Hlavní navigace

Čekáte na plánovanou operaci? Nesmí vám dát výpověď

27. 10. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Od podání návrhu na ústavní ošetřování až do dne jeho ukončení vás nesmí z práce propustit. To platí, i když jste si zdravotnické zařízení sami vybrali a na termín hospitalizace jen čekáte.

Dopisem ze dne 26. 10. 2011 zaměstnavatel sdělil zaměstnanci, že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť podle rozhodnutí vedení společnosti ze dne 20. 9. 2011 dochází k nadbytečnosti pracovního místa z důvodu organizační změny platné k 31. 12. 2011. Zaměstnanec se domáhal žalobou, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu odůvodnil zejména tím, že již dne 28. 4. 2011 předložil žalovanému zaměstnavateli listinu z Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie z Vysokého nad Jizerou, že od 2. 11. 2011 bude v tomto ústavu přijat za účelem operace ruky. Uvedeného dne byl také přijat, z ústavního léčení byl propuštěn dne 5. 11. 2011 a jeho pracovní neschopnost trvala do 19. 2. 2012. Protože byl podle ust. § 53 písm. a) zákoníku práce od podání návrhu na ústavní ošetření v ochranné době, je výpověď absolutně neplatná.

Plánovanou hospitalizaci nepovažoval soud za tíživou

Soud prvního stupně žalobu zamítl. K námitce, že výpověď byla dána v ochranné době, soud prvního stupně zdůraznil, že zaměstnanci nebyl dán žádný návrh na ústavní ošetřování ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, neboť se sám objednal na operaci na jím vybrané pracoviště. Podle soudu je výkladově zřejmé, že ust. § 53 zákoníku práce má řešit situaci výjimečnou, kdy dopad výpovědi na zaměstnance by byl zvlášť tíživý vhledem k situaci, v níž se nachází. Takovou situací však není čtyřdenní hospitalizace, kdy první den v poledne pacient na lékařské pracoviště nastupuje a čtvrtý den dopoledne je propuštěn do domácího ošetřování. Nejednalo se tedy o žádnou mimořádnou situaci, která by pacienta vyřadila z běžného života, ale o běžný lékařský zákrok. Mělo-li by se jednat o překážku výpovědi, musel by být dán stejný postup i v případě, jestliže by se jednalo například o estetické operace, u kterých již rozhodně nelze hovořit o akutnosti či potřebnosti ústavního ošetřování.

Od vystavení návrhu až do skončení léčení jste chráněni

Zaměstnanec se odvolal a odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že výpověď je neplatná. Vycházeje ze zjištění, že dne 14. 2. 2011 vydal ošetřující lékař doporučení, podle kterého by měl žalobce podstoupit operativní zákrok spojený s ústavním ošetřením, že žalobce podal žádost o operativní zákrok dne 15. 4. 2011 a že ústav rozhodl, že zákrok a hospitalizace proběhne od 2. 11. 2011. Dovodil, že byla naplněna hypotéza ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a že ode dne 14. 2. 2011 počala u zaměstnance tzv. ochranná lhůta, která uplynula až dne 19. 2. 2012 po ukončení pracovní neschopnosti. Jestliže v této době byla dne 31. 10. 2011 žalobci dána výpověď z pracovního poměru, je tato výpověď neplatná.

O zneužívání ochrany by mohlo jít při oddalování operace

Podle názoru odvolacího soudu lze připustit, že za určitých okolností by ustanovení o ochranné lhůtě mohlo představovat natolik vaši nepřiměřenou ochranu na úkor zaměstnavatele, že by se tato dostávala do kolize s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy by bylo možné dovodit například v situaci, kdy mezi návrhem lékaře na ústavní ošetření a výpovědí z pracovního poměru uplynula delší doba, zaměstnavateli by nebylo známo, že ochranná doba běží, přičemž byste běh ochranné doby prodlužovali záměrně nebo svou liknavostí, avšak o takovýto případ se v posuzované věci nejedná.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 968/2015, ze dne 26. 7. 2016, zamítl.

Právní úprava ochranné doby ze zdravotních důvodů

Podle ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď v ochranné době, to je v době, kdy jste uznáni dočasně práce neschopnými, pokud jste si tuto neschopnost úmyslně nepřivodili nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití návykových látek. A také v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení. Při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

Zákaz rozvázat pracovní poměr výpovědí v ochranné době vymezené v ust. § 53, vztahující se pouze na zaměstnavatele, má za následek, že v průběhu ochranné doby vám zaměstnavatel nemůže dát platnou výpověď. Případné rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele v ochranné době je vůči vám právně neúčinné, a to i v případě, že zaměstnavatel, popř. vy coby zaměstnanec nemáte vědomost o tom, že ochranná doba již začala běžet.

Pro posouzení platnosti výpovědi z hlediska ust. § 53 zákoníku práce je rozhodující stav, který je tu v době, kdy byla dána výpověď, tj. kdy vám byla výpověď doručena. V případě ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je rozhodující dobou z tohoto hlediska den, kdy bylo rozhodnuto o tom, že jste dočasně neschopni vykonávat pro nemoc nebo úraz dosavadní zaměstnání, popřípadě den, kdy byl podán návrh na vaše ústavní ošetřování nebo vám bylo povoleno lázeňské léčení. Ochranná doba vztahující se k ústavnímu ošetřování tedy začíná běžet dnem, kdy byl podán návrh na toto ústavní ošetřování.

