Spočítejte si...

Zavřít

Budoucnost mikroplateb na internetu

Internet zadarmo je jistě krásná věc, ale bez peněz by rychle zanikl. Mohly by cestu z tohoto začarovaného kruhu zajistit mikroplatby? Ve Spojených státech jsou běžně využívány, u nás je teprve zkoušíme.

Mikroplatby (micropayments) je technologie, která umožňuje platby od částek v řádech haléřů za nejrůznější úkony, jako je například čtení eletronických médií, poslouchání hudby na internetu, nákup zboží či zaplacení elektřiny Pražské energetice. Virtuální peníze zákazníci získávají nejrůznějšími způsoby, například za účast v anketách, četbou nebo návštěvou zapojených serverů.

První kroky, které se v souvislosti s mikroplatbami provedly, se však zdají být váhavé, protože zahraniční firmy, které začaly tento systém nabízet, od něho buď již odstoupily, nebo v něm nepokračují tak rychle a jednoznačně. Hlavní brzdou je, že hlavní potenciální příjmová skupina, tj. elektronická média, získává snáze peníze z reklamy a obsah nabízí zcela zdarma. Je sporné, zda se někdo ze silně konkurenčních oblastí (např. elektronické časopisy z oblasti počítačů) odváží chtít platbu za přístupy, protože čtenáři se okamžitě obrátí ke konkurenci, která nabídne podobný obsah zadarmo. Příkladem může být server Hospodářských novin, kde byl po určitou dobu umožněn přístup pouze po zaplacení stanoveného poplatku. Po rekonstrukci začal fungovat opět na neplacené bázi.

Na druhém pólu diskuse se začínají objevovat názory, že reklamní bannery jsou na ústupu a budoucnost je třeba hledat v něčem jiném. Jestli by to „jiné“ mohly být mikroplatební systémy, ukáže čas. Samozřejmě že virtuální peníze, které lze považovat za základní kámen mikroplateb, a samotné mikroplatební systémy se dají použít v souvislosti s věrnostním marketingem (věrnostní programy, průzkumy trhu, reklama). Další prostor pro mikroplatby se vyčleňuje mezi zákazníky, kteří jsou ochotni za vybrané nadstandardní služby nebo za návštěvy elektronických médií s vysoce kvalitním obsahem ochotni platit.

Rizikem mikroplatebních systémů jsou počítačoví hackeři. Zejména v případech, kdy lze virtuální peníze směnit na obecně uznávanou měnu, se mohou hackeři pokoušet narušit systém s cílem neoprávněného obohacení. To znamená stálý rozvoj bezpečnostních systémů a dodatečné investice pro firmy, které mikroplatební systémy provozují.

Dalším otazníkem spojeným s tímto systémem je vykazování získaných příjmů a výdajů pro potřeby finančního úřadu. Jedná se hlavně o scházející doklady, které potřebuje firma v případě směny skutečných peněz za peníze virtuální, určených pro motivování zákazníků. Stejný problém je i na straně příjmů. V případě, že firma získá větší obnos virtuálních peněz a bude si je chtít přeměnit na peníze skutečné, bude schopna původ těchto peněz prokázat pro potřeby účetnictví jen velmi obtížně.

S prvním řešením mikroplateb přišla na americký trh firma X.com v podobě služby PayPal. Ta funguje tak, že převedete na svůj PayPal účet určitý finanční obnos, s jehož pomocí platíte. PayPal konto můžete automaticky „dobíjet“ penězi. Peníze posíláte a přijímáte pouhým zasláním/přijetím e-mailu s údaji o převodu. Sympatické na tom je, že se nikdo nedozví číslo vaší kreditní karty ani bankovního účtu. Služba je zdarma (pro náročné existuje i premium program za mírné poplatky) a žije především z úroků. Mnoho uživatelů PayPalu si totiž nechává peníze na svém účtu a protovozovatel PayPalu je má uloženy v bance. Zbytek příjmů tvoří poplatky za další služby a obchodní účty. Je využíván zejména pro platbu v internetových aukcích jako ebay.com. Služba je dostupná v Americe a několika dalších zemích, mezi něž ČR samozřejmě nepatří.

