už za krále Vratislava Jagellonského, který si sám od Židů peníze půjčoval. Údajně tehdy byla maximální úroková sazba stanovena na 20 % ročně.
Zazněl také zajímavý názor, že stát dokonce zákonem přikázal věřitelům, aby své dluhy dlužníkům odpouštěli po uplynutí období 7–8 let. Prakticky to však vedlo jen k tomu, že vymizely krátkodobé úvěry a riziko „odpouštění“ se promítlo do cen úvěrů.
Řešením jsou podle Semína takzvané spořitelny – raiffeisenky (neplést s názvem jedné současné banky) nebo družstevní záložny. U těchto ústavu by klienti žádné úroky neplatili. Hradili by pouze náklady za provoz, tedy dlužníci by vrátili o něco málo více, než si vypůjčili. Na podobném principu je částečně založené i islámské bankovnictví. Čtěte také: Islámské bankovnictví: Bez úroků a přemrštěných poplatků
Takovéto peněžní ústavy by podle něj vymýtily židovské lichváře, a to především z venkova. A konaly by údajně i jistý veřejný zájem.
V obecenstvu zazněl zajímavý dotaz:. Takže když církev vybírala desátky, tedy desetiprocentní úrok z půdy, jednalo se také o lichvu?
ptal se diskutující. Semín odpověděl, že půda je plodná, na rozdíl od peněz. Přetřásla se i otázka dividend, ve kterých nespatřuje Semín nic nemorálního. Jestliže jste spoluvlastník v podniku, náleží vám oprávněná odměna,
uvedl. Ideální způsob rozdělení zisků vidí v tom, když sami zaměstnanci vlastní část podniků a podílejí se tak na hospodářském výsledku dané společnosti.
Pokud půjčím peníze bance a čerpám za to 3% úrok, jsem také lichvář?
ptal se další tázající Nikoliv, protože se snažíte vyhnout znehodnocování vlastních peněz, které se děje pomocí inflace,
odpověděl Semín.
Závěr
Informace, které přednesl Michal Semín, nepřináší nic nového. Pro nezasvěceného člověka však mohou přinést zajímavý pohled na současné fungování bankovnictví. Centrální banky skutečně v posledních letech podnikaly značně expanzivní měnovou politiku, jež může vést k vysoké inflaci. Koneckonců vlna vysoké inflace už tu proběhla v průběhu 70. let a počátkem 80. let a nejspíše nás další inflační (stagflační) vlna nemine. Čtěte také: Může opět nastat hyperinflace?
A jaké je řešení? Navrátit se k zlatému standardu? Zlatý standard není řešením,
odpovídá Semín. Nepřímo však odpověděl, že by si lidé měli sami vybrat peníze, které chtějí. Pokud by současné peníze nebyly s vynuceným oběhem, tedy jejich oběh nebyl nařízen zákonem ze strany státu, nejspíše by se lidé vrátili ke skutečným hodnotám, například cenným kovům. Tip: Může být unce zlata za milión dolarů?
