Spočítejte si...

Zavřít

Budoucnost družstevních záložen: připravte se na rušné období

Současná kontrola sektoru družstevních záložen nestačí. Chystají se proto legislativní změny, které se dotknou všech záložen i jejich klientů.

Zdá se, že Česká republika není zemí kampeličkám zaslíbenou. Poté, co divoká devadesátá léta udělala z tohoto slova pomalu nadávku, se družstevním záložnám ve více než deseti letech nového milénia dařilo získávat důvěru klientů zpět. Zdálo se, že veskrze nové záložny mají osvícené a dynamické vedení, že se zlepšily zákony, že Česká národní banka tomuto sektoru alespoň tiše fandí. Zkrátka to vypadalo, že česká „družstevní záložna 2.0“ je takovou malou sympatickou bankou, která z nějakého důvodu nabízí podstatně vyšší úroky. Proč, po tom už se nikdo moc nepídil. Vždyť to všechno zpovzdálí jistil Fond pojištění vkladů, tak nač se zbytečně vzrušovat. Nakonec, historie se přeci za tak krátkou dobu nemůže opakovat.

Jedna vlaštovka jaro nedělá

Když v roce 2011 s velkou parádou padla středně velká družstevní záložna Unibon (krátce před pádem poskytující nejvyšší úrokové sazby na trhu), brali to fanoušci kampeliček jako nehodu, která se přeci může stát. A ještě předtím, než jim FPV vyplatil jejich vklady, už řešili, kde si zřídí nové členství a kde jim budou jejich úroky opět nadstandardně úročit. Většinu napadlo prostředky vložit do Metropolitního spořitelního družstva. To nabízelo pokud ne nejvyšší, tak rozhodně jedny z nejvyšších sazeb a po roce 2010 zažívalo raketový nárůst členů i vkladů. Pak ale přišlo ono osudné jaro. Čtěte více: Metropolitní spořitelní družstvo: Nejvyšší úrokové sazby chceme udržet

Metropolitní spořitelní družstvo se navenek tvářilo naprosto zdravě, vykazovalo bezpečnou kapitálovou přiměřenost a dokonce zajímavé zisky. O problémech nebylo ani zdání. Pak ale přišla na návštěvu kontrola z České národní banky (otázkou je, zda neměla přijít dříve), která – jak dnes už víme – rychle zjistila značné nesrovnalosti v poskytování úvěrů. Kontrolorům se pravděpodobně nechtělo věřit, že se probírají dokumenty dokazujícími, že do největší české kampeličky někdo prokopal tunel, za který by se nemuseli stydět ani podvodníci z devadesátých let. Podle dostupných informací regulátora družstvo ochotně poskytovalo úvěry na nesmyslné projekty a poskytnuté prostředky nápadně často mizely v daleké cizině. Nikdo nic netušil, protože příval klientských vkladů byl takový, že umožňoval vyplácet splatné vklady, které si navíc většina členů stejně prodlužovala a u Metropolitního spořitelního družstva nechávala. (Pozn. šéfr. Brzy zveřejníme pohled z druhé strany, vydržte.)

Vzhledem k tomu, že přibližně ve stejnou dobu, kdy začaly problémy Metropolitního spořitelního družstva, si kontroloři České národní banky posvítili, zatím bez výsledku, také na další velkou záložnu – WPB Capital – je třeba se ptát, co se sektorem záložen do budoucna bude. Zákonodárci, Česká národní banka i značná část odborné veřejnosti volá po opatřeních, aby se podobné případy už nemohly opakovat. Jak se totiž zdá, ta současná, kterým se tak věřilo, zjevně nestačí.

Vyjádření WPB Capital ke kontrole ČNB

Ve WPB Capital neprobíhá kontrola ČNB na místě. Stále však probíhá správní řízení, které bylo započato dne 15.5.2013. Věříme, že se ve správním řízení prokáže, že ve WPB Capital nedošlo k žádnému úmyslnému porušení jakýchkoli předpisů upravujících podnikání družstevních záložen. Délku správního řízení bohužel neumíme odhadnout, ale věříme, že v dohledné době bude zrušeno předběžné opatření, které nám v souvislosti s běžícím správním řízením zakazuje mimo jiné přijímat nové členy, jejich vklady, poskytovat nové úvěry a zejména navyšovat kapitál záložny, který by posílil ochranu vkladů.

Pro Měšec.cz, 21. 1. 2014

Větší záložny se stanou bankami

Už přibližně dva roky pracuje Ministerstvo financí ČR na návrhu, který by měl sektor družstevních záložen omezit shora a snížit tak jeho systémovou relevanci. Zároveň by měl kampeličky vrátit tam, kam podle všeho patří, tedy k družstvu, třeba i místnímu, poměrně přehledného počtu lidí, jehož cílem je být ku prospěchu svým členům, o kterých něco ví a nikoliv být celostátní institucí nabalující vklady a půjčující je na pochybné projekty komukoliv. To bude vyjádřeno omezením bilanční sumy, které družstevní záložna nesmí překročit. MF ČR trvá na hranici pěti miliard, na níž by se kampelička musela rozhodnout: buď přestane růst nebo se stane bankou.

