Byli jste nemocní a vyčerpali dovolenou? Strhnou vám peníze z výplaty

Pokud jste byli v pracovní neschopnosti 100 a více dnů, zkracuje se vám nárok na dovolenou. Již vyplacenou náhradu mzdy za vyčerpanou dovolenou vám zaměstnavatel ze mzdy strhne.

Ke krácení dovolené dochází z důvodu vaší nepřítomnosti v práci. A to nejen kvůli absenci omluvené i neomluvené. Krácení dovolené tak může postihnout nejen lajdáky, kteří se nedostavili bez řádné omluvy do práce, ale i zodpovědného pracovníka, který byl třeba dlouhodobě nemocný.

Dovolená se vám zkrátí:

  • jestliže jste nepracovali v kalendářním roce pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, po dobu alespoň 100 dnů,
  • jestliže jste zameškali práci pro výkon trestu odnětí svobody (resp. vazbu) v rozsahu alespoň 21 dnů.

Absence pro vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody je zvláštním typem omluvné absence.

Pro omluvenou nepřítomnost v práci se krátí pouze dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část (nikoliv tedy dovolená za odpracované dny nebo dodatková dovolená).
Dovolenou z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, včetně absence pro vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody, je zaměstnavatel povinen krátit.

Omluvené překážky v práci

Pokud jste nepracovali v zaměstnání (kde jste za nepřetržitého trvání pracovního poměru u téhož zaměstnavatele vykonávali práci alespoň 60 dnů, a přísluší vám tak dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část) pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel vám zkrátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu. Za dalších každých 21 takto zameškaných směn pak opět o jednu dvanáctinu. (Rozhodných je vždy každých dovršených 21 zameškaných pracovních dnů, nikoliv pouze započatých.)

Dovolenou vyčerpanou podle ust. § 217 odst. 5 zákoníku práce před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.

Požádáte-li svého zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou jste oprávněni mateřskou dovolenou čerpat, je zaměstnavatel povinen vaší žádosti vyhovět. Pokud této možnosti nevyužijete a zaměstnavatel vám v souladu s ust. § 218 odst. 3 zákoníku práce určí dobu čerpání dovolené (nebo její části) po skončení rodičovské dovolené, ke krácení samozřejmě dojde. Je jednoznačně výhodnější požádat zaměstnavatele o čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené (resp. rodičovské dovolené odpovídající době, do které jste oprávněni čerpat mateřskou dovolenou) a teprve po jejím vyčerpání nastoupit rodičovskou dovolenou (žádat tedy: 1) o čerpání rodičovské dovolené odpovídající době, do které jste oprávněni čerpat mateřskou dovolenou, pak 2) o čerpání dovolené, 3) posléze (znovu) o čerpání rodičovské dovolené).

Co se posuzuje jako výkon práce

Za odpracovaný se považuje jednak den, v němž jste odpracovali převážnou část své směny (části směn odpracované v různých dnech se přitom nesčítají), a jednak stanovená doba, která se za odpracovanou (pro účely dovolené) považuje, ačkoliv jste nepracovali.

Jako výkon práce se posuzuje doba, kdy nepracujete pro překážky v práci (s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na vaši žádost, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy).

Jako výkon práce se tedy posuzuje doba, kdy nepracujete:

  • pro překážky na straně zaměstnavatele (tedy pro prostoj či jiné překážky na straně zaměstnavatele),
  • pro překážky v práci na straně zaměstnance, tedy pro překážky z důvodu obecného zájmu, překážky související s brannou povinností a překážky z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia,

Dále se jako výkon práce posuzuje doba, kdy čerpáte dovolenou (na zotavenou), kdy si vybíráte náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek a kdy nepracujete proto, že je svátek, za který vám přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se vám vaše měsíční mzda nebo plat nekrátí.

Pro účely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu. Jako výkon práce se tedy posuzuje doba tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci specifikovaných v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Jde tedy (zhruba řečeno) o dobu:

  • potřebnou k vyšetření nebo ošetření,
  • potřebnou k pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce,
  • při přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků,
  • při znemožnění cesty do zaměstnání,
  • k účasti na svatbě,
  • potřebnou v souvislosti s narozením dítěte k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět a k účasti při porodu,
  • potřebnou k účasti na pohřbu při úmrtí v rodině,
  • potřebnou k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení,
  • potřebnou k účasti na pohřbu spoluzaměstnance,
  • k přestěhování,
  • k vyhledání nového zaměstnání.

Za mateřskou dovolenou se dovolená nekrátí

Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou čerpáte rodičovskou dovolenou do doby, po kterou jste oprávněni čerpat mateřskou dovolenou, a doba (dočasné) pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje rovněž jako výkon práce.

