Spočítejte si...

Zavřít

Důchodová reforma: Povinné spoření na penzi a společný základ pro manžele

Během sedmiminutové tiskové konference důchodová komise představila, jak si představuje budoucí důchody a jak na ně vzít peníze.

Druhý pilíř končí, důchodová komise už delší dobu tento pilíř kritizovala a opozice vyhrožovala, že jej zruší, což se jí „úspěšně“ podařilo. Podle komise může výrazně prohloubit deficit na důchodovém účtu. Přichystala proto několik opatření, která by měla celý důchodový systém a systém penzijního spoření (třetí pilíř), učinit spravedlivější. Pojďme si jednotlivé návrhy rozebrat:

1. Povinný třetí pilíř

Vstup do systému dobrovolného penzijního spoření, tedy do současného tzv. třetího pilíře, by podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů a člena důchodové komise Víta Samka měl být povinný. Navrhuje to především u těch osob, které nově vstupují na pracovní trh. 

Komentář: I když lidem z důchodové komise může vstup do třetího pilíře připadat jako samospásný, rozhodně by neměl být vstup povinný, neboť by to mohlo vést k situaci, že by se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Někteří lidé by si snížili spoření na minimum, to ale znamená, že by nemuseli dostávat ani státní podporu. Navíc by narostly náklady státního rozpočtu o lidi, kteří daný produkt nechtějí a nevěří mu. Hrozí také, že by si klienti špatně vybrali investiční strategii, která by je mohla připravit o peněžní prostředky. A není jasné, jak by to bylo v případě nezaměstnaných.

2. Další výsluhová penze

Zatímco systém původního penzijního připojištění umožňuje po 15 letech vybrat část peněz, u dobrovolného penzijního spoření to možné není. Podle návrhu by si tak mohl klient jednou během spořicí fáze vybrat peníze, přišel by ale o státní podporu, která by byla vztažena na příspěvky, které z účtu vybral. Klient by to však musel nahlásit předem s tím, že by nemohl využívat daňové výhody. Penzijní společnosti však doporučily návrh stáhnout, neboť ho považují za složitý.

Komentář: Pro spoustu mladých lidí by jistě bylo motivační, kdyby mohli alespoň část peněz, bez jakýkoliv podmínek, získat při dosažení určité doby spoření. Peněžní prostředky by tak mohli využít třeba jako akontaci při nákupu nemovitosti či při její rekonstrukci. Pokud ale přijdou o daňové výhody, pak je otázka, zdali to má pro mladší ročníky smysl.

3. Rovný důchod pro všechny

Člen důchodového komise a ekonom Jaroslav Vostatek navrhuje zavedení rovného důchodu, který by činil 7600 Kč. Na tento důchod by stát získal prostředky prostřednictvím daní. Odvody na sociální pojištění by poté tvořily další složku důchodu.

Komentář: Rovný důchod by mohl vést k obrovskému růstu deficitu u důchodového účtu. Aplikace tohoto návrhu by musela vést k prudkému zvýšení zdanění, neboť náklady by dosáhly desítek miliard českých korun.

4. Vyšší příspěvky pro mladé

Komise by také chtěla zvýšit státní příspěvky penzijního spoření u mladých lidí (do 26 let), čímž by měli být motivováni k dřívějšímu vstupu do třetího pilíře. Zatímco v současné době je státní příspěvek až od úložek ve výši 300 Kč, návrh by zavedl u měsíčních úložek 100 až 999 Kč státní příspěvek 50 Kč, navíc by mladá osoba získala 20 % z částky nad 100 Kč. V případě, že by si mladík poslal více než 1000 Kč, pak by mu zůstal státní příspěvek 230 Kč.

Komentář: Návrh by mohl přitáhnout mladé lidi do penzijního spoření, ale bude záležet i na finančních poradcích, zdali dokážou prodat toto „marketingové lákadlo“. Je však potřeba vzít na vědomí, že návrh zvyšuje náklady státního rozpočtu. Kritici také systému vyčítají, že by především mladí lidé měli podporovat ty staré a nikoliv naopak.

5. Vyšší daňové zvýhodnění

V současném systému spoření na penzi si z daní můžete odepsat až 12 000 Kč ročně (tj. při platbě příspěvků ve výši 2000 Kč měsíčně), zaměstnavatel, který přispívá svému zaměstnanci, si může odečíst 30 000 Kč. Podle Vladimíra Bezděka by se tyto dvě částky měly spojit s tím, že by celkové daňové zvýhodnění dosáhlo 50 000 Kč. V případě, že nebudete dostávat příspěvek od zaměstnavatele, pak byste si mohli stejnou částku odečítat sami, musíte ale dosáhnout dostatečných úložek.