Ostatně to, že zde nemáme záložny, které svůj smysl vidí v družstevnictví, dokládá deklarovaný záměr řady záložen stát se bankou. Potvrdili nám ho zástupci záložen ANO Spořitelní družstvo, Artesa a WPB Capital. Již dříve tento záměr avizovaly záložny Creditas a Moravský peněžní ústav. Získání bankovní licence je střednědobým cílem naší společnosti, řekl serveru Měšec.cz místopředseda představenstva záložny Artesa, Ing. Pavel Ráliš. Pro WPB Capital je pak bankovní licence dokonce cílem strategickým. Prakticky všechny relevantní záložny tak s proměnou v banku alespoň v dlouhodobém horizontu počítají.

Výsledný efekt bude mít podobu značného tlaku na úrokové sazby. Pokud se ze záložen stanou banky, budou mít výrazně snazší přístup k penězům na mezibankovním trhu a nebudou si je muset draze půjčovat od svých členů/klientů. Na druhé straně, pokud záložna, která chce zůstat záložnou, bude muset zůstat pod pětimiliardovou hranicí, nebude potřebovat tolik prostředků od svých členů, respektive nabídne lukrativní podmínky jen svému členstvu, které následně uzavře novým příchozím. Čtěte: Novela zákona o záložnách může výrazně snížit úroky na vkladech

Aby stát záložnám přerod v banky usnadnil, budou tyto moci získat bankovní licenci s nižšími požadavky na základní kapitál. Ten by mohl činit přibližně 130 milionů Kč. Podmínkou však bude plnění pětiletého plánu postupného navýšení základního kapitálu na úroveň požadovanou pro univerzální banky, tedy 500 milionů Kč.

Záložny budou přispívat víc do FPV

Již prakticky hotový a do prvního čtení v brzké době podaný návrh zákona počítá také s tím, že družstevní záložny budou povinny platit více do Fondu pojištění vkladů. Nyní odvádějí banky i záložny každý čtvrtrok shodně 0,04 % z objemu pojištěných vkladů. Záložny by přitom podle chystané legislativy měly odvádět dvakrát tolik – 0,08 %. To by mělo být pojistkou jejich vyšší rizikovosti. 

Problém odlišné rizikovosti jednotlivých institucí vnímá také Evropská komise. Její návrh předpokládá, že by banky, stavební spořitelny a záložny do společného fondu odváděly příspěvky podle parametrů hodnotících jejich rizikovost. Návrh současně projednávané direktivy EK předpokládá, že systém hodnocení rizika stanoví v základních parametrech přímo direktiva a další kritéria hodnocení stanoví regulace Evropské bankovní autority. To znamená, že pokud některá instituce bude hodnocena jako rizikovější, bude odvádět více, uvádí výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová. Je přitom otázkou, zda bude tuto směrnici třeba přijmout na národní úrovni, nebo zda bude platit v rámci chystaného celoevropského pojištění vkladů.

Co se stane, nebude-li FPV mít dostatek rezerv?

Pokud by v budoucnosti musel Fond řešit problémy dalších finančních institucí a pokud by plně využil své rezervy, má k dispozici další nástroje k zajištění prostředků – například dluhopisový program, v jehož rámci může vydat dluhopisy až ve výši 100 mld. korun. Další alternativou, se kterou zákon počítá, je možnost požádat ministerstvo financí o poskytnutí návratné finanční výpomoci. Přicházejí v úvahu i další nástroje, například zřízení úvěrové linky. Úvěr jsme například v minulosti využili při výplatě klientů zkrachovalé Union banky. Pro zajímavost, byl ve výši cca 3 mld. Kč a jeho splacení nám trvalo necelé dva roky, řekla pro Měšec.cz výkonná ředitelka FPV Renáta Kadlecová.

Otázkou však je, zda toto zdvojnásobení něčemu zásadně pomůže. V roce 2013 odvedly družstevní záložny do FPV příspěvky v celkové výši 58,9 milionu Kč, banky a stavební spořitelny pak 3,691 miliardy Kč. O rok dříve to u záložen bylo 42,2 milionu Kč a u bank a stavebních spořitelen 3,484 miliardy Kč, říká Renáta Kadlecová. Z toho vyplývá, že i zvýšený příspěvek by byl příliš malý na to, aby pokryl případné karamboly záložen, a to i tehdy, budou-li mít menší velikost.

Jako příklad nejlépe poslouží právě Metropolitní spořitelní družstvo. FPV uvedl, že počítá s výplatou přibližně 12 miliard Kč. To ho jen těsně řadí za dosud nejvyšší výplatu, kterou byla Union banka s 12,4 miliardami Kč. Jednoduchými počty dojdeme k tomu, že krach MSD zaplatily ze svých příspěvků banky a skládaly se na něj cca 3,5 roku.

