Hlavní navigace

Jsou dobré zprávy z ekonomiky známkou oživení, nebo jen pokračuje mediální hysterie?

20. 8. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Po dramatických zprávách z médií o propadech české i světové ekonomiky k nám začínají mířit první vlaštovky o lepších datech. Stejně jako byla zbytečná předchozí hysterie, může být marný i přehnaný optimismus z prvních dobrých zpráv z ekonomiky. Ptali jsme se proto analytiků, zda už je opravdu čas se radovat nebo zda mít raději ještě trpělivost.

Minulý týden médii proběhly zprávy o výsledcích české ekonomiky za druhé čtvrtletí. Bylo zábavné pozorovat, jak kdo se zprávou Českého statistického úřadu naloží. Ještě týž den se na některých zpravodajských serverech objevily skandální titulky o rekordním propadu české ekonomiky o 4,9 %. Nadpisy už ale nezmiňovaly fakt, že se jedná o propad meziroční, který je, vzhledem k vysokému růstu české ekonomiky během minulého roku, adekvátní. Oproti předchozímu čtvrtletí totiž ekonomika o 0,3 % stoupla. Proto bychom se mohli nejdříve zamyslet nad tím, jak mohou tyto malé mediální intervence v honbě za přitažlivými titulky ekonomice pomoci nebo jí spíše uškodit. Čtěte více: Optimismus posiluje korunu, svítá naděje na oživení hospodářství

Očekávání jsou pro ekonomiku klíčová

Jak potvrdil Martin Lobotka, analytik z České spořitelny, očekávání jsou pro ekonomiku klíčová. Drtivá většina ekonomických pohybů souvisí s očekáváními – jako firma musíte při rozhodnutí o investicích nějak kvantifikovat budoucí poptávku po své produkci, jako spotřebitel při rozhodnutí o současných nákupech na dluh musíte přemýšlet o svých budoucích příjmech, uvedl Lobotka pro server Měšec. Pokud se tedy sdělovacími prostředky šíří negativní zprávy, které mohou být vyvolány uměle třeba jen tím, že je zpracuje osoba bez dostatečné ekonomické kvalifikace, sentiment a pesimismus firem i spotřebitelů v ekonomice přetrvává jako nemoc. Firmy nemají chuť investovat a vyrábět a spotřebitelé nechtějí utrácet, protože nevěří, že přijde do ekonomiky oživení. Právě tato špatná očekávání paradoxně zlepšení ekonomiky ještě více brzdí. Podobné téma: Nejistota na trzích zvyšuje cenu zlata. Jak do něj investovat? 

Mám pocit, že i seriózní české noviny v nebývalé míře chtějí skandalizovat současnou ekonomickou situaci za každou cenu, sdělil serveru Měšec Petr Sklenář ze společnosti Atlantik s tím, že podle jeho názoru zvláště na podzim minulého roku média upřednostňovala spíše zprávy negativní před neutrálními. V té době se problém týkal spíš Ameriky, díky tomu, jak ale média masírovala veřejnost, začali lidé mnohem více panikařit. Například držba hotovosti domácností se prudce zvýšila, ačkoliv české banky byly bez problémů, dodal Sklenář.

Ekonomika na dlani

Jak pracuje ekonomika? Přečtěte si o ní více.

Od pesimismu rovnou do zářných zítřků

Stejně jako bylo nevhodné negativní data, která byla v Čechách záležitostí spíš běžného ekonomického cyklu, nafukovat do obřích problémů, není vhodné se příliš povznášet nad prvními vlaštovkami dobrých zpráv. Je jisté, že ekonomiky se začínají z karambolu finanční krize pomalu zotavovat. Pozitivní zprávy hlásí například Francie nebo Německo. Ekonomiky západní Evropy jsou přitom pro tu českou velmi důležité, protože velká část našeho vývozu míří právě tam. Jen do Německa je to kolem 30 % exportu. A právě vývoz činí zhruba 80 % českého hrubého domácího produktu (HDP).

Otázkou nyní stále zůstává, zda není oživení ekonomik způsobeno spíše finanční stimulací vládních záchranných balíčků a dozvuky šrotovného. Je možné, že konkrétně u Česka se jedná o tzv. technický růst, jehož příčinou by mohla být například likvidace zásob firem. Nebo se projevuje šrotovné, potvrdil pro server Sklenář. Pak by hrozilo, že po vyčerpání pozitivních efektů teprve přijde opravdové dno české ekonomiky. Domnívám se, že kombinace masivních fiskálních stimulů a velké měnové injekce zafunguje tak, že se ekonomiku podaří nastartovat – růst však jistě bude mnohem pomalejší než, řekněme, v letech 2002–2007, sdělil serveru svá očekávání Martin Lobotka z České spořitelny.

