Boj o stravenky

Jak funguje systém stravenek?

Systém je jednoduchý. Firma, která se zabývá provozem stravenek, je prodává zaměstnavateli. Ten je za výrazně zvýhodněnou cenu prodá svému zaměstnanci. Část ceny stravenky uhradí zaměstnanec a část zaměstnavatel, který si tyto náklady uplatní jako daňově uznatelné. Obecně si může ze základu daně odečíst dokonce až 55 procent z hodnoty stravenek. Nyní je systém stravenek ohrožen a to se nelíbí ani zaměstnancům ani zaměstnavatelům. Ministerstvo financí totiž v rámci reformy navrhuje zrušení daňového zvýhodnění jak u závodního stravování, tak u stravenek. Firmy by už díky stravenkám neušetřily na daních a stát by tak do rozpočtu získal 600 milionů až miliardu korun ročně navíc.

Odbory a zaměstnavatelé bojují proti zrušení stravenek

Připravovaná novela zákona o daních postavila na stejnou stranu do této doby dva nesmiřitelné tábory – odbory a zaměstnavatele. Všichni spojili své síly, aby Topolánek neuspěl s návrhem na zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Odboráři v boji proti zrušení stravenek dokonce chystají i protestní akce a svůj tlak plánují stupňovat.

Boj za zachování stravenek dokonce vytvořil i politické aliance. Strany, které bojují za stravenky, upozorňují, že jejich zrušení pobouří 1,4 milionů daňových poplatníků a zkomplikují situaci více než šedesáti tisícům firem, které již v rozpočtu pro rok 2008 se stravenkami jako se zdanitelným nákladem počítaly. Velké ztráty zaznamenají také firmy, které se zabývají prodejem stravenek a v neposlední řadě i majitelé restaurací, kam zaměstnanci pravidelně chodí na populární „meníčka” za stravenky. Především hostinští mají velké obavy, že jim výrazně klesnou tržby. V některých restauracích totiž stravenky tvoří až polovinu tržby. Pokud dojde ke zrušení daňového zvýhodnění stravenek, přestane je podle průzkumu společnosti Stem Mark odebírat sedmadvacet procent zaměstnavatelů.

Koho se daňová reforma dotkne nejvíc?

Zdá se, že následky ponesou všechny strany – zaměstnavatelé, zaměstnanci, firmy, které prodávají stravenky, restaurace a další. Podle ekonomických prognóz by se tato daňová reforma měla nejvíce dotknout středních a malých firem. Velké firmy uvažují, jakou náhradu poskytnou svým zaměstnancům místo stravenek. Většinou se shodují na zajištění závodního stravování. Některé velké společnosti dávají přednost závodnímu stravování už nyní a stravenky využívají pouze pro omezený počet zaměstnanců – například pro ty, kteří pracují na nočních směnách. Mezi společnosti, kterých se zrušení stravenek moc nedotkne, patří například Skanska, ČEZ, České aerolinie, Madeta, Robert Bosch a další. Zato menší a střední firmy se dostanou do nepříjemné situace. Nejhůře na tom bude pravděpodobně Liberecký kraj, kde se nenachází tolik velkých firem. Možná proto v tomto kraji nabízí 80 % zaměstnavatelů stravenky. Většina těchto zaměstnavatelů hodlá stravenky zrušit, pokud si je už nebudou moci odečíst z daní.

Co je a není povinnost zaměstnavatele?

Někteří zaměstnavatelé se domnívají, že mají zákonnou povinnost zajistit zaměstnancům teplé jídlo, pokud pracují více než šest hodin v kuse. To je ale špatná formulace zákona. V zákoníku práce se píše, že zaměstnavatel může stravování zajistit. To ale neznamená, že bezpodmínečně musí. Jeho skutečnou povinností je pouze umožnit zaměstnanci stravování. Stravenky nezvýhodňují pouze zaměstnavatele, ale také zaměstnance. Rozdíl mezi částkou, kterou zaměstnanec skutečně uhradí, a opravdovou hodnotou stravenky se nepřiznává jako peněžitá odměna a proto se ani nezdaňuje.

Není to poprvé…

S návrhem na zrušení stravenek jako daňově zvýhodněné položky nepřišli politici poprvé. Tento návrh byl přednesen již před dvěma lety. Tehdy chtěli úředníci zrovnoprávnit stravenky s příspěvkem na jídlo v hotovosti. Návrhu nebyl přikládán velký význam a na rozdíl od současnosti nebyl ani přednesen v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo se snaží rozbouřené vody umírnit sliby, že závodní stravování bude i nadále výhodné. Zůstalo by osvobozeným příjmem, ze kterého by ani zaměstnanec ani zaměstnavatel neplatil pojistné. Odbory však s tímto tvrzením nesouhlasí, obávají se, že závodní stravování se začne omezovat a to by znamenalo výrazný krok zpět.

Jak nahradit stravenky?

Systém stravenek bude v plné míře jen těžce nahraditelný. Jistou alternativou řešení tohoto problému, pokud skutečně tuto daňově odpočitatelnou položku zruší, je možnost přispívat zaměstnancům na stravu z fondu kulturních a sociálních potřeb. Existence tohoto fondu bývá zakotvena v kolektivní smlouvě s odbory. Tento fond je dotován z čistého zisku, tzn. po zdanění. Další variantou je snížit zaměstnancům základ daně z příjmu o určitou zákonem stanovenou paušální částku na stravování v zaměstnání. Jak se tyto varianty budou zamlouvat zaměstnavatelům i zaměstnancům, ukáže jedině čas.

Pokud bude návrh zákona přijat, může být daňová podpora stravenek zrušena už od 1. července.