Buďte aktivní - získáte víc!

Vláda ČSSD chtěla v sociální oblasti ušetřit. Těsně před volbami však prošel vládou návrh zákona, díky němuž by si měla většina lidí, kteří se snaží aktivně řešit svízelnou životní situaci, na sociálních dávkách polepšit. Jedná se o populistický krok?

Novela přinese řadu změn

Hlavním úkolem nového zákona o životním a existenčním minimu, který by měl vstoupit v platnost v červenci příštího roku, je rekonstrukce životního minima a podpora participace občanů na zlepšování jejich životní úrovně. Jde především o motivaci lidí k aktivnímu hledání práce. Náš „štědrý“ sociální systém totiž v mnoha případech umožňuje spolehnout se raději na stát a jeho příspěvky než na vlastní práci. Výše sociálních dávek je nastavena na takové úrovni, že pro nižší příjmové skupiny obyvatel je téměř srovnatelná situace, kdy pracují a kdy pobírají dávky. To by měl tento nový zákon změnit.

Životní minimum, které je hlavním kritériem při testování a přiznávání sociálních dávek, bude napříště pouze jednosložkové a bude odstupňováno podle pořadí osob v domácnosti. U nezaopatřených dětí i podle věku. V současnosti jej tvoří dvě složky:

  • náklady na osobní potřeby, které zahrnují výživu, oblečení, obuv, ale i výdaje spojené se získáváním informací a vzdělání; kritériem diferenciace částek je věk
  • nezbytné náklady na domácnost (bydlení a související služby), odstupňované podle počtu osob v domácnosti.

<calculator id=„11“></cal­culator>

Právě druhá složka bude v nové úpravě zrušena a bude nahrazena zcela novým systémem výpočtu. První osoba v domácnosti bude mít životní minimum nejvyšší (podle návrhu 2870 Kč) a pro další členy se bude částka postupně snižovat.

Životní minimum dle návrhu vlády
První osoba v domácností Druhá osoba v domácnosti Třetí a další osoba v domácnosti
Dospělá osoba 2 870 Kč 2 580 Kč 2 580 Kč
Dítě do 6 let  – 1 870 Kč 1 310 Kč
Dítě 6 až 15 let  – 2 300 Kč 1 610 Kč
Dítě 15 až 26 let  – 2 630 Kč 1 850 Kč

Zdroj: MPSV

Starat se bude stát i obce

V platnosti by měl i nadále zůstat příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. V něm však budou kromě příjmů rodiny zohledňovány i její náklady na bydlení. Dosáhnout by na něj měl každý, kdo ze svých příjmů vydá víc než třetinu (v hlavním městě víc než 35 %) za bydlení. Náklady na bydlení budou stanovovány podle velikosti obce, čímž se zohlední regionální odlišnosti v příjmech a výdajích. Doposud se totiž uplatňuje princip jednotnosti na celém území ČR, a to jak u výše jednotlivých dávek, tak i u částek ŽM. Změny ve výpočtu tohoto příspěvku na nájemné a energie vznikají jako podpora rostoucích nákladů v souvislosti s připravovaným uvolněním regulovaných nájmů.

Doplatek na bydlení už ale bude novinkou. Lidem v hmotné nouzi je budou vyplácet obce ze svých rozpočtů, do nichž jim má stát rozdělit celkem 3,5 miliardy korun podle současných obecních výdajů. Tímto krokem se zákonodárci snaží zainteresovat obce v řešení bytových problémů jejich občanů. Počítá se s četnějším využitím služeb sociálních pracovníků nebo veřejně prospěšných prací jako cesty ke zlepšení příjmové situace sociálně slabých lidí. Možnost nabídnout potřebným rodinám levnější (tzv. sociální) bydlení nejspíš příliš využita nebude. Většina obcí zatím touto kategorií bytů ve větším množství nedisponuje.

Úplnou novinkou bude zavedení sociální kategorie existenční minimum. Ta bude udávat dolní hranici příjmů, a to 2100 Kč měsíčně, pod kterou by se neměl dostat žádný občan ČR. Další novou dávkou má být příspěvek na živobytí, který bude součástí třetího pilíře našeho sociálního systému, a to sociální pomoci. Pokud však občané nebudou projevovat vlastní snahu na zlepšení své situace, budou například odmítat nabízenou práci, může jim být tato dávka v krajní situaci až odebrána.

Zvýhodnění práce před lenošením

Zásadou nového zákona má být myšlenka, že kdo pracuje, bude se mít lépe než ten, kdo se práci vyhýbá. Lidem se musí vyplatit přijmout i méně placenou práci, v čemž je opět bude podporovat stát. Při výpočtu dávek státní sociální podpory se jim bude započítávat jen 70 % příjmů, a tak při mzdě kolem sedmi tisíc korun hrubého bude moci zaměstnanec dosáhnout na další asi dva tisíce korun ze systému sociálních dávek. Součástí návrhu zákona je i vytvoření tzv. individuálních aktivizačních plánů, které by měly přispět ke snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Zvýší se i některé další dávky, jako jsou příspěvky na dítě, rodičovský příspěvek nebo porodné.

Dopady novely budou v konečném výsledku spíše pozitivní, a to i přesto, že částka životního minima bude výrazně nižší. Pokud občané budou aktivní ve spolupráci s úředníky, mohou od státu dostávat o několik set až tisíc korun více než při současné úpravě. Záležet bude opravdu na individuální situaci každé rodiny. Nejvíc si lidé polepší u příspěvku na bydlení, který může podle daných kritérií vzrůst oproti současnosti řádově o sta procent.

Například čtyřčlenná rodina se dvěma malými dětmi, žijící v osmdesátiti­sícovém městě a hospodařící pouze s jedním příjmem ve výši minimální mzdy (7 185 Kč), bude mít na živobytí téměř o dva tisíce korun více než podle starého zákona. Nejlépe lze ale navrhované změny demonstrovat na domácnosti jednotlivce. Dosud absolutně nezáleželo na jeho přístupu k řešení vlastní situace. Ať byl registrován na úřadu práce a nevyvíjel žádnou aktivitu, nebo ať pracoval pouze za minimální mzdu, dávky pobíral stále stejné. Od příštího léta by ale rozdíl v příjmu takových dvou občanů mohl činit přes dva tisíce korun. A to už stojí za zvážení.

Pro zjednodušení a zpřehlednění přiznávání a výpočtu sociálních dávek se počítá také s vytvořením jednotného informačního systému. Celá změna sociálního systému bude vyžadovat jak investice do informačních technologií, tak i rozšíření zaměstnaneckého aparátu na ministerstvu práce a sociálních věcí, což by mělo pro stát znamenat výdaje asi ve výši 3 miliard korun.

Anketa

Zvýší nový systém dávek aktivitu občanů při hledání práce?