Příklad zápočtu doby, kdy nepracujete, do odpracované doby:

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v 8hodinových směnách. V daném dni odpracoval 3 hodiny a poté:

  1. Odešel na vyšetření k lékaři, přičemž doba vyšetření trvala 1 hodinu. Lékař ho uznal práce neschopným. Do odpracované doby se zahrne doba 3 + 1 = 4 hodiny, což není převážná část směny, takže tento den se za odpracovaný pro účely dovolené nepovažuje.
  2. Odešel na vyšetření k lékaři, přičemž doba vyšetření trvala 1,5 hodiny. Lékař ho uznal práce neschopným. Do odpracované doby se zahrne 3 + 1,5 hodiny, což je převážná část směny, takže tento den se za odpracovaný pro účely dovolené považuje.
  3. Utrpěl pracovní úraz a byl uznán lékařem práce neschopným. Vzhledem k tomu, že doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu se považuje za odpracovanou dobu, tento den se posoudí pro účely dovolené jako odpracovaný.

Co se neposuzuje jako výkon práce

Naopak pro účely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba:

  • pracovního volna poskytnutého na vaši žádost, bylo-li předem sjednáno jeho napracování,
  • po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
  • pracovní neschopnosti s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  • zameškaná pro (jiné) důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Příklad krácení dovolené za rok 2016 

Délka dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů za kalendářní rok.

  1. Zaměstnanec neodpracoval 64 dnů z důvodu pracovní neschopnosti trvající od 1. 2. do 30. 4. 2016, tedy méně než 100 dnů, dovolená se mu proto nekrátila (nekrátí), a měl (má) tak (zůstalo mu zachováno) právo na 5 týdnů dovolené.
  2. Zaměstnanec byl a je (a uvažujme, že bude) práce neschopen od 1. 3. do 31. 12. 2016, odpracoval tedy v lednu a únoru 2016 jen 41 dnů, resp. 42 dnů (připočte se státní svátek 1. 1., který připadl na den, který je jinak pracovním dnem zaměstnance). Jelikož zaměstnanec neodpracoval alespoň 60 dnů v kalendářním roce, nevzniklo mu vůbec právo na dovolenou za kalendářní rok, nýbrž pouze na dovolenou za odpracované dny, a to v délce 2/12 dovolené za kalendářní rok, tedy na 4 dny. Dovolená za odpracované dny se z důvodu omluvené absence (pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz) nekrátí.
  3. Zaměstnanec neodpracoval celkem 208 dnů z důvodu pracovní neschopnosti. Za prvých 100 dnů omluvené absence se mu dovolená za kalendářní rok krátí o 1/12; za každých dalších 21 dnů o 1/12, tedy o 5/12. Celkové krácení tak představuje 6/12 čili 1/2 dovolené za kalendářní rok, takže zaměstnanec má (zůstává mu zachováno) právo na 12,5 dnů dovolené.

Vazba a trest odnětí svobody

Progresivnější oproti obecnému režimu krácení dovolené z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci je režim krácení dovolené pro vazbu a výkon trestu odnětí svobody.

Pokud jste zameškali práci pro výkon trestu odnětí svobody, za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů se krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu:

  • došlo-li k pravomocnému odsouzení,
  • pokud jste byli obžaloby zproštěni,
  • bylo-li proti vám trestní stíhání zastaveno jenom proto, že nejste za spáchaný trestný čin trestně odpovědní,
  • pokud byla udělena milost,
  • byl-li trestný čin amnestován.

Skončí-li trestní stíhání s jiným výsledkem, dovolená se nekrátí. Nyní hovoříme o případech, kdy vás např. soud jako obžalovaného (a vazebně stíhaného) zprostí obžaloby, protože:

  • se neprokáže, že se stal skutek, pro nějž jste stíhaní,
  • v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem,
  • se neprokáže, že jste tento skutek spáchali.

Limity krácení

Při krácení dovolené pro vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody neplatí pravidlo, že vám musí být poskytnuta dovolená aspoň v délce 2 týdnů, jestliže váš pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok. To se uplatní jen při krácení dovolené pro neomluvenou absenci a pro omluvenou absenci s výjimkou absence pro výkon vazby nebo trestu odnětí svobody.

Přeplatky si zaměstnavatel vezme zpátky

Zaměstnavatel je oprávněn, aniž by k tomu potřeboval jakoukoliv dohodu s vámi, srazit vám ze mzdy náhradu mzdy za dovolenou, na niž jste ztratili právo nebo na niž vám právo nevzniklo.

Přečtěte si také: Neomluvená absence: Čím vás zaměstnavatel může potrestat?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 10. 2016 21:14