Nicméně i toto opatření by zasáhlo hospodaření záložen, které by následně nemohly vynakládat tak vysoké částky na úroky z vkladů.

Klienti ponesou větší riziko

Možná největší ranou jsou ale plány, které se rodí zejména v prostorách České národní banky. Členové rady ČNB, jmenovitě guvernér Miroslav Singer a viceguvernér Vladimír Tomšík se již několikrát nechali slyšet, že je třeba zvýšit spoluodpovědnost členů družstevních záložen.

Singer Hospodářským novinám řekl, že by vklady v družstevních záložnách neměly být garantovány 100 % jako je tomu v případě bank. Vyšší riziko by tak mělo být zakalkulováno i v nižším pojištění vkladů v záložnách. To by nemuselo být nižší nikterak zásadně. Už když bylo pojištění pouze 90%, byli lidé opatrnější v tom, kam ukládají své prostředky. Stoprocentní pojištění však naplno rozjelo morální hazard, kdy velikost a stabilita instituce přestaly hrát roli. Začal rozhodovat pouze úrok. Čtěte: Jsou naše úspory v ohrožení?

Mechanismus pojištění vkladů je primárně stanoven legislativou EU, která je následně transponována. Tato směrnice nerozlišuje záložny a banky a stanovuje jednotnou výši pojistného. Z našeho pohledu by také došlo k porušení rovných pravidel na trhu, neboť družstevní záložny v rámci rozsahu svého podnikání podléhají naprosto identickým pravidlům jako banky, poukazuje na možný problém Singerova nápadu Jan Vlček ze záložny Akcenta.  

Že za problémy kolem MSD může v prapočátku právě 100% pojištění, dokládají další statistiky FPV. Plných 100 % jejich vkladů bude fond vyplácet 13 623 klientům – nepřekročily totiž pojistný limit 100 000 EUR. Pouhých 150 členů družstva zde mělo uloženo více prostředků a velká část z nich navíc dost možná jen lehce, protože jim peníze na účtech ležely (a úročily se) déle než předpokládali – kvůli zásahu Vrchního státního zastupitelství, které drželo účty MSD zablokované více než půl roku.

Na druhou stranu, po dnešních zkušenostech s kolabujícími kampeličkami by pro ně mohlo být nižší pojištění vkladů likvidační. Lidé vyhledávající konzervativní způsoby zhodnocování úspor nejsou ochotní nést prakticky žádné riziko. Co se týká návrhů na úpravu regulace, tak je nezbytné se jim přizpůsobit, nicméně je-li cílem zvýšení stability tohoto sektoru, tak návrh MF omezující bilanční sumu záložen považujeme za vhodnější (než omezení pojištění – pozn. red.), uvedl pro server Měšec.cz místopředseda představenstva záložny Artesa Pavel Ráliš.

To by ale také nemuselo platit. A to tehdy, kdyby měli družstva pod větší kontrolou. To pro změnu navrhuje viceguvernér Vladimír Tomšík. Každý člen družstva by měl pouze jeden hlas a vklady na účtech záložny by v případě každého člena mohly být jen určitým násobkem jeho členského vkladu. To by teoreticky mohlo – navíc ve spojení s plánovanou menší velikostí záložen – vést k mnohem většímu poutu člena a jeho družstva. To dnes totiž prakticky neexistuje – členové jsou pouhými klienty bez reálných pravomocí.

cestovko

Princip družstevnictví vnímáme jako dodržování povinností a využívání práv stanovených stanovami družstva na straně členů i na straně družstva. Uhrazením členského vkladu se člen družstva stává jeho spolumajitelem. Proto naší snahou je zapojit naše členy do činnosti družstva. Nemůžeme samozřejmě nikoho nutit, mezi našimi členy jsou takoví, kteří se angažují, ale i takoví, kteří tvoří pasivní část družstevníků, dobrovolně fungujících v roli klienta. Domníváme se, že není v praxi představitelné, aby všichni členové družstva byli aktivní, o tom družstevní princip také není," informuje manažerka komunikace ANO SD Jaroslava Matoušková.

Světlejší, ale chudší zítřky

Přestože jsou podle mnohých kroky vůči družstevním záložnám cíleně likvidační a mají údajně za cíl zničit nepříjemnou konkurenci bank, nelze se ubránit dojmu, že většina z navrhovaných opatření má hlavu a patu a mohla by sektor záložen zkultivovat. Daní za to zcela jistě budou nižší úroky na vkladech, což z hlediska konkurenčního boje není dobré ani pro klienty stabilních bank, protože i ty si budou moci na vkladech ještě více ulevit. Jenže pokud by tato opatření nepřišla, doplatili by na to všichni. Fond pojištění vkladů totiž není bezedný a těch 12 miliard z posledního případu je prozatím (pohledávka bude ze strany FPV přihlášena v konkurzním řízení a část se pravděpodobně podaří dostat zpět) prostě pryč. Byly to tak trochu peníze nás všech.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 1. 2014 6:29