Co je návrhem na ústavní ošetřování?

Co se však rozumí návrhem na ústavní ošetřování, zákon neupřesňuje. Soud prvního stupně s ohledem na to, že ustanovení o zákazu výpovědi v době od podání návrhu na ústavní ošetřování se vyskytuje v nezměněné formě v zákoníku práce č. 65/1965 Sb., dále v § 114 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, vycházel z definice ústavního ošetřování v době, kdy se toto ustanovení v zákoně objevilo, tedy z definice v léčebném řádu č. 255/1950. Odvolací soud však tomuto řešení vytkl, že přehlíží legislativní vývoj a aktuální stav předpisů upravujících postup při přijímání pacienta do ústavního ošetřování a dovodil, že může mít tedy aktuálně návrh na ústavní ošetřování ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce buď formu doporučení, nebo návrhu ošetřujícího lékaře.

Je skutečností, že pojem návrh na ústavní ošetřování obsažený v ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce se vykytuje v českém právním řádu převážně v souvislosti se zákazem skončení pracovního poměru. V pracovněprávních vztazích v užším slova smyslu byla obsahově shodná právní úprava obsažena již v ust. § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, a ještě dříve v ustanovení § 114 odst. 2, 3 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.

Ústavní ošetřování podle zákona č. 99/1948 Sb. bylo jednou z věcných dávek nemocenského pojištění (§ 26 odst. 2 bod 1. písm. b)), kdy jste jako pojištěnci a případně i vaši rodinní příslušníci měli, bylo-li toho třeba, namísto a v rozsahu ošetřování mimoústavního nárok na bezplatné léčení a ošetřování ve veřejném ústavu léčebném a ošetřovacím. A mohlo vám být poskytnuto ošetřování také v neveřejných léčebných a ošetřovacích ústavech a na universitních klinikách (srov. § 28 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1948 Sb.). Jenže, jak uvedl odvolací soud, z této úpravy překonané dalším vývojem nelze bezprostředně vycházet. Námitce, že v řízení předložená listina jednoznačně nesplňuje náležitosti návrhu na ústavní ošetřování a tudíž nemohla založit běh ochranné doby, by bylo možné přisvědčit, kdyby pro posouzení věci byla významná právní úprava vycházející ze zákona č. 99/1948 Sb. a zejména z kogentní úpravy vyhlášky č. 255/1950 Ú.l.l., kde se předepsané náležitosti, především návrh smluvního lékaře, vyžadovaly zásadně. Úprava účinná ke dni podání výpovědi ale předpokládá hospitalizaci pacienta – jak k tomuto závěru dospívá též odvolací soud – na základě doporučení či návrhu ošetřujícího lékaře, aniž stanoví další formální požadavky.

Navrhující lékař nemusí vybrat konkrétní zdravotnické zařízení

Z obsahu spisu vyplývá, že takové doporučení vystavil dne 14. 2. 2011 lékař MUDr. J. Z. na závěr provedeného vyšetření žalobce, když uvedl Dop.: Ad ortopedie či chirurgie k objednání oper. Kontrola po oper. Okolnost, že své doporučení nesměřoval na konkrétní zařízení, není významná, neboť na rozdíl od dřívějšího postupu není třeba vydávat písemný poukaz vystavený smluvním lékařem a je výrazem realizace práva svobodné volby lékaře, jestliže je volba ústavu, jemuž vy jako pacient důvěřujete a který operaci provede, ponechána přímo na vás. Systém zdravotní péče poskytovaný zdravotnickými zařízeními v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy by bezpochyby umožňoval zajistit občanům srovnatelnou kvalitní lékařskou péči třeba přímo na základě úvahy ošetřujícího lékaře. Vzhledem k tomu však, že léčení nelze redukovat pouze na věcnou stránku vlastní reparace zdravotního poškození, neboť pro jeho úspěšný průběh je významná i subjektivní důvěra vás v lékaře (popřípadě v ústav, kde lékař působí), je proto jedním z oprávnění, které zákon zaručuje všem občanům bez rozdílu, právo na svobodnou volbu lékaře. Okolnost, zda je v časových možnostech zvoleného lékaře provést doporučenou operaci okamžitě, anebo s časovým odstupem, nemůže toto právo krátit ani jakkoli modifikovat.

skoleni_15_4

Namítá-li zaměstnavatel, že v daném případě představuje ustanovení o ochranné lhůtě nepřiměřenou ochranu zaměstnance na úkor zaměstnavatele a dostává se do kolize s dobrými mravy, potom přehlíží, že za situace, kdy lékař žalobci operaci doporučil a žalobce v rámci svobodné volby lékaře zvolil ústav, který operaci provede, několik měsíců předtím, než zaměstnavatel vůbec rozhodl o organizační změně, lze stěží úspěšně dovozovat, že ze strany žalobce došlo k zneužití výkonu práva na úkor žalovaného.

Vzhledem k uvedenému je na místě závěr, že návrhem na ústavní ošetřování ve smyslu ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je třeba rozumět doporučení ošetřujícího lékaře k přijetí do ústavní péče; není zapotřebí, aby doporučení konkretizovalo zařízení, v němž má ústavní ošetřování probíhat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).