Bohatí žijí déle

Evropané jsou vychováváni k zodpovědnosti za své zdraví. Zdraví je totiž nejcennější hodnota, které si musíme všichni vážit a pečovat o ni.

Úroveň zdravotnictví

Lidský věk se prodlužuje, dříve smrtelné nemoci dokáží lékaři léčit. Lékařské přístroje, chod nemocnic a zřizování speciálních ordinací jsou ale velice nákladné. Můžeme říci, že kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí.

Nejvíce peněz do zdravotnictví z evropských zemích jde ve Švýcarsku a Norsku (více než 3000 dolarů na občana a rok). Nejméně peněz ve zdravotnictví v Evropě je v nečlenských zemích Evropské unie, z členských zemí EU je potom na tom nejhůře Polsko (654 dolarů).

Z přiložené tabulky můžeme vyvodit závislost mezi výší přepočtené průměrné mzdy v zemi a délkou průměrného věku. Nejvyššího průměrného věku se dožívají občané Švýcarska, Švédska (80 let) a Rakouska, Francie, Norska a Belgie (79 let), tedy bohatých, ekonomicky prosperujících západoevropských zemí.

Naproti tomu občané nejchudších zemí Evropy (Ukrajiny, Běloruska a Moldavska) se dožívají v průměru o 12 let méně. Když seřadíme tabulku dle výše přepočtené průměrné mzdy a zvlášť dle průměrného věku dožití, zjistíme, že se od sebe příliš neliší…

Zdravý životní styl

Nejzdravější na světě jsou Dánové a Švédové. Náš zdravotní stav do značné míry ovlivňuje náš životní styl. A právě proto patří první dvě místa Švédsku a Dánsku (tyto země mají nejméně kuřáků, nejmenší spotřebu alkoholu, nejméně obézních lidí a přitom se občané nejvíce věnují sportu).

Největší spotřebu alkoholu mají z uvedených zemí Francouzi (14,8 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let za rok) a Irové (13,5 litrů). Nejmenší spotřebu alkoholu mají naopak Švédové (6,6 litrů).

Jistě není náhodou, že právě v zemích, kde je nejméně kuřáků (Švédsko a Finsko), je nejmenší výskyt rakoviny ze všech evropských zemích.

Ve Švédsku to je o 20 % méně než např. v Řecku. Nejvíce mužů pravidelně kouří v Maďarsku (53 %), Estonsku, Lotyšsku a Litvě (51 %). Nejméně mužů naopak kouří ve Švédsku (18 %). Nejvíce žen pravidelně kouří v Nizozemí a Maďarsku (30 %) a nejméně žen v Portugalsku (8 %).

Dobrý zdravotní stav obyvatel jižních evropských zemí (Itálie, Francie a Španělsko) je ovlivněn nepřipouštěním si stresu, který se nedá objektivně měřit. Španěl nebo Ital, když má siestu, tak odpočívá a netrápí se potřebou neustále pracovat, rád se baví, tančí, směje, a smích přeci také prodlužuje život a má blahodárný vliv na naše zdraví.

Přepočtení průměrné mzdy dle kupní síly

Průměrná mzda se v Evropě liší stát od státu. Samotná výše průměrné mzdy však nemá potřebnou vypovídací schopnost, z tohoto důvodu je v tabulce uvedená přepočtená průměrná mzda. To znamená, že jsou současně v daném státě zohledněny ceny zboží a služeb.

Při zohlednění cen zboží a služeb jsou z uvedených zemí nejbohatší Švýcaři a Rakušané. Občané ve střední a východní Evropě mají mzdy mnohonásobně nižší než občané v západoevropských zemích. Jižní země Evropské unie jsou na tom platově výrazně hůře než bohatší sever.

Průměrná měsíční mzda v Česku činí přibližně 18 035 Kč, což je 7100 euro za rok. Protože je však v Česku levněji, než činí průměr za Evropskou unii, je průměrná mzda dle kupní síly 8265 euro. Obdobná situace je i u ostatních zemí východní Evropy. Naopak v zemích západní Evropy je průměrná mzda vyšší, než činí její přepočtení dle kupní síly (typickým příkladem je Německo a Velká Británie).

Pramen:

• GFK Gruppe – Pressemitteilungen 3.5.2005
• OECD: World Development Report 2005