Pavel SobíšekUniCredit Bank očekává oživení ekonomiky během jednoho roku. Momentálně očekávám spíš stagnaci než oživení. Než dojde k výraznějšímu růstu ekonomiky, bude se muset podniková sféra vypořádat s nadbytečnými kapacitami, což potrvá rok nebo i déle, informoval server Měšec.

Stabilizaci a oživení české ekonomiky očekávám v druhém pololetím. Hlavním faktorem může být oživení západní Evropy. Nejistotu ale přináší řada jednorázových efektů jako je šrotovné, které nemění trend, ale jen dočasně zvýší spotřebu či výrobu jednoho statku. Je otázkou, zda na podzim přijde další propad automobilového průmyslu a nebo nastalo dno, vysvětlil Petr Sklenář ze společnosti Atlantik s tím, že příští rok by podle jeho názoru měl český HDP růst 1,6 %. Podobné odhady sdělil i Martin Lobotka. Příští rok očekávám 1,7% růst HDP. Podobné téma: Blýská se v USA na lepší časy? 

Všichni oslovení analytici se shodují v tom, že oživení přijde spolu s rostoucím exportem a růstem západoevropských ekonomik. Zdroje pro autonomní růst česká ekonomika nemá. Vzhledem k její struktuře to bude znovu skrz průmyslovou poptávku a export, upřesnil Lobotka.

Česká ekonomika :

Ceny by příliš růst neměly, nezaměstnanost ještě ano

Ačkoliv odhady ekonomického růstu jsou optimistické, běžní spotřebitelé zlepšení na vlastní kůži pocítí až později. Dokud česká ekonomika nezvýší svůj růst aspoň na 3 %, nezačne významnější tvorba nových pracovních míst, takže nezaměstnanost bude nadále problémem, upozornil Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. Předpokládám postupný růst nezaměstnanosti s vrcholem kolem 9 až 9,5 % během prvních dvou kvartálů příštího roku, řekl serveru Petr Sklenář s tím, že po zbytek roku 2010 by mělo již docházet k pozvolnému poklesu. Martin Lobotka odhadl průměrnou nezaměstnanost za příští rok na 9,4 %.

Přesto ani rostoucí nezaměstnanost by nemusela být tím největším trnem v patě. Největším problémem je zhoršování stavu veřejných financí. Rozumím tomu, že politické strany před volbami nejsou příliš ochotné veřejně vyhlásit program utahování opasků. Ať už ale vyhraje volby pravice či demokratická levice, věřím, že politická garnitura brzy po volbách projeví vůli zvrátit trend zhoršování veřejných financí, upozornil Sobíšek. Podobné téma: Koruna posiluje, krátkodobá rizika ale přetrvávají 


peníze, myš, finance

Foto: Ivana Dvorská


Vyrovnat rozpočet je podle Petra Sklenáře možné jenom dvěma kroky. Snížením výdajů anebo radikálním zvýšením daní. Ani jednu variantu strany nikde nezmiňují, i když se jim vláda samozřejmě po volbách nevyhne, zdůraznil Sklenář a dodal, že nejvíce ze svého programu zatím odkryla pouze ČSSD. Jejich návrhy jsou koncipovány spíše pro oslovení těch správných voličů. Hlavní dopad by to mohlo mít právě na státní rozpočet. Drtivá část programu ČSSD je založena na utrácení bez specifikace, kde tyto peníze vzít, souhlasí i Martin Lobotka. Například strana ODS ani TOP 09 ze svých záměrů příliš nezveřejnily. Své volební programy se chystají prezentovat až od 31. srpna.

skoleni_15_4

Růst cen by naopak spotřebitele příliš trápit neměl. Petr Sklenář očekává během letošího září a října dokonce pokles inflace na nulovou úroveň. Do konce roku by měla narůstat 1% tempem, příští rok v průměru 1,4 %, dodal Sklenář. Martin Lobotka přidává ve svém odhadu průměrné inflaci pro rok 2010 ještě o tři desetiny více.

Ačkoliv ještě není vyhráno, rozhodně se blýská na lepší časy, jak už to u cyklických výkyvů v ekonomice bývá. Otázkou je, zda ta česká díky záchranným balíčkům a šrotovnému již popadne dech nebo bude na vzpamatování potřebovat více času. Pomoci jí ale místo hysterie může spíš optimismus.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).