Nemusíme ale klesat na mysli, protože podobná služba exisuje i u nás, nicméně není určena primárně k mikroplatbám. Jmenuje se Juicepay. Složíte určitý obnos na účet u Citibanky a pomocí něj můžete utrácet na internetu vcelku bezpečně. Nevýhodou je, že na něj musíte nejdříve přesunout určitý obnos peněz (a to spíše vyšší, protože pomocí Juicepay lze zatím nakupovat především zájezdy, letenky…). Ne každý si však může dovolit, či chce nechat někde „ležet“ deset, dvacet tisíc korun. A navíc službu podporuje málo obchodníků. Jejím kladem je vysoká, bankou zaručená bezpečnost.

Skutečný mikroplatební systém na český trh zavedla firma Villusion. funguje od 1. 1. 2001 a jmenuje se I like Q. V tomto systému vystupuje virtuální měna Q. Uživatel si může na internetových stránkách IlikeQ vytvořit svůj účet v Q, které získává při návštěvě zpřátelených serverů, účastí v anketách či za čtení jednotlivých článků. Fixní směnný kurz vůči české koruně je nastaven na úrovni 100 Q = 1 Kč, tento kurz je oboustranný, směnu je tedy možno provádět z Q na Kč a zpět. Transakce jsou zajišťovány eBankou.

Utratit Q je můžete nákupem drobných předmětů, zasláním loga na mobilní telefon (Nabit.cz), stažením povídky ze serveru Evidky.cz (30.4.2003 server nenalezen) nebo dobrovolnou platbou na serveru Root.cz a dalších zapojených serverech. V Q lze také platit u Pražské energetiky. Platba elektřiny probíhá tak, že se finanční prostředky na základě vyplnění platebního formuláře, který je umístěn na webových stránkách PRE, převedou on line z vašeho Q účtu vedeného v systému I Like Q na Q účet Pražské energetiky.

Určitým druhem mikroplateb, ale spíše marketingovým nástrojem, je také služba Fazole.cz. Byla spuštěna v polovině roku 2000 a základní „měnou“ jsou fazole, které uživatel sbírá. Při dosažení určité počtu má nárok na slevu na nějaké zboží nebo přímo na zboží (to ale musí mít fazolí požehnaně). Fazole může zapojený server přidělit návštěvníkovi za předem určenou akci (vyplnění dotazníku, nákup zboží, prosté otevření stránky). Má to však své ale. Téměř neexistuje uživatel, který by fazole sbíral „jen mimochodem“. Buď o ně nemá zájem, nebo se naopak jedná o vášnivého farmáře, který bezmyšlenkovitě prohlíží internet a hledá, kde by je mohl získat. Tuto nevýhodu přiznávají i provozovatelé. Nicméně pokud má provozovatel kvalitní a zajímavý web, uživatel se na něj vrátí.

Věrnostní měnu nabízi i některé další servery, z nichž lze jmenovat například portál Centrum.cz. Za kredity, které získáte využíváním všech nabízených služeb, můžete uplatnit rozličné slevy na zboží.

Jinou platformu mikroplatebního systému nabízí Liberální institut. Zde se jedná o tzv. e-gold. Založení účtu je daleko složitější než u předcházejících systémů a probíhá přímo na stránkách e-gold.com. Pokud nevěříte dostatečně své angličtině, můžete využít stránek Liberálního institutu, kde naleznete postup v českém jazyce. E-gold účty jsou účty, jejichž zůstatek je sledován v množství jedné z následujících komodit: zlata, stříbra, platiny a paladia. Aby váš zůstatek nebyl nulový, je třeba si u společnosti Gold & Silver Reserve uložit určité množství některé z těchto komodit. Tento druh virtuálních peněz je směnitelný pouze jedním směrem: z Kč na měnu e-gold. Utratit e-gold lze například za předplatné stejnojmeného časopisu časopisu nebo nákupem knih vydaných v Liberálním institutu.

Aktuální novinku, která ukazuje další využití mikroplatebních systémů, zavádí společnost Sofres-Factum na svých stránkách Výzkumy.cz. Registrovaní účastníci získávají Kredity při registraci, účastech na výzkumných anketách či získání nového účastníka. Od pondělí 25. června bude spuštěna služba, která umožní vlastníkům kreditů převést je na věcné ceny na serveru Album.cz.

Možnosti mikroplateb nejsou zdaleka vyčerpány. Na internetu mají neomezený prostor a snadností použítí předčí ostatní způsoby bezhotovostního platebního styku. Jaká je jejich budoucnost a které systémy jsou životaschopné, ukáže čas.

Anketa

Jste ochotni platit za přístupy do elektronických zpravodajských serveru v případě, že by se jednalo o haléřové částky?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 2. 2005 15:01