Spočítejte si...

Zavřít

Bulharsko čelí runu na banky, lidé je berou útokem

Členský stát Evropské unie, Bulharsko, čelí krizi bankovního sektoru, kterou vyvolaly mediální přestřelky a spiklenecké emaily.

Odesílatelé té zprávy vykazovali rysy spiklenectví a tajuplnosti: Jakmile si to přečteš, vymaž to, stálo na konci stovek emailů a krátkých textových zpráv, které byly ve čtvrtek a pátek minulého týdne odeslány významným klientům First Investment Bank, krátce Fibank. Důležitější ale bylo sdělení těchto zpráv: třetí největší bulharský finanční ústav prý stojí před krachem, proto příjemci udělají nejlépe, když z něj vyberou všechny své peníze. Mohlo by se zdát, že podobnou zprávu drtivá většina lidí vyhodnotí jako falešnou, jako hoax. Jenže ve světě financí a bankovnictví, kde jde o peníze až v první řadě, platí trochu jiná pravidla. Apel tak zdaleka nezůstal bez odezvy. Naopak, v průběhu několika málo hodin z Fibank zmizelo 800 milionů leva, tedy přibližně 11 miliard korun. To už je částka, která dokáže zahýbat i větší bankou.

Nejasný důvod

Nebyl to přitom první problém bulharského finančního sektoru poslední doby. Dlouhé fronty se před dvěma týdny tvořily také u poboček čtvrté největší bulharské banky – Corporate Commercial Bank (Corpbank). Nad tou dokonce vlivem takzvaného „runu na banku“ musela převzít kontrolu Bulharská centrální banka. Vláda pak musela prodloužit trvání úvěrové linky pro bankovní sektor ve výši 3,3 miliard leva. Nejde přitom o stát s nerozvinutým bankovním sektorem, ale závažné problémy člena Evropské unie, které dokazují, že panika ohrožující finanční pořádek celé země může vypuknout i v (relativně) vyspělém státě.

Znepokojující jsou především příčiny této krize. Na rozdíl od nedávných, v něčem podobných situací v Řecku a na Kypru, se hledají mnohem hůře. V Řecku lidé z bankomatů vybírali proto, že se obávali vystoupení země z Evropské unie, na Kypru potom kolaboval bankovní sektor zejména proto, že byl přebujelý. V Řecku se situaci podařilo uklidnit tím, že vláda do země nechala navézt obrovské množství bankovek. Na Kypru se pak obavy střadatelů částečně naplnily: například klienti Bank of Cyprus se museli na sanaci banky podílet přibližně polovinou úspor, které přesahovaly pojištěnou hranici 100 000 EUR. Čtěte více: Daň z úspor a majetku se přiblížila. Navrhuje ji MMF i Bundesbanka 

Bitva oligarchů

Jenže Bulharsko nemá Euro, o které by mohlo přijít a jeho finanční sektor dosud platil za poměrně stabilní, byť právě obchodní modely Fibank a Corpbank byly čas od času zpochybňovány. Přesto se zdá, že přinejmenším v případě Corpbank svou roli sehrály protichůdné zájmy dvou bulharských obchodníků. Na jedné straně jde o podnikatele a politika Deljana Peevskiho, který je poslancem a zároveň nepřímo ovládá největší mediální koncern v zemi. Corpbank přitom platí za domovskou banku jeho strany DPS a také významného partnera Peevskiho firem. Na druhé straně jde potom o bankéře Zwetana Vassileva, kterému patří přibližně 50 % Corpbank. Oba muži dosud platili za spojence, dokonce společnými silami usilovali o bulharský úsek plynovodu South Stream. Potom ale došlo pravděpodobně k roztržce. Zdroje uvádějí, že Vassilev měl po Peevskim žádat peníze, které Corpbank dluží jeho firmě. Peevski naopak oznámil, že si Vassilev objednal jeho vraždu. V důsledku roztržky bylo zadrženo několik zaměstnanců Corpbank.

Peevski podle Vassileva použil svá média k tomu, aby mezi Bulhary rozpoutal nedůvěru k finančnímu sektoru. Jde přitom prý jen o malou část velké hry, jejímž cílem je destabilizovat zemi a umožnit ukončení historického navázání kurzu leva na euro. Pokud by k tomu skutečně došlo, znamenalo by to velké znehodnocení leva. V důsledku by dluhy v bulharské měně ztratily na hodnotě. A právě to je podle Vassileva účelem celého scénáře. Řada politiků a podnikatelů se chce tímto způsobem zbavit velké části své dluhové zátěže.

Korupční prostředí

Tuto teorii je jistě možné odmítnout jako další z konspiračních spiknutí, za nimiž jsou mnohem racionálnější důvody. Jenže ty se nedaří najít a v Bulharsku něco podobného přeci jen není vyloučeno. Přestože je země členem Evropské unie, právě podle zpráv EU ji sužuje obrovská míra korupce, která je prolezlá všemi patry společnosti. Jako jeden z důkazů lze zmínit rok staré jmenování zmíněného mediálního mogula Peevskiho ředitelem bulharské tajné služby. Následkem toho v Bulharsku vypukly masivní demonstrace, které ve větší či menší míře přetrvávají dodnes. V zemi tak panuje neklid a skutečně je do jisté míry destabilizovaná. Představitelé státu tak sice občany ujišťují o tom, že jsou jejich úspory v bezpečí, jenže lidé jim nedůvěřují. Obzvlášť když mají v paměti bankovní krizi z 90. let, kdy zkrachovalo hned 14 bank. Svázání měny s markou (později eurem) bylo důsledkem těchto událostí.

Zmíněná třetí největší bulharská banka First Investment Bank přitom působí také v dalších evropských zemích. Například v Německu donedávna lákala na vysoké úroky – v případě jednoletého termínovaného vkladu 2,9 %, zatímco konkurenční banky nabízely maximálně 1,7 %. Přestože banka tvrdí, že nemá žádné problémy, mohla tímto způsobem skutečně shánět prostředky potřebné pro odvrácení svého pádu. 

Případy Fibank a Corpbank opět ukázaly, že banky nejsou vytrženy ze společenského a politického života. Naopak jsou jejich pevnou součástí, a když dojde k občanským nepokojům vlivem korupčního jednání elit, banky se mohou dostat do obrovských problémů.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 7. 2014 15:10