Komentář: Vyšší daňové zvýhodnění je pozitivní jen pro část účastníků třetího pilíře, kteří jsou schopni spořit vyšší částky.

6. Společný základ manželů pro důchod

Další z návrhu je, že se manželé spojí nejen svazkem manželským, ale také odvody na pojistné. V podstatě by došlo k tomu, že bude jen jeden vyměřovací základ s tím, že pozdější penze se mezi oba partnery rozpůlí. Sociální pojištění by vznikalo manželstvím automaticky, ukončeno by bylo buď rozvodem či odchodem do důchodu jednoho z partnerů. Pokud by návrh byl zaveden v minulosti, pak by si výrazně přilepšila například manželka Vladimíra Špidly

Komentář: Návrh na společné zdanění lze považovat za značně kontroverzní, neboť by mohl vést ke zkomplikování celého důchodového systému, zvláště v současné situaci, kdy se každé druhé manželství rozvádí. Také je potřeba připomenout, že nespravedlnost v příjmech a poté v důchodech mezi muži a ženami skutečně existuje, na druhé straně však ženy mají delší věk dožití, důchodu si tak užijí déle. Při započtení věku dožití by tak muži byli značně ve ztrátě.

7. Vyšší důchod za každé dítě a nižší sociální pojištění

Další z navrhovaných změn spočívá v tom, že čím více budete mít dětí, tím větší důchod vám stát zajistí. Zároveň také komise navrhuje nižší sociální pojištění v případě, že máte alespoň dvě děti. Konkrétní návrh je následující:

Pokud jste bezdětní, pak zaplatíte na odvodech na sociální pojištění celkem 8,5 %, což je více než doposud. Za jedno dítě by to bylo současných 6,5 %, 2 děti by znamenaly odvod 4,5 procenta, 3 děti 2,5 procenta a u 4 a více dětí by odvod byl jen 0,5 %.

Komentář: Návrh bude těžko představovat motivaci pro rození dalších dětí, je ale jistě ušlechtilé, že by stát přilepšil především těm, kdo „vytvářejí“ nové poplatníky do systému a umožní tak jeho chod. Je potřeba připomenout, že nižší sociální pojištění pro určité skupiny by vedlo opět ke zkomplikování celého systému a nižším příjmům ze sociálního pojištění.

8. Hranice důchodového věku podle věku dožití

Podle důchodové komise by měl člověk v důchodu strávit přibližně čtvrtinu života (tj. cca 20 let). Důchodový věk by se tak měl stanovovat podle toho, jaký je průměrný věk dožití při vstupu penzijního systému. 

Komentář: Jedná se o alternativní nástroj pro určování věku do důchodů, jelikož bude z velké části ovlivněn reálnými demografickými ukazateli v zemi. Systém však ale neřeší úbytek poplatníků, tedy stárnoucí populaci, takže se o dlouhodobý systém nemusí jednat a může tak být neustále v čase upravován.

9. Penzijní spoření už od narození

Dalším z návrhu je možnost spořit si na důchod v penzijním spoření už od narození. Rodiče by tak svému dítěti mohli založit produkt penzijní spoření.

Komentář: Návrh je pozitivní, především pro zodpovědné rodiče. Je však nutné také vzít v úvahu enormně dlouhý horizont, ve kterém bude muset osoba spořit. Pokud rodiče například zvolí špatnou investiční strategii (např. investovat do „konzervativních“ dluhopisů s minimálními výnosy a poměrně značným rizikem), a poté se tato strategie nijak řešit nebude, tak následky tohoto rozhodnutí můžou být fatální. Tento návrh také zvyšuje náklady státního rozpočtu na státní příspěvky.

Další navrhované změny, které se nejspíše představí vládě:

  • Zvýšit motivaci účastníků penzijního spoření k volbě dlouhodobé výplaty místo jednorázového výběru prostředků a to tak, že by dlouhodobá výplata byla osvobozena od daně z příjmů.
  • Zvýšit limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování z 35 na 40 % hodnoty majetku v účastnickém fondu a limit pro investování do speciálních fondů kolektivního investování z 5 na 10 % majetku v účastnickém fondu.
  • Stanovení povinnosti ČNB odejmout povolení účastnickému fondu v případě, že nebude plnit zákonné požadavky.
  • Zvýšení odvodů OSVČ
  • U ohrožených skupin (dělnické profese či absolventi) se navrhuje změna pojistných odvodů. 
  • Zavedení „výchovného“ pro nepracující důchodce, kteří pečují o děti. 
  • Možnost odejít do důchodů dříve na základě posudku o zdravotním stavu.

Anketa

Který návrh vám přijde nejrozumnější?

65 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 1. 2015 12:45