Bydlet v bytech s regulovaným nájmem bude časem luxus

Postupné odstraňování systému plošné regulace je obvyklé ve většině evropských zemích. V novém systému je zakomponována účinná zákonná ochrana nájemníků před nepřiměřenou výší nájemného a jeho neodůvodněným zvyšováním. K tomuto účelu je vytvořen model tzv. porovnávaného – tj. v místě obvyklého nájemného. Systém umožní pronajímateli požadovat rozumné zvýšení nájemného a zohlednit v něm mimo jiné i náklady na provedené modernizační práce. Ze zavedení systému MMR očekává, že se vytvoří takové ceny bydlení, které budou odrážet jak skutečnou situaci v místě včetně koupěschopné poptávky, tak i diferenciaci podle kvality pronajímané nemovitosti a výrazně přispěje k odstranění černého trhu s byty.

Na slova zákona reagoval pro sever Měšec.cz JUDr. Stanislav Křeček, předseda Sdružení nájemníků České republiky (SON): Regulace nájemného je nezbytná, nikoliv jen z důvodů současné ekonomické krize, ale proto, že bydlení je jedním z významných sociálních práv, k jejichž dodržování je ČR vázána mezinárodními smlouvami, a stát má právo činit opatření, aby bydlení bylo dostupné. Tržní mechanismy bydlení fungují jen velmi omezeně, a proto je regulace nájmů nezbytná a existuje v celé řadě západních zemí. Daleko složitější je podle doktora Křečka stanovit maximální únosnou hranici zvýšení nájemného. Nájemci by neměli za bydlení platit více než 25 –30 % svých příjmů s tím, že zákon by měl přihlédnout i k dnešním regulovaným cenám a nevycházet pouze z cen dosažených na volném trhu, kterého se většina nájemců nemůže účasnit, dodává.

Čísla souhlasí, realita je jiná

Je pravdou, že ve většině západních zemí, zejména ve velkých městech, rodina vydá zhruba třetinu svých příjmů za nájemné. Pokud si nemůže dovolit platit vyšší částky, existuje tam pružnější trh s byty, má větší možnost výměny za menší nebo se přestěhovat do lokality s nižšími nájmy. Výměny bytů podle Křečka umožňuje občanský zákoník, ovšem za podmínek písemného souhlasu pronajímatele, který ovšem zájemci o výměnu bytů zpravidla neobdrží. Problém ani s výměnami bytů nemůže být vyřešen, neboť malých dostupných bytů je u nás nedostatek.

Chudší rodiny si mohou zažádat o příspěvek na bydlení nebo se přestěhovat do tzv. sociálních bytů. K první možnosti uvedla pro Měšec.cz tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Štěpánka Filipová: Příspěvek na bydlení je dávka, kterou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Filipová ale dodala, že ve vnějším připomínkovém řízení je návrh nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení (PnB) ze státní sociální podpory pro rok 2010 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. Pokud bude tento návrh schválen, pak se stávajícím příjemcům příspěvku na bydlení může PnB zvýšit a může se také rozšířit okruh příjemců dávky. Co se týče sociálního bydlení, podle Křečka u nás není definováno a prostředky státu na jeho zajištění neexistují.

Jak na tom budou družstevníci?

Nájemné v družstevních bytech pořízených podle předpisů o financování družstevní bytové výstavby (družstvo dostalo na výstavbu bytů státní příspěvek a dlouhodobý úvěr s 1% úrokem) je regulováno formou věcně usměrňované ceny, která nesmí zahrnovat zisk, tj. zahrnuje ekonomicky oprávněné náklady domu (splátky investičního úvěru a dalších úvěrů, údržbu, opravy, rekonstrukce a modernizace domu, pojištění domu, daň z nemovitostí související s domem, náklady na správu družstva a domu), říká pro Měšec.cz Ing.Lenka Haráková, ekonomka Svazu českých a moravských družstev. Nájemné se v těchto bytech mění v závislosti na výši uvedených nákladů, a to nejen v běžném roce, ale i letech budoucích (tvorba tzv. fondu oprav na budoucí opravy a technické zhodnocení domu). Výši nájemného z bytů mohou ovlivňovat i další faktory, zejména objem jiných příjmů družstva (např. nájemné z nebytových prostor), ze kterých by družstvo část ekonomicky oprávněných nákladů domu mohlo pokrýt.

Nájemné v ostatních družstevních bytech (ve vlastnictví lidových bytových družstev a družstev, která vznikla za účelem koupě bytového domu od původního vlastníka – obce, města, podniku), které jsou v nájmu členů družstva, není již regulováno. Do roku 2002 se i v těchto bytech uplatňovalo věcně usměrňované nájemné na bázi ekonomicky oprávněných nákladů domu bez zisku. Většina družstev tohoto typu však nadále uplatňuje uvedenou formu nájemného a jeho zvyšování je tedy i u této skupiny družstevních bytů závislé zejména na růstu nákladů družstva, příp. výši jiných příjmů družstva, dodává Haráková. Pokud ovšem v tomto typu družstevního bytu bydlí lidé, kteří nejsou členy bytového družstva, pak pro ně platí zákon č.107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu v platném znění.