Bohatí se v Česku mají dobře

Z členských zemí Evropské unie je míra zdanění u nadprůměrné mzdy (tj. ve výši 167 % průměrné mzdy) nižší než v Česku pouze na Slovensku, ve Španělsku a Irsku. Dokonce platí rovnice, že čím vyšší příjem bychom posuzovali, tím by byl díky rovné dani rozdíl nižší. U velmi nadprůměrných mezd je potom zdanění v Česku vůbec nejnižší…Nejvíce je zdaněna práce u nadprůměrných příjmů v Dánsku, Belgii a Německu.

OECD: rovná daň pouze v Česku a na Slovensku

Míra zdanění a způsob výpočtu daně se v jednotlivých členských zemích OECD liší. V drtivé většině vyspělých zemích světa je zavedeno u daně z příjmu fyzických osob více sazeb a příjmy lépe vydělávajících občanů jsou zatíženy vyšší sazbou daně, rovná daň je zavedena pouze v Česku (15 %) a na Slovensku (19 %).

Výše daňových sazeb je velmi rozdílná. V některých zemích platí nejvyšší sazba daně až pro velmi nadprůměrné příjmy, jinde už u mzdy dosahující dvojnásobku průměrné mzdy v zemi. Nejvyšší horní sazba u daně z příjmu fyzických osob je v Nizozemí (52 %) a je zavedena pro příjmy nad 52 228 euro za rok.

Stanovení nadprůměrné mzdy

Ve statistických ročenkách OECD se nejčastěji v jednotlivých porovnávacích studiích uvádí nadprůměrná mzda ve výši 167 % průměrné mzdy. V přiložené tabulce jsou údaje za rok 2007. Výpočet celkové míry zdanění si ukážeme na příkladu v Česku, průměrná mzda za rok 2007 činila 21 692 Kč – nadprůměrná mzda (167 %) tedy činila 36 226 Kč. Občan je svobodný a bezdětný.

Celková míra zdanění na straně zaměstnance tak v roce 2007 činila 28,55 %. Problémem Česka je však vysoké sociální pojištění na straně zaměstnavatele.

Celková míra zdanění na straně zaměstnance tak v letošním roce činí 27,08 %, daňová úspora tak činí 533 Kč.

Zdanění v Evropě je vyšší

Jak vidíme z přiložené tabulky, je v Evropě je oproti ostatních členským zemím OECD vyšší zdanění i o desítky procent. Hodnotám mimoevropských zemí se přibližuje z evropských zemí OECD přibližuje pouze Slovensko či Irsko. V Mexiku, Novém Zélandu či Koreji jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu. Ze své mzdy odvedou na daních méně, avšak státní penze či podpora v nezaměstnanosti je nízká. Z tohoto důvodu si většina občanů musí uzavírat soukromé zdravotní, penzijní, nemocenské pojištění. Pouze na jejich pravidelných příspěvcích potom závisí, kolik finančních prostředků budou v době nemoci či penze čerpat ke státním nízkým dávkám. Pro občany pobírající podprůměrnou mzdu to však např. v době nemoci není rozhodně jednoduché.

Kdo se může radovat z nadprůměrného příjmu?

Vyšší příjmy dosahují všude na světě vzdělaní a kvalifikovaní občané. Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci. Zaměstnanci pracující v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti tedy dosahují nadprůměrných mezd. Mezi náročné obory patří elektronika, komunikace, digitalizace, výroba lékařských strojů, doprava, kultura, sport, finanční služby, vzdělání, výroba měřících a optických přístrojů… Společnosti podnikající v těchto oborech zabezpečují vznik nových pracovních míst a jsou důvodem vysoké výkonnosti ekonomiky daného státu. Produktivita práce v těchto oborech je mnohem vyšší, než je průměr v zemi. Nejvíce v posledních třech letech roste reálná průměrná mzda v zemích východní Evropy (pobaltské země, Česko a Slovensko). Důvodů je několik: atraktivita těchto zemí pro zahraniční investice díky kvalifikované a pořád ještě levné pracovní síle (i když to už neplatí ve všech regionech), podnikatelskému rozvoji a inovacím a v neposlední řadě i nižším daním než v západoevropských zemí. Např. v Česku nominální průměrná mzda za poslední čtyři roky rostla ročně vždy o více než 5 %.

Pramen: • OECD, Statistics: Part I. Taxation of Wage Income and OECD: Statistics, Sumary statistics: Taxation: Table II.:Average personal income tax